Stránky

Stránky

18. září 2016

Vážany nad Litavou - kostel sv.Bartoloměje

Dnes vám chci představit kostel ve Vážanech nad Litavou, což je obec, která se nachází necelé tři kilometry jihozápadně od Slavkova u Brna.


Na internetu se o tomto kostele zasvěceném sv. Bartoloměji příliš informací nenachází a to bych chtěl dnešním příspěvkem trošku pozměnit. Podklady pro níže uvedená data jsem čerpal z knihy VÁŽANY nad Litavou, kterou v roce 2012 vydal místní obecní úřad a na které pracoval kolektiv autorů pod vedením Karla Mlatečka.

Obec Vážany nad Litavou se nachází v kopcovitém terénu necelé tři kilometry jihozápadně od Slavkova u Brna.
První písemná zpráva o Vážanech pochází z roku 1287, kdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci.
Farní kostel sv. Bartoloměje stojí v západní části obce na vyvýšené terase. Obklopuje jej areál starého hřbitova, který se později rozšířil jižním směrem a je ohrazen hřbitovní zdí se vstupní branou ve směru od obce a s jednoduchým vstupem na straně opačné.
Kostel byl vystavěn na románských základech starší stavby.
Z nejstarší doby je zachován kamenný portál v severní zdi, který nese stopy křížů. Podle pověsti je to po dvou bojovnících účastnících se křižáckých válek v 13.století.

Kostel byl 23.srpna 1645 vypálen Švédy, pravděpodobně jednotkami, které se podílely na obléhání Brna. Obnoven byl v roce 1651. Velká oprava proběhla rovněž v roce 1909 a posléze v roce 1970, kdy byly v presbytáři objeveny gotické části stavby. Poslední generální oprava celé kostelní stavby byla provedena v devadesátých letech 20. století. Kostel byl staticky zajištěn, odvlhčen a dostal novou krytinu. Při obnově fasády bylo odhaleno gotické okno v lodi kostela.
V roce 1992 byl obnoven románský portál na severní části kostela. V letech 1995 a 1996 byla na místě malé nevyhovující sakristie postavena nová, prostornější, která byla také vybavena novým nábytkem.
Nejstarší popis interiéru kostela se nachází v inventáři z roku 1805. V presbytáři tehdy byl hlavní oltář s dosti velkým obrazem sv.Bartoloměje. Po stranách byly sochy sv. Karla Boromejského a sv. Františka Xaverského. Na oltáři stál dřevěný mramorovaný svatostánek.
V roce 1877 byl do Vážan přemístěn svatostánek z hlavního oltáře farního kostela v Šaraticích. Byl zhotoven v roce 1828 mistrem Karlem Medřickým z Bučovic. Vedle po jeho stranách byli dva cherubové. Na stěnu za oltářem byl zavěšen nový obraz sv. Bartoloměje z roku 1884 od brněnského malíře Josefa Zeleného.
Hlavní oltář je dnes stejný jako v roce 1896. Je zděný z cihel, obložený dřevem a menzu tvoří starý náhrobní kámen.
Na pravé straně v presbytáři visel už v roce 1896 velký starobylý kříž a nad ním byla podobná střecha jako nad kazatelnou umístěnou na vítězném oblouku naproti. V současnosti dostal kříž v presbytáři nové dřevo a je bez baldachýnu, který se stářím rozpadl.
Na vítězném oblouku je kazatelna přizpůsobená hlavnímu oltáři
Na stěnách kostela bylo celkem čtrnáct obrazů křížové cesty. Ty jsou nyní uloženy v depozitáři a čekají na opravu, proto je zde k vidění moderní zpodobnění křížové cesty.
V roce 1899 zakoupila místní farnice Františka Bačáková (rozená Procházková) sochy Božského Srdce a Srdce Panny Marie. Ty byly posvěceny 2.7.1899 a umístěny na konzoly v presbytáři. Františka Bačáková společně se svou matkou Antonií Procházkovou pořídila i deset mosazných svícnů pro hlavní oltář a v roce 1901 nechaly obě ženy zhotovit barevné vitráže do čtyř oken.
V presbytáři se vitráže zachovaly (jedná se o zobrazení mešního kalicha s hostií a monstrance), vitráže z lodi byly za války zničeny. Po obnovení portálu bylo okno v severní zdi zmenšeno a tak jen do něj byla pořízena vitráž bez obrazu. Protější okno dostalo v roce 1999 novou vitráž s Köhlerovým obrazem sv.Cyrila a Metoděje. Pořídila jej Marie Procházková, pravnučka zmíněné Antonie Procházkové.
V roce 1906 byl postaven nový kůr se zvláštním schodištěm zvenčí. Kůr byl snížen, neboť se počítalo s vyššími varhanami z dílny varhanáře Vojtěcha Káše z Brna. Jednalo se o nástroj mechanický s kuželkovou soustavou. Hrací stůl byl umístěn před skříní varhan. Varhany byly zakoupeny z milodarů místních farníků.
V současnosti jsou na kůru (podle navržené dispozice od místního duchovního správce Antonína Láníka) přestavěné původní varhany s novým hracím stolem o dvou manuálech a s positivem od Václava Šlajse z Plzně. Ozdobou pozitivu je socha krále Davida od řezbáře Tichoty z Přeštic. Cínové píšťaly jsou z dílny Jana Kubáta z Kutné Hory. Varhany byly dokončeny koncem roku 2002.
Pod kůrem se nachází i dřevěná zpovědnice
Původně byl v kostele po levé straně v přední části lodě oltář sv. Josefa s obrazem Smrt sv. Josefa z roku 1880 opět od malíře Josefa Zeleného a na protější straně byl oltář se sochou P. Marie Lurdské. Oba boční oltáře ale byly dány v roce 1970 do depozitáře na faře.

Ve věži kostela jsou nyní tři zvony:
1. Velký má nápis: " Svatý Bartoloměji, svolávej nás na služby Boží" - " Ulil R.Manoušek a spol. Brno 1946" a dále nese reliéf sv.Bartoloměje.
2. Malý má nápis: " Dědictví otců, zachovej nám, Pane" - " Ulil R.Manoušek a spol. Brno 1946" a dále nese reliéf sv. Cyrila a Metoděje.
3. Umíráček o hmotnosti asi 40 kg je bez nápisu a pochází někdy z doby mezi válkami











































A to je pro dnešek vše. Myslím si, že informací o tomto kostele bylo dostatečně (obávám se, že kdybych použil vše, co je ve výše zmíněné knize napsáno, tak už by to nikdo ani nechtěl číst) a všechny moje fotografie zdejšího svatostánku najdete uložené v galerii, která se nachází ZDE

Doufám, že se vám kostel v naší obci líbil.

Pro úplnost dodávám, že interiér si lze prohlédnout při pravidelných bohoslužbách, které jsou každou neděli v 7:30 hod. a ve čtvrtek v 18:00 v zimním a v 19:00 v letním čase


P.S.: Tímto článkem se zapojuji do dalšího kola soutěže Sakrální stavby u VendyW.

11 komentářů:

  1. Krásný kostelíček. Zvenku jako nevěstinka. uvnitř také velmi příjemný. Moc pěkné varhany. A líbí se mi i ta křížová cesta.

    OdpovědětVymazat
  2. Malý typický venkovský kostelík. Ale ta křížová cesta ta je hodně zajímavé ztvárnění! Ta se mi docela zamlouvá.

    OdpovědětVymazat
  3. Nádherný venkovský a skvěle zachovalý kostelík, nádherná křížová cesta, ta se mi hodně líbí...

    OdpovědětVymazat
  4. Venkovské kostely mám moc ráda, Patriku,

    OdpovědětVymazat
  5. [1]: Určitě ho tu nevidíš naposledy.Mám totiž v plánu zkusit ho příští rok fotit každý měsíc a pak udělat článek s ukázkou roční proměny   

    OdpovědětVymazat
  6. [2]: Malý, ale náš! Nemůžu pořád jezdit někam daleko, když nemám pořádně nafocený ten u nás v dědině   

    OdpovědětVymazat
  7. [3]: Jsem rád, že se kostel líbí.Děkuji

    OdpovědětVymazat
  8. [6]: Já ten náš nafotila až letos při Noci kostelů a to prosím po 25 letech!

    OdpovědětVymazat
  9. [8]: Taky občas čerpám informace z knížek o historii, Patriku, máme jich doma poměrně dost, ale nejsem zdaleka tak pečlivá, jako ty.

    OdpovědětVymazat

Pokud nejste součástí Blogger komunity, tak prosím do komentáře uveďte jméno či přezdívku, abych věděl kdo mi zprávu zanechal. Děkuji