Dnes vám chci představit několik zimních záběrů zámku, který bývá označován za perlu jihovýchodní Moravy a je unikátně zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury.
Státní zámek Milotice se nachází na okraji stejnojmenné obce, vzdálené zhruba 7 km jižně od Kyjova v okrese Hodonín.
Na místě dnešního zámku stávala původně vodní tvrz (připomínaná ve 14. století), z které dodnes zůstal jen vodní příkop kolem zámku.
Někdy mezi lety 1586-1596 byla tvrz za majitele Bernarda Ludvíka Tovara z Enczesfeldu přebudována na jednopatrový zámek v renesančním slohu. Určité stavební zásahy, spíše konzervačního charakteru, si vyžádala poškození zámku vzniklá během jeho napadení povstalci Štěpána Bočkaje na počátku 17. století. Zásadnější změnou pro vzhled zámku byla přístavba nárožních věží a 2. patra v 70. letech 17. století, k níž došlo v rámci rekonstrukcí zámku vypáleného "Tatary" v roce 1663. Další újmy zámek utrpěl roku 1705, kdy byl atakován kuruckými vojsky Františka II. Rákoczyho.
Současná podoba zámku je výsledkem stavebních úprav prováděných v první polovině 18. století. V letech 1702 až 1746 byl majitelem milotického zámku Karel Antonín Serényi, který přistoupil k jeho přestavbě, aby získal reprezentativní sídlo. Úpravy probíhaly ve dvou fázích, v letech 1719 - 1725 a 1738 - 1743, a nezměnily původní čtyřkřídlou dispozici zámku. V první stavební fázi bylo postaveno východní křídlo zámku se sallou terrenou a reprezentačním sálem, dále skleník v dolní části zahrady (byl zbourán ve 2. polovině 18. století) a přístupový most. Během druhé fáze byla realizována stavba konírny, jízdárny a obou oranžérií. Jan Kryštof Schletterer dodal sochařskou výzdobu mostu a na atiku zámku byly osazeny sochy patrně od Jana Kristiána Pröbstela. Zároveň byla dokončena výzdoba interiérů.
Osoba architekta milotického zámku není doposud úplně vyřešena. V literatuře jsou jako možní architekti milotického zámku uváděni: Antonio Salla, Domenico Martinelli, Josef Emanuel Fischer z Erlachu, Christian Alexander Oedtl. Stavbu zprvu vedl brněnský mistr František Benedikt Klíčník a přibližně od roku 1722 architektonické plány realizoval zednický mistr z Milotic, Martin Pahnost.
Mezi nejvýznamnější majitele zámku patřil rod Serényiů (1648-1811). Od roku 1888 až do roku 1945 zámek a související velkostatek ovládal rod Seilernů. V současnosti je zámek ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.
V roce 2005 prošly interiéry milotického zámku změnami, které si kladly za úkol uvést reprezentační prostory zámku do podoby, jakou měly v první polovině 20. století, kdy byl zámek obýván rodem Seilern-Aspang. Prohlídka interiérů je tak zároveň nahlédnutím do všedních dnů na milotickém zámku za jeho posledních soukromých majitelů.
Návštěvník si zde může také prohlédnout náročně komponovaný celek zámeckého areálu s čestným nádvořím, jízdárnou, konírnou, dvěma oranžériemi, francouzským parkem a přilehlou bažantnicí. Každoročně se zde konají výstavy, nejrůznější folklorní akce, koncerty folkové, vážné a dobové hudby, umělecká sympozia a spousta dalších kulturních a společenských akcí. V zámeckém parku bývá v letní sezóně přístupné i letní kino.
Tohle všechno a ještě spoustu dalšího jsem si přečetl na stránkách cs.wikipedia.org , www.kudyznudy.cz a www.zamekmilotice.cz .
V době mé návštěvy byl zámek samozřejmě zavřený, takže jsem toho moc prohlížet nemohl. Za to jsem mohl pořídit zdejší záběry se zimní atmosférou, které rozhodně nejsou na internetu často k vidění. Soudím tak podle toho, že třeba Google mi žádný zimní záběr nenabídl
Milotice - zámek 21.1.2017
A to by bylo z této návštěvy zámku v Miloticích vše.
Doufám, že se vám pořízené záběry líbily
Všechny moje snímky tohoto objektu můžete najít uložené v galerii, která se nachází ZDE
Vždycky jsem si říkal, že moravský zámky znám a na těch zásadních jsem byl. Nevím proč mi unikly Milovice, je to nádhera!
OdpovědětVymazatJméno rodu, který zámek obýval, je pro mě neznámé, ale nutno říct, že zámek je to překrásný. Zimní snímky jsou krásné, zámku to v tom slunci moc sluší. Líbí se mi pohled přes fontánu tou alejí se zvláštními stromy. Dumám, co by to mohlo být.
OdpovědětVymazatHele, ten mít na věžích kulaté zakončení, tak vypadá jak Míšeckej zámek. Jen nevím jestli tenle má tři nebo čtyři věže.
OdpovědětVymazat[2]: To jsou úplně obyčejné javory nebo lípy, stříhané tak, aby měly kulaté koruny. Aby se toho dosálo, každý rok se musí takto ostříhat až úplně na kmen. Narostou jim letorosty bez postranních větviček (něco jako vlky na jabloních) a tím pádem mají krásně tvarovanou korunu. Ale příštím rokem už by se na těch letorostech udělaly postranní větve a tvar by se ztratil. Proto musí mít vždy jen jednoleté letorosty.
OdpovědětVymazatZámek se často objevuje ve filmech či pohádkách..-)
OdpovědětVymazatMoc ráda jsem nakoukla do míst, která jsou pro nás trochu z ruky.
OdpovědětVymazatMilotice na zimních fotkách vypadají nádherně, Patriku.
OdpovědětVymazat[1]: A v sezoně je to tam ještě hezčí
OdpovědětVymazat[2]: Ty stromy mě taky zaujaly, ale o jaký jde druh, to absolutně netuším. To víš, já a rostliny
OdpovědětVymazat[3]: Má určitě čtyři věže ! Jen se mi je nepodařilo dostat do jednoho záběru
OdpovědětVymazat[5]: Máš naprostou pravdu! Natáčel se tam Nebojsa,Žabí princ,Hadí král,Za humny je drak,....
OdpovědětVymazat[6]: Jsem rád, že se vám moje pozvánka líbila
OdpovědětVymazat[7]: Ta značka tam je co pamatuji. Je to strašně rušivé a kazí to jeden z nejlepších pohledů na zámek Ale je pravda,že jinam to asi dát nejde, protože naši řidiči by jinak jezdili až na nádvoří
OdpovědětVymazatKrásný zámek, hlavně uvnitř.
OdpovědětVymazat[13]: Je to přesně tak, Patriku.
OdpovědětVymazat[14]: Já znám tento zámek je z venkovních pohledů, uvnitř jsem ještě nebyl
OdpovědětVymazat