Stránky

Stránky

12. května 2014

PAMÁTKY BRNĚNSKÝCH ČÁSTÍ - Černovice

Dnes vám chci představit památky brněnské katastrální části Černovice


Černovice (německy Czernowitz, později Tschernowitz) jsou historická obec, katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Brno-Černovice také městská část statutárního města Brna o rozloze 629,41 ha, rozkládající se na východním (levém) břehu řeky Svitavy.
Název údajně souvisí s územím na kterém se čtvrť nachází, oblast byla kdysi bažinatá, dokládají to i názvy okolních čtvrtí, Slatina a Komárov. A Černovice by mohla být černá zem nebo vzduch černý hejny komárů.
Černovice se skládají z menších Starých a větších Nových Černovic, mezi kterými se nedaleko budovy zdejšího textilního kombinátu Nová Mosilana nachází areál zdejší psychiatrické léčebny, díky níž mají Černovice v Brně i okolí podobnou pověst jako pražské Bohnice, které mají také "svoji" psychiatrickou léčebnu. Zatímco Nové Černovice mají městský charakter s převážně prvorepublikovými domy, mají Staré Černovice vesnický charakter. Původně převážně zemědělsky a zahrádkářsky zaměřené Černovice se ve svých okrajových částech mění v současnosti v průmyslovou čtvrť. Příkladem může být i změna bývalého černovického letiště v mediálně známou průmyslovou oblast Černovické terasy. Rozporuplnost tohoto území dokládá vcelku blízké sousedství brněnské městské skládky Černovice a malého kousku původní přírodní krajiny Černovický hájek (dnes však již k Černovicím nenáleží).
Městská část Brno-Černovice ještě jako samostatná obec vznikla před více než 700 lety. V roce 1645 při obléhání Brna švédskými vojsky byla obec značně poškozena. Severně od starých Černovic byla v letech 1861-1863 vybudována zemská psychiatrická léčebna s osově komponovanými renesančními objekty, ležící v "zelené" části této čtvrti. Od 70. let 19. století vznikala zástavba Nových Černovic, která byla dotvořena během období První republiky. Ve třicátých letech vznikla na východě tehdejšího černovického katastru nouzová dělnická kolonie Černovičky, náležející od roku 1969 ke katastru sousední Slatiny. Roku 1959 začalo na východním okraji Nových Černovic v prostoru dnešní Kneslovy a Krausovy ulice vznikat vůbec první brněnské panelové sídliště.
Zdroj a více informací najdete na : cs.wikipedia.org


Se zdokumentováním této brněnské části jsem měl docela problémy. U hodně objektů jsou na internetu uváděné nepřesné informace a kvůli nafocení některých věcí jsem se musel vydat i za zdi psychiatrické léčebny. Ale vezmeme to pěkně po pořádku. Objekty vám představím podle toho, jak jsem k nim došel a začínám u Božích muk na ulici Mírová

Moc informací jsem o tomto objektu nezjistil. Jediné, co se všude píše je, že se jedná o sloupková (někde uváděná pilířová) Boží muka z 19.století

Boží muka na ulici Mírová v Brně - Černovicích 10.2.2014








Boží muka na ulici Mírová v Brně - Černovicích 28.4.2014




Nedaleko Božích muk je k vidění i pramen sv. Floriána s železitou (v současné době nepitnou) vodou.

Pramen sv. Floriána v Brně - Černovicích 10.2.2014


Pramen sv. Floriána v Brně - Černovicích 28.4.2014



A teď se přesuneme na Faměrovo náměstí, kde je velká koncentrace památek. Bohužel většina dostupných zdrojů uvádí různé informace ke stejným objektům. Prošel jsem hodně textů a teď se pokusím vše uvést na pravou míru. Nejsem historik, ale doufám, že se nedopustím nějakých historických nepravd.

Na začátku se musím vrátit do dob, kdy dnešní Faměrovo náměstí bylo ještě návsí starých Černovic. V roce 1718 zde byla postavena kaple sv.Floriána, která v roce 1772 vyhořela, v 18.století byla zasažena hnilobou, v roce 1823 byla poškozena bleskem. Pokaždé se ji podařilo obnovit, ale v roce 1897 byla už zchátralá stavba stržena a na jejím místě byl postaven kostel zasvěcený opět sv. Floriánovi.
Posvěcení nově vystavěného kostela bylo v neděli 27. srpna 1899. V průběhu následujících let byl kostel dostavován a dovybavován, až se stal černovickou chloubou. Bohužel dne 20. listopadu 1944 byl těžce poškozen při náletu na Brno. Byl zničen presbytář, část sakristie a poškozeny klenby včetně zdiva v hlavní chrámové lodi. Značně byl také poškozen kůr a varhany. Přestože se od roku 1946 snažili obyvatelé Černovic kostel opravit, byl v roce 1952 podán návrh na jeho zbourání. A přes četné protesty z řad církve či památkového ústavu byl vydán 1. dubna 1960 souhlas k odstřelu. Ten byl proveden dne 2. dubna 1960, když ve 12 hodin byla odstřelena věž a v 16 hodin zbytek kostela. Terén byl po odklizení sutin upraven a srovnán. V současnosti je prostor parkově upraven.

Místo zaniklého kostela sv. Floriána na Faměrově náměstí v Brně - Černovicích 10.2.2014

Zaniklý kostel dnes připomíná litinový kříž se zlaceným tělem Krista, který sem byl přemístěn ze hřbitova. Kříž byl zrestaurován a znovu osazen 29.8.1999 u příležitosti 100. výročí vysvěcení zaniklého kostela

Kříž na Faměrově nám. - v místě zaniklého kostela v Brně - Černovicích 10.2.2014





Vedle litinového kříže se nachází i kamenný fragment z kostela, na kterém je umístěna pamětní deska. Já jsem to nazval jako :

Pomník zaniklého kostela na Faměrově nám. v Brně - Černovicích 10.2.2014





A to už se dostáváme k dalšímu kříži na Faměrově náměstí, který hodně zdrojů špatně popisuje.
Jedná se o kamenný kříž, který stával ještě před kostelem sv. Floriana. Byl vybudován v roce 1890 za finančního přispění vdovy kameníka Loose. Před demolicí kostela v roce 1960 byl převezen do Komárova před tamní kostel sv.Jiljí. V srpnu roku 2008 byl zrestaurován a umístěn na své původní místo

Kříž na Faměrově nám. - před zaniklým kostelem v Brně - Černovicích 10.2.2014







Další kříž, který lze spatřit na Faměrově náměstí stojí před kaplí Královny posvátného růžence. Tato kaple byla posvěcena 27.9.2003 a na první pohled vypadá jako obyčejný dům (tedy z uliční strany, kterou jedinou jsem viděl)
O samotném kříži jsem nikde nenašel ani zmínku

Kaple Královny posvátného růžence na Faměrově nám. v Brně - Černovicích 10.2.2014



Kříž před kaplí Královny posvátného růžence v Brně - Černovicích 10.2.2014






Z historicky náročného Faměrova náměstí se přesuneme na další náměstí, tentokrát Weinerovo.
Zde je k vidění mohutný litinový kříž se zlaceným tělem Krista. Kříž pochází z roku 1879 a byl opravován v letech 1975, 1996 a na podzim 2005.

Kříž na Weinerově náměstí v Brně - Černovicích 10.2.2014







Na Weinerově náměstí se nachází ještě jeden zajímavý objekt a to Památník Obětem válek a násilí.
Základní kámen tohoto pomníku byl položen 27.10.1992, ale slavnostního odhalení se dočkal až 27.10.2004. Památník je věnován obětem válek a násilí v letech 1914-1918, 1939-1945; 1948-1989 a příslušníkům 313. stíhací perutě RAF

Památník Obětem válek a násilí na Wainerově náměstí v Brně - Černovicích 10.2.2014



Poslední z křížů, který jsem v Černovicích nalezl stojí na Charbulově ulici před domem číslo 70. Jedná se o litinový kříž z roku 1877, který je umístěn na pískovcovém podstavci s mramorovou deskou. Na kříži je pozlacený Ježíš Kristus a Panna Marie. Byl renovován v letech 1948, 1994 a 2007

Kříž na ulici Charbulova v Brně - Černovicích 14.2.2014






Kvůli dalším objektům jsem se musel vypravit za zdi psychiatrické léčebny na ulici Húskova. V jejím areálu jsou k vidění dvě zajímavé sochy.
Tou první je bronzová socha císaře Josefa II. v nadživotní velikosti. Ta původně patřila k velkému pomníku, který stál na dnešním Moravském náměstí, a byl odhalen v roce 1891. Autorem pomníku je sochař Anton Brenek. V roce 1919 byl pomník stržen legionáři, rozebrán a samotná socha Josefa II. byla odvezena a zakopána v areálu městských jatek na Křenové ulici. Znovuobjevena byla při stavebních pracích roku 1947. K nálezu přivolaný sochař Vincenc Makovský ji odvezl na fakultu architektury v Rybářské ulici, kde tehdy působil. Po smrti Makovského roku 1967 sochu převzal akademický sochař Miloš Axman, který ji nabídl technickému muzeu. Muzeum však nabídku odmítlo a socha tak zůstala nadále na zahradě fakulty. O zapomenuté soše se dozvěděl hlavní architekt Ústavu národního zdraví Karel Volavý, kterému se ji podařilo v rámci rekonstrukce psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích roku 1988 umístit do parku tohoto ústavu, kde je dodnes

Socha císaře Josefa II. v areálu psychiatrické léčebny na ulici Húskova 2 v Brně - Černovicích 28.4.2014








Druhá socha, která mě v tomto areálu zaujala, je socha Neptuna, která stojí před hlavní budovou. O její historii se mě nepovedlo nic bližšího zjistit. Můžu pouze spekulovat, že autorem je sochař a kameník Adolf Loos st. (1829-1879), který byl dodavatelem veškerých sochařských a kamenických prací v areálu psychiatrické léčebny

Socha Neptuna v areálu psychiatrické léčebny na ulici Húskova 2 v Brně - Černovicích 28.4.2014






Vlevo od hlavního vstupu do areálu psychiatrické léčebny je na zdi připevněna pamětní deska Mudr. Aleše Húska. Tento lékař Psychiatrické léčebny byl za ilegální činnost v roce 1942 zatčen gestapem a odsouzen na 12 let vězení. Zemřel v v koncentračním táboře Sachsenhausen 1.4.1944

Pamětní deska A.Húska na ulici Húskova 2 v Brně - Černovicích 28.4.2014



Další pamětní desky se nachází na budově školy Štolcova 16.
První z nich je věnována Bohumilu Slámovi. Byl to učitel, který se za války účastnil odboje a za to byl 25. 3. 1943 zatčen a 10.8.1944 popraven.

Pamětní deska Bohumila Slámy na ulici Štolcova 16 v Brně - Černovicích 28.4.2014




Druhá pamětní deska na budově školy je věnována Albertu Havlíkovi (1892-1952), který byl prvním a dlouholetým starostou Sokola Brno IV a též významným učitelem a politikem. Za svoje postoje byl v roce 1950 zatčen a po procesu uvězněn. Zemřel 10.8.1952

Pamětní deska Alberta Havlíka na ulici Štolcova 16 v Brně - Černovicích 28.4.2014




A to je z Černovic vše. Víc památek jsem v této katastrální části Brna neobjevil.
Záměrně ale nezařazuji budovy, kterým budu časem věnovat jiný projekt. Pokud přesto víte o nějakém dalším objektu, který zde není uveden, budu velice rád za každou informaci
Přesnou lokaci všech objektů (kromě pamětních desek), které jsem zde uvedl, můžete nyní najít v turistické části mapy.cz, které jsem jako vždy aktualizoval

21 komentářů:

  1. Z tvých fotek je patrné, že obec Černovice se vzorně stará o památky.

    OdpovědětVymazat
  2. Prozraď mi, Patriku, podle čeho vyhledáváš památky. Vytipuješ si je z internetu nebo máš jiné zdroje? Fakt žasnu, co všechno dokážeš shromáždit. My se k památkám dostáváme spíš náhodně a ještě si vybírám jen ty, které mají pěkné okolí. Na rozdíl od tebe svoje fotky neprezentuji jako dokumenty. Tvoje reportáže jsou rozhodně přínosnější už kvůli skvělému popisu. To nejsou jednotlivé památky, ale kus historie.

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkný článek. Opravdu v Černošicích je jich velká sbírka. Děkuji za procházku.

    OdpovědětVymazat
  4. Boží muka jsou opravdu boží...ne, tenhle styl malých božích muk je moc krásný a zase pro Moravu dost typický. V Čechách jsou  dost málo k vidění, spíš jiný styl...po cestě domů jsem fotila takový průřez středočeskou krajinou i s kostely. Je to zajímavé to pozorovat jak jsou po krajině rozmístěné....

    OdpovědětVymazat
  5. Opět zajímavé čtení a fotografie z oblasti, kterou vůbec neznám. Mám to dálku, tam k vám... Tohle místo je moc pěkné, čisté a z fotografií to vypadá, že i příjemně poklidné..Díky za pěknou ukázku a měj se hezky!   

    OdpovědětVymazat
  6. Překvapila mě kaple Královny posvátného růžence a to nejen svým názvem, ale i tím, že jako kaple nevypadá ani náhodou. Nejhezčí ze všech dnešních památek jsou v mých očích ta krásná Boží muka u nepitného pramene. Pramene je škoda!

    OdpovědětVymazat
  7. Myslím si, že Kaple Královny posvátného růžence byla dříve fara, patřící ke kostelu Sv. Floriana.  Stavba tomu odpovídá. Všechny církevní památky jsou

    OdpovědětVymazat
  8. [1]: To je pravda.Všechny objekty jsou udržované,což není v Brně až tak obvyklé   

    OdpovědětVymazat
  9. [4]: Morava je plná těchto drobných sakrálních památek a řekl bych,že jsou i dost rozmanité.Nevím,jak je to v Čechách,protože dřív jsem si jich moc nevšímal,ale až tam pojedu,tak určitě budu pozorovat a fotit   

    OdpovědětVymazat
  10. [5]: Máš pravdu,staré Černovice jsou spíš poklidným místem.Horší už to je s tou novější zástavbou   

    OdpovědětVymazat
  11. [6]: O té kapli jsem neměl vůbec potuchy.Nebýt toho kříže,tak jsem to minul bez povšimnutí   

    OdpovědětVymazat
  12. [9]: Takže pracuješ systematicky, trpělivě a poctivě, za což zasloužíš velikánskou pochvalu, Patriku.

    OdpovědětVymazat
  13. [15]: Občas si taky říkám,že se na to ne.....,ale pak to přejde a pokračuji v tom stylu,co jsem začal

    OdpovědětVymazat
  14. [16]: Chápu, taky si to někdy říkám.

    OdpovědětVymazat
  15. Kaple Královny posvátného ružence bol ešte pred 20 rokmi obyčajný dom v ktorom vraj žili rôzne idivíduá, potom ho kúpilo Kňažské bratstvo sv. Pia X (FSSPX, tzv. lefévristi). Celý objekt zrekonštruovali z príspevkov českých a rakúskych tradičných katolíkov. V bývalej maštali je neobaroková kaplnka v ktorej sa denne slúžia sv. omše podľa misála z roku 1962, za ňou priestranná sakristia, v objekte je jedáleň v ktorej si ľudia zvyknú posediať po omši a bývalá sýpka prerobená na spoločenskú miestnosť. To čo je vidno z ulice je aj teraz obytný dom - priorát v ktorom momentálne bývajú dvaja kňazi.

    OdpovědětVymazat
  16. [18]: Děkuji za doplňující informace

    OdpovědětVymazat
  17. Miloslav Ševčík30. června 2016 v 19:45

    Můj otec,Vilém Ševčík nar.1910,zaměstanec Zemského úřadu v Brně tragicky zahynul při náletu 20.11.1944.Moje matka ovdověla se třemi dětmi.Rád bych položil květiny k památníku obětem náletu,ale nevím,kde se nachází.Z rodiny jsem zůstal už sám,je mi 73 let,žiji v Olomouci,prosím,poraďte mi,děkuji,Miloslav Ševčík,Jeremiášova 16,Olomouc

    OdpovědětVymazat
  18. [20]: Při svých toulkách Brnem jsem na žádný památník obětem náletu 20.11.1944 nenarazil. Zkoušel jsem pátrat na internetu a nalezl jsem pouze zmínku o pamětní desce obětem leteckého náletu na Brno 20.11.1944 z řad soudců a pracovníků Nejvyššího soudu v Brně, která se nachází na Malinovského náměstí 4/02.

    OdpovědětVymazat

Pokud nejste součástí Blogger komunity, tak prosím do komentáře uveďte jméno či přezdívku, abych věděl kdo mi zprávu zanechal. Děkuji