Za motýly 3/2017

Dnes vám chci ukázat, co jsem nafotil během své další výpravy za motýly

 Bylo úterý 21.3.2017, v práci jsme kvůli technologické pauze skončili poměrně brzy a toho jsem využil k další výpravě za motýlky. Vydal jsem se opět do Ždánického lesa a opět jsem šel až k rybníkům v katastru obce Kobeřice u Brna, jenže tentokrát mě počasí přálo. Díky tomu jsem mohl pozorovat poměrně velké množství motýlů a hodně z nich i nafotit. Celkem jsem viděl víc jak 20 ks baboček bílé C, téměř stejný počet baboček jilmových, jednu babočku kopřivovou, dvě babočky paví oko, tři žluťásky řešetlákové a jednoho pidimotýlka, který se jmenuje plochuška lísková.

Cílem mé výpravy bylo i okolí tohoto rybníka 

Letos poprvé jsem viděl babočku paví oko a tak o ní přidávám pár informací:

Babočka paví oko - Inachis io

Patří k našim nejznámějším, nejrozšířenějším a nejhojnějším denním motýlům. Spatřit ji můžeme v lesích, na lesních světlinách, loukách, v parcích, zahradách,.... a to i ve velkých městech nebo třeba na horách do 2500 m n.m.

Velikostí patří k větším motýlům s rozpětím křídel 50-60 mm. Výskyt imág (dospělců) je celoroční, přezimují často ve sklepích, štolách, jeskyních, na půdách, v puklinách stromů a jiných chráněných místech. Motýli se páří na jaře a samičky pak kladou vajíčka na spodní stranu listů kopřiv. Z nich se potom vytváří dvě generace, přičemž první generace housenek se líhne v květnu až červnu a druhá v červenci a srpnu. Obě generace se v letních měsících překrývají.

Samci mají typicky vyčkávací párovací strategii (tzv. "perching"), přičemž v odpoledních hodinách hájí dočasná teritoria. Toto chování však nevykazují na podzim - v té době imága ještě nemají dostatečně vyvinuté pohlavní orgány a většinu času tráví příjmem potravy, sluněním se, migrací a vyhledáváním vhodných míst pro přezimování

Sameček i samička jsou stejně zbarvení. Samička bývá větší, má kratší a silnější zadeček. Pokud babočky odpočívají, tak mají svá křídla sklopená tak, že je vidět jejich spodní strana, která připomíná suchý list. Výrazné zbarvení svrchních křídel slouží motýlům k zastrašení nebo zmatení predátora.

Díky čtyřem velkým a nápadným skvrnám, které připomínají oči, si nelze tuto babočku splést s nějakým jiným druhem.

Babočka paví oko - Inachis io 21.3.2017 ve Ždánickém lese

A následují další druhy motýlů z tohoto dne

Babočka kopřivová - Aglais urticae 21.3.2017 ve Ždánickém lese

Babočka jilmová - Nymphalis polychloros 21.3.2017 ve Ždánickém lese

Babočka bílé C - Polygonia c-album 21.3.2017 ve Ždánickém lese

Plochuška lísková - Semioscopis avellanella

Tento malý noční motýlek o rozpětí křídel pouhých 20-27 mm je velmi rozšířený a hojný v listnatých lesích, zvláště těch v teplejších polohách. Žije především na listech břízy a habru, ale i na jiných listnatých dřevinách. Housenka žije od dubna do srpna, imága létají v březnu a dubnu. Často bývají vidět sedící na kmenech stromů, ale já jej zachytil na lesní cestě. Bylo to moje úplně první pozorování

Plochuška lísková - Semioscopis avellanella 21.3.2017 ve Ždánickém lese

Žluťásek řešetlákový - Gonepteryx rhamni 21.3.2017 ve Ždánickém lese

Tímto záběrem bych dnešní motýlí výběr ukončil, ale mám ještě pár jiných záběrů, které vám chci ukázat.

Ve Ždánickém lese se kromě motýlů daří také Majkám, což jsem ukazoval už v minulém motýlím příspěvku. Tehdy jsem o nich nic nepsal, ale zjistil jsem spoustu zajímavých informací a tak vám něco z toho chci také sdělit. Bohužel si ani tentokrát nejsem jistý přesným určením (předpokládám, že to jsou majky obecné) , tak to bude jen tak všeobecně:

Majky (řád Coleoptera, čeleď Meloidae) se vyskytují na celém světě s výjimkou Nového Zélandu a čítají na 3000 druhů. Jsou to teplomilní a suchomilní nelétaví brouci velcí až 5 cm, kteří se vyskytují hojněji pouze lokálně. Z celkem 22 druhů zjištěných v České republice je v současnosti již 13 považováno za vymizelé, zbývající jsou většinou velmi vzácné a jejich výskyt je nejčastější na lokalitách Jižní Moravy. Všechny druhy jsou chráněné zákonem.

Vývoj Majky je velmi zajímavý. Samička klade do jamek hlubokých asi 25 mm tisíce žlutavých vajíček, z nichž se líhnou čilé larvičky s ná­padnými drápky a štěty na konci těla - triungulini. Ty šplhají do květů jarních rostlin, kde číhají na svého budoucího hostitele, samotářskou včelu. Při­chytí se jí a dají se zanést do jejího hnízda, kde pak vniknou do buněk se včelím vajíčkem, pylem a medem. Triungulin vajíčko sežere a promění se v zavali­tou larvu, která se živí včelími zásobami. Stěhuje se do další buňky, kde se změní v pakuklu (pseudochrysalis), která vypadá jako beznohá larva, a nakonec v kuklu. Po složité proměně se na jaře z kukly stává brouk, který po vylíhnutí­ opouští hnízdo. Parazitem domácích včel se majka stává jen výjimečně.

Sahat na tyto brouky se rozhodně nevyplatí, protože Majky při vyrušení roní z kloubů nožek silně jedovatý výpotek s obsahem kantharidinu, což je prudký olejovitý jed, který odrazuje dravce. Na lidské kůži způsobuje bolestivé hnisající puchýře, které se špatně hojí. Pokud jed vnikne do oka, může člověka i oslepit a už dávka 30 mg je pro člověka smrtelná !!! Kdo by to do tohoto broučka řekl, že ?

Majky ve Ždánickém lese 21.3.2017

Kromě broučků se mi taky konečně podařilo trochu kloudně nafotit i jednoho ptáčka

V lese se pomalu začínají probouzet i kytičky a jeden druh se mi líbil natolik, že jsem si ho taky vyfotil.

Sice nevím co to je, ale bylo to moc příjemné na pohled

A to je pro dnešek vše.

Pro mě osobně ta osmikilometrová procházka rozhodně stála za to, a doufám, že se i vám výběr z pořízených snímků líbil.

Edit: v roce 2023 jsem pro všechny výsledky svých pozorování motýlů založil samostatné stránky VÝPRAVY ZA MOTÝLY, které se nachází ZDE.