Stránky

Stránky

17. března 2014

Poutní areál u kostela Zvěstování Panny Marie v Brně - Tuřanech

Dnes bych vám chtěl představit památky tuřanského poutního areálu, který se nachází v okolí kostela Zvěstování Panny Marie. Většina objektů není běžně k vidění, protože se nachází v uzamčené kostelní zahradě. Mě se ale poštěstilo se tam na chvilku dostat a tak se s vámi chci podělit o pořízené snímky


Kostel Zvěstování Panny Marie (známý též jako kostel Tuřanské Matky Boží či chrám Matky Boží) je farní kostel římskokatolické farnosti v Brně-Tuřanech, stojící na starobylém mariánském poutním místě. Z hlediska památkové péče je kostel nemovitou kulturní památkou. Kostel se nachází na východní straně Hanácké ulice v centru brněnské čtvrti Tuřan a představuje jejich výraznou dominantu.
Historie kostela je spjata se samou historií Tuřan jako vesnice. Podle tradice sahají dějiny tuřanského poutního místa až do doby svatých Cyrila a Metoděje. Ti měli na Moravu přinést též sošku Marie, později kolem roku 1050 znovu nalezenou chrlickým rolníkem Horákem v trní. Ještě ve středověku se místo nálezu sošky stalo poutním místem, tuřanská fara je doložena ve 13. století. V průběhu času, zejména v 17. století se dále zvyšovala úcta věřících k tuřanskému poutnímu místu, mimo jiné také aktivitou olomouckého kardinála Františka z Districhštejna a tuřanského faráře Jiřího Pekaře-Pistoria, jehož zásluhou se o Tuřanech dochovalo velké množství informací. Vzrůstající počet poutníků si časem vyžádal rozsáhlé úpravy kostela, zejména jeho rozšíření. Takto rozšířený kostel načas v době svého vpádu na Moravu znesvětili Švédové, když z kostela učinili konírnu. Tuřanská soška Panny Marie byla včas ukryta, nejprve v Brně a poté ve Vídni. Její slavný návrat do Tuřan roku 1649 měl podobu velkého procesí. V té době si Tuřany oblíbil Bohuslav Balbín, autor knihy Diva Turzanensis vydané roku 1658. O osm let později přišli do Tuřan jezuité. Asi v druhé polovině 17. století byl kolem starého kostela zbudován čtyřkřídlý obdélný ambit se čtveřicí kaplí v nárožích. Roku 1693 započali jezuité vedle starého kostela se stavbou kaple zasvěcené svaté Anně. Ta byla do podoby dnešního barokního kostela rozšířena v letech 1804-1806. Starý kostel byl zbořen a jeho mariánské patrocinium přešlo na nový, rozšířený kostel. Ten byl v letech 1888-1891 opatřen nepříliš obvyklým barokním dvojvěžím, spojeným s kostelem arkádou a otevřenou sloupovou galerií.

Brno - Tuřany - kostel Zvěstování Panny Marie 23.2.2014






Nad hlavním vchodem do kostela je socha svaté Anny, nad ní mozaika Tuřanské Matky Boží, po stranách vchodu pak sochy svatého Šebestiána a svatého Václava, při schodišti stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1728 a kamenný kříž z roku 1811.














Další záběry kostela najdete ZDE


Brno - Tuřany - socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem 23.2.2014






Brno - Tuřany - kříž před kostelem Zvěstování Panny Marie 23.2.2014






Nalevo od kostela se nachází šestiboká kaple ze 17.století. Původně byla zasvěcena Panně Marii, ale dnes je využívána jako kaple padlých a umučených obětí 1. a 2. světové války.

Brno - Tuřany - kaple Panny Marie (kaple padlých) v poutním areálu 23.2.2014 a 15.3.2014












V blízkosti šestiboké kaple se nachází i další malá kaplička

Brno - Tuřany - kaplička v poutním areálu 23.2.2014 a 15.3.2014








Levou část kostelního areálu ještě doplňuje dřevěná křížová cesta

Brno - Tuřany - křížová cesta v poutním areálu 15.3.2014




více foto ZDE


V pravé části kostelního areálu jsou k vidění následující skvosty:

Kaple Zjevení Panny Marie v trní byla postavená roku 1901 v místě, kde byla kolem roku 1050 znovu nalezena tuřanská soška Panny Marie

Brno - Tuřany - kaple Zjevení Panny Marie v poutním areálu 23.2.2014 a 15.3.2014



















Vlevo od kaple Zjevení Panny Marie v trní je k vidění socha Ježíše Krista
Brno - Tuřany - socha Ježíše Krista v poutním areálu 15.3.2014





Vpravo od kaple Zjevení Panny Marie v trní je k vidění socha Panny Marie
Brno - Tuřany - socha Panny Marie v poutním areálu 15.3.2014





V pravé části kostelního areálu je k vidění ještě jedna socha, či spíše sousoší. Bohužel jsem se o něm nic nedozvěděl (mám sice nějakou představu, ale nevím to jistě), takže ukáži jen obrázky
Brno - Tuřany - socha v poutním areálu 15.3.2014





A na závěr tu mám ještě jeden kříž
Brno - Tuřany - misijní kříž v poutním areálu 15.3.2014






A to je z tuřanského kostelního areálu vše.
Z Tuřan ovšem zdaleka ne, ale o tom vás přesvědčím někdy v budoucnu. To až zpracuji všechny památky této brněnské katastrální části

Řekl bych, že dnešní příspěvek by se mohl hodit i k projektu "Sakrální stavby" u Daniely. Takže tímto se přidávám
logo sakrálne stavby 1

14 komentářů:

  1. Tak to máme velikánské štěstí, že jsi se do areálu dostal. Nafotil jsi skvělou sérii fotek a já nevím co dřív chválit a obdivovat, tolik toho v tom areálu kostela je. Tento článek se do projektu k Daniele opravdu hodí a bude určitě nejobsažnější a nepropracovanější.

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný kostel mají v Tuřanech.Vitráže v oknech,krásné sochy, to všechno vypovídá o tom, že to byla bohatá obec.

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem za zdieľanie. Veľmi dôkladne zdokumentované pútnické miesto. To miesto si to zaslúžilo.

    OdpovědětVymazat
  4. Pěkně obsáhlé zdokumentování. Kostel je nádherný a areál okolo taky.

    OdpovědětVymazat
  5. Teda, Patriku, tomu říkám dokument!    Skvělá série fotografií, pořád musím obdivovat tvoji preciznost, ty rozhodně nic neodflákneš. Krásný obsažný příspěvek do Danielina projektu, klobouk dolů!

    OdpovědětVymazat
  6. [2]: Tuřany byly hodně známým poutním místem a podle toho to tam i vypadalo   

    OdpovědětVymazat
  7. [3]: Na malém prostoru je toho hodně k vidění a jsem rád,že se mi to povedlo nafotit a ukázat i ostatním.A díky Tvému projektu i více lidem než obvykle   

    OdpovědětVymazat
  8. [4]: To máš pravdu. Jen mě mrzí,že jsem se nedostal dovnitřku kostela.Pak by to bylo teprve pořádné zdokumentování   

    OdpovědětVymazat
  9. Krásné místo, perfektně nafocené

    OdpovědětVymazat
  10. [11]: Měl jsem zase štěstí   

    OdpovědětVymazat
  11. Super! Ten Jan Nepomucký měl v rukách ještě kovový kříž, ale pár let zpátky mu ho ukradli, asi v domnění, že je to zlato(je vidět, že ty ruce má v nepřirozené poloze). To sousoší, co o něm nemáte informace, bylo původně vyrobeno za nějakým účelem a pak nebylo použito (už si nemůžu vzpomenout, jestli do nějaké té kaple?). Jen tak dál!

    OdpovědětVymazat
  12. [13]: Díky za doplňující informace i za komentář

    OdpovědětVymazat

Pokud nejste součástí Blogger komunity, tak prosím do komentáře uveďte jméno či přezdívku, abych věděl kdo mi zprávu zanechal. Děkuji