FRYPATŮV BLOG: Kostel sv. Máří Magdaleny v Deštné v Orlických horách 24.8.2014

Dnes vám chci představit historickou dominantu Deštné v Orlických horách

Informace o tomto kostele si jsou na internetu podobné jako vejce vejci, ale tři zdroje uvádí trochu něco jiného. A tak jsem dnešní textovou část připravil právě z těchto zdrojů :

www.orlickehory.net a www.geocaching.com a www.turistika.cz

První dřevěný kostelík stával na místě márnice snad již roku 1350.

Většina zdrojů uvádí, že stávající dvouvěžový kostel sv. Maří Magdalény pochází z let 1723 až 1725. Ovšem jeden zdroj uvádí, že "základní kámen k nové svatyni položil dne 12.10.1720 jménem královéhradeckého generálního vikáře P. Tobiáše Josefa Neumanna farář Schmidel. Dne 29. září 1726 nastal konečně slavnostní a farníky po dlouhé a namáhavé práci toužebně očekávaný sváteční den, kdy byl kostel, vystavený pod ochranou a přímluvou sv. Marie Magdaleny, kajícnice, druhým farářem, vysoce důstojným pánem Ignácem Františkem Peikrem z Rychnova v Čechách v kraji královéhradeckém, slavnostně vysvěcen."

Autorství bylo původně připisováno okruhu italského architekta Alliprandiho. V závěru 20. století byl však projekt a zčásti i realizace deštenského chrámu průzkumem Mojmíra Horyny a Pavla Zahradníka přiřčena Janu Blažejovi Santinimu (*1677, +1723). Plán deštenského kostela vyšel z nerealizovaného návrhu rajhradského kláštera a byly v něm uplatněny dvě nakoso postavené věže (do dnešní podoby přestavěné v roce 1844), střední konkávně proláklé pole a oblá předsíň, která má obdobu na zámku v Chlumci nad Cidlinou

Stavbu provedl chrudimský stavitel Leopold Ritzer.

V r. 1818 měl kostel namále. Ve farní kronice je zapsáno: "V roce 1818 udeřil blesk do věže deštenského farního chrámu a skrz ní i do vnitřku kostela, který se ihned zahalil kouřem a dýmem. Na hlavním oltáři sv. Magdaleny roztavil všechno zlacení, ale nezapálil..."

Podruhé hrozilo kostelu vážné nebezpečí 9.2.1930, kdy v ranních hodinách vyhořela stará farní budova téměř do základu. Jen spousty sněhu na kostelní střeše a obětavost místních hasičů zachránily chrám před zkázou.

V r. 1992 byla provedena již tolik potřebná celková generální oprava kostela. V roce 1993 byla dokončena i úprava okolí kostela.

Je nutno rovněž připomenout, že v podzemí chrámu na dosud neznámém místě, pravděpodobně ale pod kněžištěm a s přístupem ze sakristie, je ukryta krypta, v níž bývali až do josefínských reforem pohřbíváni zdejší kněží.

Na pravé straně chrámové předsíně je umístěn náhrobní kámen se jmény prvních dvou zdejších farářů P. Wolfganga Schmidela (+1725) a P. Ignáce Frant. Xav. Peikera (+1735). Latinský nápis, místy již špatně citelný, skrývá v sobe tzv. chronogram, tvořený zvýšenými písmeny. Ta jsou zároveň římskými číslicemi, jejichž součet dává letopočet. V latinském přehledu duchovních správců farní kronika u farářů Peikera a P. Ignáce Franze (+1772) výslovně uvádí: "...in Ecclesia sepultus", tedy ...pochován v kostele. Kolik mrtvých těl je zde skutečně uloženo, není však známo.

Rovněž neznáme ani přesné místo posledního odpočinku sklářského mistra Jakuba Seewalda, jehož náhrobní kámen je umístěn proti náhrobníku zmíněných kněží. Na kameni je vytesán tento německý epitaf s chronogramem: "HIer Ist begraben Der seLIge Herr IaCob SeVaL GLasMeIster", tj: Zde je pochován zesnulý Jakub Seval (spr. Seewald), sklářský mistr." Chronogram tvoří zvýšená písmena (zde v textu zvýrazněná podtržením), která jsou zároveň číslicemi: 1+1+500+50+1+1+100+5+50+50+1000+1=1760.

Uvnitř kostela je rovněž k vidění výzdoba z 18.století. Sochařská výzdoba hlavního oltáře je dílem J. Hartmanna. Jsou zde také dva boční tabulové oltáře sv. Jana Nepomuckého a Utrpení Páně z první poloviny 18. století. V interiéru lze dále spatřit kazatelnu s figurálními reliéfy na řečništi, varhany z roku 1729, barokní kamennou křtitelnici, obrazy Křížové cesty z první poloviny 18. století.

Deštné v Orlických horách - Kostel sv. Máří Magdaleny 24.8.2014