Obec Křenovice leží 3 km jihozápadně od Slavkova u Brna. Dominantou této obce je farní Kostel sv. Vavřince, stojící na návrší v centru obce, kde dříve býval také hřbitov.
Kostel býval dominantou Křenovic již nejméně od 13.století, i když první písemná zmínka o něm pochází až z 8.května 1305. Kostel byl vystavěn na drobné vyvýšenině nad potokem Rakovec, který protékal těsně pod jejím východním svahem.
Původně šlo o menší románskou stavbu, kterou dosud připomíná zachovalé špaletové okno, druhotně osazené do novější gotické zdi ve východní části kostela, která je nejstarší dochovanou částí celé stavby.
Kněžiště bylo přistavěno v první polovině 14. století. V této době při kostelu působila komenda řádu německých rytířů - patrně obdélníková stavba s nádvořím opevněná věží a příkopem. Ta za husitských válek zanikla, ale na severním průčelí kostela se nachází dvojice zazděných a pod omítkou skrytých gotických arkád, které lze stále v náznacích spatřit, neboť omítkou prosvítají. Těmito arkádami byly oba objekty pravděpodobně propojeny.
Na konci 16.století bylo ke kostelu přidáno patro věže se zvonicí, celý kostel byl zaklenut koncem 17.století. Současná podoba kostela pochází z 2.poloviny 19. století, poslední velká přestavba proběhla v letech 1860 až 1861. V roce 1874 byla ke kostelu přistavěna nová sakristie, loď kostela byla prodloužena v roce 1885. Kostel byl dále opravován v letech 1913 a 1923. Západní část byla poškozena při osvobozování Křenovic na konci 2.světové války 24.4.1945. V roce 1947 byly na věž umístěny velké hodiny s ciferníky ze všech čtyř stran. Další opravy proběhly v roce 1968 a zatím poslední se uskutečnily v roce 2014.
Na konci 15. století byly Křenovice připojeny ke slavkovskému panství pánů z Kounic, jimž patřil také kostelní patronát. Přifařenou vsí zůstávaly sousední Hrušky. V roce 1539 ale odmítali katoličtí poddaní z Hrušek plnit svoje povinnosti ke křenovickému kostelu, neboť páni z Kounic byli stoupenci Jednoty bratrské a křenovičtí faráři byli v 16.století rovněž protestanti. Farnost v Křenovicích zanikla roku 1623 v období vynucené rekatolizace, kdy byla obec přifařena k obnovené katolické duchovní správě ve Slavkově. Křenovická farnost byla obnovena až roku 1908 pod patronací Premonstrátského kláštera na Strahově. Tuto událost připomíná i erb nad vchodem do kostela.
Zvony zavěšené v kostelní věži pocházejí z dílny Dytrychů z Brodku u Přerova. Na začátku nového tisíciletí dostal kostel nové varhany, posvěcené roku 2003.
V kostele lze dnes nalézt zajímavá umělecká díla: barokní svícny z let 1637 a 1692, oltář s hlavním obrazem s výjevem umučení sv. Vavřince a menší obraz v nástavci s námětem adorace Panny Marie (díla malíře Ferdinanda Lichta z roku 1802), Luneta s Pannou Marií, sochy sv. Cyrila a Metoděje, sv. Josef, sv. Filoména, sv. Václav, sv. Juda Tadeáš, Panna Maria Lurdská, sv. Antonín Paduánský, sv. Anna Samodruhá, sv. Terezie z Lysie. Motivy 4 evangelistů sv. Matouše, Lukáše, Marka a Jana, či plastika Ježíše - rozsévače (obě umělecká díla zhotovil v roce 1953 řezbář a sochař p. Jaroslav Vaněk z Brna), zdobící secesní kazatelnu. Nedílnou součástí kostela je i restaurovaná Křížová cesta.
Informace k dnešnímu článku jsem čerpal z : www.turistika.cz , www.obec-krenovice.cz , www.politavi.cz , www.hrady.cz a z informační cedule umístěné v blízkosti kostela
Křenovice (okr. Vyškov) - kostel sv. Vavřince
Severní průčelí kostela s dvojicí (pod omítkou skrytých) gotických arkád
Hlavní vstup do kostela
Erb nad vstupem
Interiér kostela sv. Vavřince
Secesní kazatelna, druhotně ozdobená motivy čtyř evangelistů a plastikou Ježíše-Rozsévače, díly brněnského řezbáře Jaroslava Vaňka z roku 1953.
Hlavní oltář
Na hlavním oltáři se nachází obraz s výjevem umučení sv. Vavřince, dílo malíře Ferdinanda Lichta z roku 1802.
V nástavci oltáře můžeme vidět ještě menší obraz s námětem adorace Panny Marie od téhož autora.
Po stranách klasicistního sloupového retabula stojí novodobé sochy sv. Cyrila a Metoděje.
Křtitelnice pochází z roku 1907
Pohled od vchodu
Pohled ke vchodu
Varhany postavila v roce 2003 varhanářská firma Bohumila Žloudka ze Zásady u Liberce. Jsou dvoumanuálové s patnácti rejstříky a mechanickou trakturou. Hlavní stroj je postaven v zadní části kůru a do zábradlí kůru je umístěn pozitiv varhan. Varhany byly slavnostně posvěceny strahovským opatem J.M.Michaelem Pojezdským,O.Praem 8.6.2003 v 15 hodin
Další záběry z interiéru
A na závěr pohled z kůru
A to je z kostela sv. Vavřince v Křenovicích vše.
Všechny moje fotografie tohoto kostela najdete uložené v galerii, která se nachází ZDE .
P.S.: Tímto článkem se zapojuji do letošního ročníku soutěže Sakrální stavby u VendyW.
Sakra, to se ti podařilo prolézt a nafotit dokonale!
OdpovědětVymazat[1]: Domluvil jsem si to s panem farářem Interiér jsem fotil v neděli ráno mezi mšemi. Jinak bývá kostel zavřený
OdpovědětVymazat[2]: Jo tak takle je to! Divila jsem se, že byl kostel otevřený až tak, že jsi se dostal dovnitř a když jsem viděla fotky varhan, už jsem z údivu nevycházela. Vyfotit si varhany a interiér kostela z kúru, to se hned tak někomu nepodaří. Do soutěže jsi pořídil super fotky.
OdpovědětVymazatKrásně nafoceno, líbí se mi, jak je kostel světloučký a tak nějak atypický, oltář je v dosti úzkém prostoru . Mám raději prostor kolem oltáře široký, vycházelo se z možností, které byly. Varhany jsou třída, počkej až přijde Maruška. Skvělý příspěvek do soutěže.
OdpovědětVymazat[2]:Takže ty ses na novej ročník i takhle připravil! No, to je chvályhodné....
OdpovědětVymazat[3]: Byla to náhoda,ale jsem rád,že to tak vyšlo
OdpovědětVymazat[4]: Taky mě překvapilo, jak je kostel světlý. Myslel jsem, že když je okolo tolik stromů,že uvnitř bude spíše šero A to mě chtěl pan farář kostel ještě nasvítit !
OdpovědětVymazat[5]: Už asi dva roky si domlouvám nafocení jiného kostela, ale vždycky se to nějak nepovede.Hlavně kvůli mému nedostatku volného času. Zkusím na tom zapracovat,abych měl něco i do dalšího kola
OdpovědětVymazatKostel je obklopený stromy, v létě by z něj moc vidět nebylo, ale teď je to paráda.
OdpovědětVymazat[8]: No já měla štěstí tak napůl u toho kytínského, že byl otevřený aspoň vchod k zamřížovaným dveřím. Ale jen jednou jsem mohla trochu projít kostel a to v Litomyšli. Ten vnitřek jsem ale už nestihla do sakrálek k tomu danému kostelu přidat.
OdpovědětVymazat[9]: Díky moc
OdpovědětVymazat[11]: Já vím, Patriku, fotek mám dost, ale všechny sakrální stavby už jsem zveřejnila dřív.
OdpovědětVymazatJe to nezvyk, takový čistý interiér. Člověk je zvyklý na tu barokní přeplácanost. Je mi trošku líto, že tu gotiku nenechali vyniknout a zaplácalo se to omítkou.
OdpovědětVymazatTen je tedy obrovský a krásný.
OdpovědětVymazatPatriku, to je nádhera. K článku jsem se dostala až nyní a připomenul mi opět otevřenou přehlídku sakrálních staveb u VendyW. A já na to zapomněla. Jestli jsi kostel přihlásil, má můj hlas. Je detailně nafocený a ty varhany i s popisem a detaily, to mě prostě chytlo. Měj hezký den.
OdpovědětVymazat[13]: Kostel byl omítnutý už v dávných dobách.Podle mého se tím sjednotil vzhled po postupných dostavbách
OdpovědětVymazat[14]: Kostel není nějak zvlášť veliký,to možná klamou ty fotky. Ale souhlasím s tím, že je moc pěkný
OdpovědětVymazat[15]: Myslel jsem si, že se ti varhany budou líbit
OdpovědětVymazatPatriku, kostel jsi skvěle nafotil. Líbí se mi, že se ti podařily i některé detaily, třeba varhan. Ty jsou parádní!
OdpovědětVymazat[19]: S tím focením uvnitř to byla velká náhoda,ale jsem za ni rád Mám radost,že se ti pořízené snímky líbí.Díky
OdpovědětVymazatNo toto je tedy náhoda! Jedna ze vzpomínek na mého profesora z gymnázia je, že nám jednou vyprávěl o varhanách a závěrem nám poradil zákeřnou otázku na biology: "Co dělá žloutek v zásadě? - - Opravuje varhany"
OdpovědětVymazat[21]: Tak to bude asi slavná hláška
OdpovědětVymazat