Kostel Nejsvětější Trojice v Klášteře u Nové Bystřice

Tentokrát vám chci představit jeden zajímavý kostel, který se nachází ve vesnici Klášter u Nové Bystřice na Jindřichohradecku

Informace k dnešnímu článku jsem čerpal ze stránek www.kudyznudy.cz  a  cs.wikipedia.org  a  www.novabystrice.cz  a www.turistika.cz

Vesnička, či spíše osada Klášter, se nachází u silnice spojující Slavonice a Novou Bystřici, pod kterou v současnosti patří.
Osada vznikla kolem kláštera paulánů, který roku 1501 založil Konrád Krajíř z Krajku, když sem povolal paulánské mnichy se záměrem kolonizovat zdejší krajinu. Byl to druhý klášter paulánského řádu v Čechách a brzy se stal pověstný léčivým pramenem, prýštícím z klášterní krypty, který má mít prý největší léčivé účinky spojené s chorobami zraku. První řeholníci povolaní sem jako opora krajířovské rekatolizace se usadili v takřka liduprázdné krajině. Panoval zde přísný řád - mniši směli požívat pouze ryby, chléb, olej a zeleninu.
Dne 22. července 1533 klášter přepadli příslušníci sekty novokřtěnců, kteří mnichy povraždili a klášter i s původním kostelem vypálili. Roku 1626 pak došlo zásluhou hraběte Adama Pavla Slavaty a paulánů z Burgundska k jeho obnovení. Ferdinand Vilém Slavata nechal postavit i současný kostel.
Klášter byl původně obdélníkovým areálem s krytým středovým ambitem křížové chodby, do kterého se vstupovalo přes – dodnes dochovanou - Červenou chodbu nebo hospodářskou budovu. Klášter byl dvoupodlažní a částečně podsklepený. Stěny budov byly zděné a přibližně metr silné. Součástí kláštera s poměrně nízkým počtem oken byla také prelatura, kapitulní síň, refektář, kuchyň a konvent. Místo dormitáře měl každý mnich vlastní celu. V klášteře nechyběla ani nemocnice s lékárnou, rozsáhlá knihovna, mlýn a vlastní pekárna.
Areál kláštera se stal známým a významným poutním místem, ale ještě před jeho zrušením došlo v klášterním chrámu k velké tragedii, když se při pouti v den Svaté Trojice zřítil kůr a v přeplněném kostele zahynulo pod jeho troskami množství poutníků. Definitivně byl klášter zrušen Josefem II. v roce 1785.
Po zrušení kláštera sloužila klášterní budova jako fara, škola a byty pro hutníky a uhlíře. Po roce 1948 byla klášterní budova používána jako kasárna, ale v roce 1959 byl celý klášter kompletně zbourán. Stát zůstal pouze barokní kostel Nejsvětější Trojice.


Kostel v Klášteře byl postaven v letech 1668 až 1682, pravděpodobně podle projektu Giovanniho Domenica Orsiho. Podle některých pramenů však byl Orsi v tomto případě „pouze" stavitelem a podoba kostela vznikla v hlavě a na „rýsovacím prkně“ jiného architekta – stavbami v Praze proslaveného Francesca Caratiho. Klášterský kostel je považován za slohově čistou stavbu, obsahující řadu hodnotných konstrukčních prvků i jednotlivých detailů. Mezi ně patří např. štuková výzdoba kostela, která je dílem Giovanniho Bartolommea Cometa, nebo pozoruhodný východní portál s řezbářsky zdobenými dveřními křídly.
Z jeho bohatého vnitřního zařízení zaujmou zejména hlavní oltář  (výška 22 metrů, šířka 16 metrů) se sochami českých patronů v nadživotních velikostech a centrálním obrazem Rodiny Kristovy s Nejsvětější Trojicí od Kristiana Schrodera z roku 1681. Unikátní památkou v kostele byl ještě donedávna Strom života,  krásná jemná dřevořezba z doby po polovině sedmnáctého století, pravděpodobně jihoněmeckého původu, kterou nyní mohou zájemci zhlédnout v sakristii chrámu sv. Jana Křtitele v Muzeu Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci. Jedná se o dřevořezbu vyrobenou z jednoho kusu dřeva, kterou podle pověsti vyřezal jako projev pokání vězněný mnich a zobrazuje poslední události Kristova pozemského života, včetně posmívání, ukřižování a ukládání do hrobu.
Kostel je jedinečný také svou prostorovou koncepcí, protože kněžiště je otočeno k západu - kvůli třem pramenům stékajícím se pod oltářem a vytékajícím ve studánce u kostela. V legendách se mluví o moci pramenů, které mají mít léčivé účinky na oči.

Klášter u Nové Bystřice - Kostel Nejsvětější Trojice 30.7.2018

Klášter u Nové Bystřice - Kostel Nejsvětější Trojice 1.8.2018

A to si myslím, jako ukázka toho, co je zde k vidění, stačí. 

Je tam toho samozřejmě mnohem víc, ale článek by byl extrémně dlouhý, a navíc ne vše se mi povedlo zachytit. Byl jsem uvnitř v pozdní dobu a světlo už nebylo na focení moc dobré.

Kdyby přesto někoho zajímalo, co vše mám uložené v galerii, tak stačí kliknout ZDE .

P.S:

Prohlídky kostela zajišťuje (během mé prohlídky za dobrovolný příspěvek) rodina Havlíčkova, každý den kromě pondělí. Po domluvě je možné navštívit také rozlehlou podzemní kryptu, kde lze projít se svíčkou v ruce několik desítek metrů chodeb, které údajně v minulosti měly vést až na hrad Landštejn. Tuto "třešničku na dortu" rozhodně doporučuji, ta atmosféra nemá chybu!