Jeskyně Na Špičáku 11.8.2016

Dnes vám chci představit druhou jeskyni, kterou jsem v letošním roce navštívil

Jeskyně Na Špičáku se nachází mezi obcemi Supíkovice a Písečná, zhruba 10 km severovýchodním směrem od města Jeseník. Jeskyně je součástí přírodní památky Na Špičáku, která byla vyhlášena v roce 1970 na území Supíkovické pahorkatiny, podcelku Rychlebských hor.

Ve starších mapách byla jeskyně Na Špičáku nazývána Supíkovická jeskyně resp. Tropfsteinhöhle in Saubsdorf a je nejstarší písemně doloženou jeskyní střední Evropy. První známý písemný záznam o Supíkovické jeskyni pochází z roku 1430 (z knihy pro hledače pokladů od krakovského autora Anthonia Wale, kde byla považována za dílo horníků), rok jejího objevu však znám není. Některé prameny uvádějí, že jeskyni využili jako úkrytu okolní obyvatelé již během tatarských vpádů do Evropy ve 12. století.

O tom, že jeskyně sloužila často jako úkryt svědčí četné nápisy na stěnách. Za nejstarší ověřený letopočet napsaný na jeskynní stěně byl dlouho považovaný záznam z roku 1564. Orientační archeologický průzkum nápisů v roce 2003 však odhalil zatím nejstarší letopočet z roku 1519 s pravděpodobně prospektorským symbolem. V jeskyni je však mnoho dalších nápisů a kreseb, mnohdy už nečitelných a bez udání letopočtu. Není vyloučeno, že některé jsou ještě starší.

Nápisy a kresby byly vytvářeny různou technikou. Nejběžnější jsou záznamy psané uhlem, červenou rudkou a tuhou. Používána byla také rudka hnědá, saze a několik záznamů je tesáno, ryto nebo do skály vyškrabováno. Pomineme-li nečitelné nápisy, jména a texty bez udání letopočtu, nejvíce záznamů pochází z 19. století a počátku 20. století. Několikrát se v jeskyních opakuje znak dvou zkřížených šavlí a to v místech hůře přístupných. Objevuje se také symbol hornictví - zkřížená kladiva. Unikátem je nedávno zrestaurovaná renesanční malba Adorace Krucifixu a alchymistické symboly slunce (zlato) a půlměsíce (stříbro), které patří k nejstarším a po pravěkých malbách v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu jsou druhé nejstarší dochované jeskynní malby v České republice.

Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350-380 milionů let). Vývoj krasových prostor byl výrazně ovlivněn tavnými vodami ledovce, které daly jeskyni konečnou podobu a chodbám charakteristický srdcovitý profil.

Už v roce 1884 byla jeskyně zásluhou německého turistického spolku upravena a zpřístupněna veřejnosti. Bohužel i díky tomu byla v jeskyni zničena krápníková výzdoba a to právě díky turistům, kteří ulamovali krápníky jako suvenýr.

V roce 1955 proběhly v jeskyni rozsáhlé úpravy a bylo zavedeno elektrické osvětlení. Vstup do jeskyně zajišťuje schodiště vytvořené v průrvě bývalého lomu na supíkovický mramor a celková délka všech dosud známých chodeb činí 410 m s výškovým rozpětím (denivelací) přes 10 m, vchod leží 439 m n.m., východ 437 m n.m.

Bezbariérový návštěvní okruh je dlouhý 220 metrů a jeho prohlídka trvá 30 min.

Teplota vzduchu v jeskyni je konstantní 8°C, relativní vlhkost vzduchu okolo 95%.

Tolik informace, které jsem se dozvěděl na stránkách: www.jeskynecr.cz a www.turistika.cz a www.treking.cz a cs.wikipedia.org

Fotografování v jeskyni bylo v době mé návštěvy povoleno za příplatek 40 Kč (plné vstupné 90 Kč, senioři 70 Kč, zlevněné 50 Kč), ale přestože zde není krápníková výzdoba opět nešlo používat stativ. Takže následující snímky jsou foceny pouze z ruky, což se na kvalitě snímků bohužel podepsalo. Přesto doufám, že pro představení této jeskyně by to mohlo stačit

Jeskyně Na Špičáku 11.8.2016

A tím bych pro dnešek skončil. Doufám, že se vám vybrané snímky líbily

Všechny pořízené záběry z jeskyní Na Špičáku najdete uložené v galerii, která se nachází ZDE .

Přehled všech mých navštívených a nafocených jeskyní můžete najít v galerii, která se nachází ZDE .