ZŘÍCENINY - PŘEHLED

Jak jsem psal v předchozích článcích, tak se mi podařilo udělat pořádek ve svém foto archivu, a i proto zkouším pro blog vytvářet přehledy nafocených objektů. Tentokrát jsem zpracoval složku ZŘÍCENINY, a jak je z názvu zřejmé, jedná se o všechny pozůstatky hradů, zámků, tvrzí, kostelů, .... , které jsem nafotil během svých toulek světem. Nejde ovšem jen o velké a všeobecně známé objekty, ale i ty pozapomenuté, z kterých občas už zbylo jen pár kamení či valů a některé objekty už dokonce v současné době vůbec neexistují, ale na to upozorním v následujících textech u koláží. Nafocená místa jsem se rozhodl představit krátkým, většinou převzatým popisem (s odkazem na zdroj informací), a vzhledem k množství objektů jen fotokoláží z dochovaných snímků. Zeleně zvýrazněný název místa a popis objektu slouží jako odkaz na příslušnou fotogalerii, ve které jsou všechny dochované záběry, a která je uložena na Zoneramě. Pro úplnost uvádím i datum pořízení snímků. Objekty jsem seřadil abecedně podle názvu. 

Příspěvek byl publikován dne 11.12.2024  

Zde jsou všechny následné aktualizace, ve kterých upozorňuji na nově přidané objekty či fotografie:

Momentálně mám v archivu snímky 149. objektů ZŘÍCENIN (kromě těch na území Brna, jež bude mít časem snad svůj samostatný přehled). Tady je jejich přehled: 

Aueršperk - zřícenina hradu  (okr. Žďár nad Sázavou)   foto: 03.06.2006

Pozůstatky středověkého hradu založeného pány z Pernštejna kolem pol. 13. stol. jsou situovány na táhlém horském hřebenu nad říčkou Bystřicí. Z hradu uváděného jako pustý již v r. 1403 se dochovalo torzo válcové věže, zbytky zdiva paláce, brány, bašty, hradeb, valy a příkopy.   zdroj: mapy.cz a pamatkovykatalog.cz

Bezděz - zřícenina hradu  (okr. Česká Lípa)   foto: 19.08.2006

Zřícenina raně gotického hradu, který nechal postavit Přemysl Otakar II. Jde o jeho nejlépe dochovaný hrad, který je známý tím, že zde byl vězněn pozdější král Václav II. se svou matkou. Roku 1642 byl dobyt Švédy, později byl v majetku Valdštejnů, nyní je majetkem státu.   zdroj: mapy.cz

Blansek - zřícenina hradu  (okr. Blansko) foto: 25.07.2005

Rozsáhlá zřícenina hradu, která je vzdálena jen cca půl kilometru vzdušnou čarou od Macochy. Hrad založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku ve 2. polovině 13. století. Za husitských válek se stal jedním z opěrných bodů biskupa Jana Železného proti husitům. Spolehlivé zprávy o dobývání za husitských válek neexistují, dle tradice prý byl hrad dobýván při husitském tažení roku 1424 a poté roku 1431. K dobytí však pravděpodobně nedošlo nebo nebyl poškozen tak, aby nebyl dále obyvatelný. V roce 1461 je však uváděn jako pustý. Byl zničen požárem. Z původního hradu se zachovaly zbytky paláce a hradby, zřetelné jsou i zbytky předhradí.   zdroj: cs.wikipedia.org

Boskovice - zbytky Hrádku na Baště  (okr. Blansko)     foto: 27.09.2003

Kdy byl hrad vystavěn není známo, ale rozbořil jej v roce 1312 Jan Lucemburský, který se dostal do konfliktu s Oldřichem z Boskovic a dobýval jeho hrady. Po výstavbě velkého boskovického hradu plnil funkci předsunutého strážního bodu a to až do roku 1707, kdy byl výbuchem střelného prachu zničen a následně rozebrán na výstavbu dnešního velkého hradu i nedalekého zámku. Dodnes jsou zde viditelné pozůstatky rozlehlého hradního příkopu, který obíhá celý vrchol. V okolí vrcholu jsou roztroušené zbytky kamenného zdiva.   zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Boskovice - zřícenina hradu  (okr. Blansko)   foto: 27.09.2003, 03.04.2005

Rozsáhlá zřícenina hradu ležící na kopci nad městem. Jádro hradu pánů z Boskovic pochází patrně z konce 13. století, první písemná zmínka ho však zmiňuje až roku 1313. Za bojů mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem byl pobořen, následně kolem roku 1398 obnoven. Od konce 14. století do roku 1458 hrad patřil pánům z Kunštátu, poté ho Jiří z Poděbrad navrátil Vaňkovi Černohorskému z Boskovic. Rozsáhlé renesanční přestavby podnikl rod Morkovských ze Zástřizl po roce 1567. Kolem roku 1700 bylo v předpolí hradu na západě postaveno hospodářské křídlo (patrně stáje), posléze však byl areál opuštěn. Od roku 1733 byla postupně snášena horní patra a zdivo rozebíráno na stavební materiál. Ve 2. polovině 19. století hrad využívala lesní správa. Po roce 1929 se začalo s postupnou konzervací hradního areálu, avšak roku 1941 se zřítila vnitřní palácová zeď. Konzervace hradu pokračovala poměrně necitlivou betonáží od 70. do počátku 90. let 20. století.    zdroj: pamatkovykatalog.cz

Bukovina - zřícenina hradu  (okr. Znojmo)     foto: 04.07.2004

Zřícenina hradu stojící na strmém svahu nad potokem Nedveka, v katastru obce Hostim. Hrad byl založen koncem první čtvrtiny 14. století a sloužil jako panské sídlo pánů z Bukoviny. Po vymření rodu hrad získal Jan Vajtmilnar ze Žerotic a roku 1464 Bítovští z Lichtenburka, ale tehdy už byl pravděpodobně pustý. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky okrouhlé obranné věže, pozůstatky hradeb a část obytné budovy.   zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Bzenec - zřícenina kaple sv. Floriána, zaniklá !!! (okr. Hodonín)    foto: 14.05.2011

Kopec na němž kaple stála se nazývá Starý hrad, a to z toho důvodu, že zde již v polovině 13. století stával královský hrad, který byl dokonale zničen za husitských válek. Na místě původního hradu byla postavena v roce 1703 kaple sv. Floriána a Šebestiána, nazývána též bzenecký Floriánek. Jejím zakladatelem byl hrabě Erdman Pruskovský z Pruskova. Stavba kaple byla v barokním slohu, stala se výraznou dominantou Bzence, ale pro svou polohu na vrcholu kopce byla často poničena vichřicemi a blesky. Skutečnou pohromou pro „Floriánka“ se stal až konec druhé světové války, kdy byla 18. dubna 1945 kaple podminována a v 11:30 zničena ustupujícími vojáky německé armády, aby zabránili jejímu využití jako pozorovacího stanoviště a zároveň význačného orientačního bodu v okolí postupujícími spojeneckými armádami. Po válce se několikrát uvažovalo o její obnově, bohužel neúspěšně, a tak se zde po více než 70 let smutně tyčily pouze ruiny, které byly v roce 2016 strženy a v roce 2017 na jejich místě vznikla replika původní kaple, kterou město využívá jako obřadní síň a rozhlednu.   zdroj: www.bzenec.cz

Cimburk (u Koryčan) - zřícenina hradu  (okr. Kroměříž)      foto: 09.08.2009, 24.10.2021

Mohutné zříceniny hradu, založeného na skalnaté ostrožně nad údolím mezi Koryčany a Stupavou. Hrad dal postavit Bernard z Cimburka v letech 1327–1333 a roku 1348 na něj z původního hradu Cimburk (okres Svitavy) přesídlil. Za česko-uherských válek byl hrad dobyt uherským králem Matyášem. Poté proběhlo několik vlastnických přesunů, až hrad nakonec roku 1523 odkoupil Vilém z Víckova. Po roce 1523 a 1661 byl hrad přestavován. Od počátku 18. století byl opuštěn a chátral. Na konci 20. století se zdál osud zříceniny zpečetěn, protože neuplynula snad jediná zima, po které by se rozsah hradu v důsledku řícení staticky narušených zdí nezmenšil. Díky skupině příznivců hradu, občanskému sdružení Polypeje, nastal po roce 1994 obrat k lepšímu, i když z hlediska záchrany některých částí hradu je již zřejmě pozdě. Dodnes se dochovalo jádro s pozůstatky paláce a okrouhlé věže, doplněné vysunutou hradbou s válcovou věží a vnější hradby s mladšími baštami.    zdroj: pamatkovykatalog.cz a cs.wikipedia.org

Cimburk (u Městečka Trnávka) - zřícenina hradu  (okr. Svitavy)       foto: 08.08.2009, 09.07.2017

Zříceniny opevněného středověkého hradu na kopci nad údolím Třebůvky a Městečkem Trnávkou. Hrad vystavěl kolem r. 1300 Ctibor z Lipnice. V roce 1308 zdědili hrad synové Ctibora z Lipnice Bernart a Ctibor. Krátce nato přešel hrad do majetku pánů z Lipé, zatímco Bernart z Cimburka si kolem roku 1320 postavil nový hrad Cimburk (u Koryčan). Za husitských válek patřil hrad k čelným opěrným bodům husitů. Když se v r. 1645 Švédové zmocnili velké části severní Moravy, byla na Cimburk umístěna císařská posádka. Po přesunu posádky do Brna v říjnu 1645 hrad postupně začal chátrat a byl využíván už jen příležitostně. Od roku 1766 byl již úplně opuštěn a v roce 1776 po úderu blesku vyhořel.  O mohutnosti hradních opevnění dosud svědčí zachované přes 2,5 m silné zbytky hradebních zdí. Ještě dnes je možno rozeznat hlavní hradní objekty, zejména hradní palác a zbytky věží předhradí, zbytky hradeb, brány s příkopy i se zasypanou studnou.   zdroj: pamatkovykatalog.cz a cs.wikipedia.org

Cornštejn - předsunutá bašta  (okr. Znojmo)   foto: 12.07.2021

Zřícenina předsunuté bašty hradu Cornštejna na návrší JV od něj, které vlastní hrad převyšovalo a s rozvojem dělostřelby představovalo bezprostřední ohrožení. Místo bylo původně stanovištěm obléhatelů z vojska krále Jiřího z Poděbrad v letech 1464–65, kdy se po 10 měsících posádka hradu vzdala. Koncem 15. stol. zde noví majitelé Cornštejna vybudovali v rámci posílení obranyschopnosti kamennou věž. Hrad byl ale už r. 1580 pustý.   zdroj: www.hrady-zriceniny.cz

Cornštejn - zřícenina hradu  (okr. Znojmo)     foto: 07.07.2007, 12.07.2021

Monumentální hradní zřícenina se nachází na vysoké skalnaté šíji mohutného říčního ostrohu řeky Dyje, nedaleko ústí Želetavky, půldruhý kilometr JV od hradu Bítov. Říční údolí pod hradem je z části zatopeno Vranovskou přehradou. Hrad byl vybudován jako vedlejší sídlo šlechtického rodu Lichtenburků, kteří sídlili na nedalekém hradě Bítově. Nejstarší písemná zpráva o hradu Cornštejně pochází z roku 1343, již tehdy šlo o dobře opevněný kamenný hrad. Od vymření rodu Lichtenburků roku 1572 hrad chátral a jako pustý se uvádí už roku 1580. Dodnes jsou k vidění rozsáhlé zříceniny, přičemž nejlépe dochovanou je bašta na jižní straně a předsunutá věž.   zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org a pamatkovykatalog.cz

Cvilín Šelenburk - zřícenina hradu  (okr. Bruntál)        foto: 20.08.2003

Zřícenina hradu se nachází jihovýchodně od Krnova na Zadním Cvilínském kopci. Hrad byl vybudován jako jeden z článků obranné zemské soustavy někdy ve 13. století. Poprvé se připomíná v roce 1253. Hrad byl v roce 1474 poničen vojsky Matyáše Korvína, poté chátral a opraven byl až v 16. století Jiřím ze Šelmberka. Definitivně byl opuštěn po třicetileté válce a poté již nezadržitelně chátral. Nejvíc utrpěla zřícenina hradu roku 1861, kdy bylo její zdivo rozebráno na stavbu silnice do Petrovic. Do dnešních dnů jsou dochované příkopy a valy, zbytek zdí a kleneb paláce a budov, studny a 8,5m vysoké torzo mohutné válcové věže o průměru 14 m - největší v české části Slezska.   zdroj: www.jeseniky.net a cs.wikipedia.org a moravskoslezsky.kraj.cz

Čalonice - zřícenina hradu  (okr. Třebíč) foto: 11.09.2004

Zřícenina hrádku pojmenovaného po zaniklé středověké vsi Čalonice se rozkládá na skalnatém ostrohu nad pravým břehem dalešické přehrady - v katastru obce Dalešice. Hrádek s dochovanými relikty mohutné čelní hradby, obytné věže a širokého příkopu byl zničen na poč. 15. století. Podle archeologického průzkumu je pravděpodobné, že sídlo bylo zničeno za rozbrojů předhusitského období a vzhledem k dalším osudům chyběla motivace k jeho obnově.    zdroj: pamatkovykatalog.cz

Čepička (u Předklášteří) - zřícenina hradu  (okr. Brno - venkov)   foto: 09.04.2007

Hrad Čepička se nacházel na stejnojmenném kopci (391 m n. m.) západně od obce Předklášteří u Tišnova. Ve vrcholové části kopce jsou v lese patrná tři patra valů s příkopy a malé zbytky opevnění, které údajně začaly budovat jako úkryt před husity samy jeptišky z kláštera Porta coeli. Pravděpodobnější ale je, že šlo o budování strážního hradu. Opevnění nebylo dobudováno. Roku 1428 klášter husité zničili. Klášter i kopec se dostal do majetku Pernštejnů. Po roce 1450 byl klášter obnoven, ale opevnění na kopci Čepička již nebylo nikdy dokončeno. Materiál byl částečně použit na opravy kláštera.   zdroj: cs.wikipedia.org a mapy.cz

Čertův hrádek (Olomučany) - zřícenina hradu (okr. Blansko) foto: 21.09.2006

Zřícenina hradu ležícího nad údolím s řekou Svitavou u Blanska v katastru obce Olomučany. Hrad byl vybudován v 2. polovině 13. století, což dokládají nálezy středověké keramiky. Jeho první majitelé nejsou známi. Název tohoto hradu byl dle starší literatury odvozen buď od Hynka Suchého Čerta nebo od Jakuba Čerta z Bořitova, což je však pouze jen historicky nedoložitelná pověst. Skutečné jméno hradu je Olomučany a svůj současný název "Čertův hrádek" získal až na podkladě lidové tvořivosti. Lze předpokládat, že hrad zanikl za husitských válek či krátce předtím.   zdroj: cs.wikipedia.org

Česká Kamenice - zřícenina hradu Kamenice  (okr. Děčín)   foto: 18.08.2006

Zřícenina hradu nad Českou Kamenicí se nachází na vrcholu Zámeckého vrchu. Hrad pravděpodobně založil v letech 1427–1433 Zikmund Děčínský z Vartenberka. Od pol. 15. století do pol. 16. století sloužil jako panské sídlo. Definitivně opuštěn byl hrad v 50. letech 16. století.  Částečného využití se dočkal za třicetileté války jako vojenská pevnost císařských oddílů. V roce 1639 byl hrad vypálen a rozbořen Švédy. V roce 1880 se členové Okrašlovacího spolku pustili do vyčistění od náletů a oprav zdiva, pak byla budova hradního paláce upravena jako turistická chata a byla zde postavena i šestnáct metrů vysoká rozhledna. Po roce 1940 začal objekt včetně rozhledny chátrat, deset let poté zanikla restaurace, dřevěná věž se rozpadávala. V roce 1995 se zásluhou v České Kamenici nově zřízené nadace pro obnovu Zámeckého vrchu podařilo zahájit obnovu. Zříceniny byly opět vyčištěny, zdi zpevněny a v roce 1998 byla dokončena stavba nové rozhledny.   zdroj: cs.wikipedia.org a pamatkovykatalog.cz

Dalečín - zřícenina hradu  (okr. Žďár nad Sázavou) foto: 02.06.2007

Zbytky gotického hradu neobvyklé dispozice s pozoruhodnou kruhovou stavbou paláce se tyčí na výrazném skalnatém návrší nad řekou Svratkou. Původní hrad v držení pánů z Tasova se stal později sídlem loupežníků, a proto byl v roce 1519 pobořen. Dodnes se zachovala mohutná tří patrová obvodová zeď s dobře patrnými okny a střílnami, dále pak pozůstatky věže a hradeb.   zdroj: pamatkovykatalog.cz a mapy.cz

Děvičky (Dívčí hrady) - zřícenina hradu  (okr. Břeclav) foto: 17.07.2009, 09.08.2014, 01.11.2015

Zřícenina gotického hradu tvořící dominantu severního okraje hřebene masívu Děvín, nejvyššího vrcholu Pavlovských vrchů. Nachází se na vápencové skále vypínající se do nadmořské výšky 428 metrů. Hrad je poprvé zmiňován roku 1222, kdy byla stavba pravděpodobně dřevěná. Hrad byl obnoven na konci 13. století za vlády krále Václava II. Roku 1334 udělil král Jan Lucemburský hrad lénem Lichtenštejnům. Za třicetileté války byl hrad obsazen švédskými vojsky, která táhla po vítězné bitvě u Jankova na Vídeň. Při odchodu švédské osádky byl vypleněn a zapálen. Ditrichštejnové se postarali o nejnutnější opravy a hrad byl až do požáru v roce 1744 používán jako strážní pevnůstka. Potom sloužil jako strážnice k hlášení požárů. K jeho konečnému opuštění došlo nejpozději na začátku 19. století; poté postupně zchátral. Zachovány jsou obvodové zdi a renesanční bašta se střílnami.    zdroj: cs.wikipedia.org

Dobřany - zřícenina hradu  (okr. Rychnov nad Kněžnou) foto: 02.09.2012

Zřícenina středověkého hradu bergfritového typu s mohutným opevněním a věží na předhradí se nachází na skalnaté ostrožině stupňovitě se svažující ke Zlatému potoku. Hrad byl založen někdy na konci 13., spíše však na počátku 14. století, historické údaje k hradu scházejí. Hrad, který byl majetkem Půticů, byl dobyt roku 1425 husitskými vojsky - Orebity. Poté zpustl.   zdroj: pamatkovykatalog.cz

Donji Karin - zřícenina kostela sv. Marka  (Chorvatsko)   foto: 15.07.2022

Zřícenina kostela, která se nachází nedaleko chorvatské vesnice a přímořského letoviska Donji Karin v Zadarské župě, spadající pod opčinu města Benkovac. O historii tohoto místa se mi nepodařilo najít žádné informace, pouze lokaci a název na Mapách.cz , kam jsem přidal i několik svých záběrů

Doubravice nad Svitavou - zřícenina hradu  (okr. Blansko)   foto: 04.06.2011

Zřícenina hradu z 2. poloviny 13. století, který vybudovali příslušníci z rodu z Doubravice, se nachází asi 1km východně od obce Doubravice nad Svitavou. Prvním doloženým majitelem je Protiva z Doubravice, který se připomíná v letech 1293 - 1308. V 2. polovině 14. století patřil Ješkovi z Doubravice, který ho prodal roku 1378 Oldřichovi z Boskovic. V letech 1418 - 1528 drželi panství páni ze Sovince, při jeho prodeji v roce 1529 se hrad uvádí jako pustý. Z jihu jej chránil příkop, jehož pozůstatky jsou i dnes patrné. Kámen, ze kterého byl hrad postavený, využívali místní jako stavební materiál a proto se dodnes moc pozůstatků nedochovalo. Vidět zde můžete pozůstatky vstupní brány, věže stojící u vstupu do hradu a zčásti zachované zbytky zdiva, které často překrývá zdejší vegetace.    zdroj: mapy.cz a www.hrady.cz

Drábské Světničky - zřícenina hradu  (okr. Mladá Boleslav) foto: 16.06.2005, 20.08.2019

Drábské světničky jsou pozůstatky hradu na pískovcových blocích v katastrálním území Dneboh v okrese Mladá Boleslav, 4 km východně od Mnichova Hradiště. Nacházejí se v chráněné krajinné oblasti Český ráj. Dřevěný hrad s věží byl vybudován na 7 pískovcových blocích a měl strážní funkci. Ve skalách vysokých 15-40 metrů se dochovaly dvě desítky tesaných prostor, zbytky pěti chodeb, tesané základy po 7 dřevěných stavbách a 5 mostních konstrukcích a žlab dokládající ukotvení dřevěné palisády. Největší místností je kaple s tesaným oltářem.   zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Dub (Tassenberg) u Tasova - zřícenina hradu  (okr. Žďár nad Sázavou) foto: 24.06.2006

Zřícenina středověkého hradu leží nad meandrem řeky Oslavy necelých 1,5 km JZ od Tasova. Z hradu se dodnes dochovalo pouze torzo severní hradební zdi, brány, paláce a terénní relikty vnějšího opevnění. Hrad se původně jmenoval Tassenberg („Tasův vrch“) a jeho zakladatelem byl ve třináctém století příslušník z rodu pánů z Tasova. První přímá písemná zmínka o hradu pochází z roku 1334. Hrad zanikl nejspíše na začátku patnáctého století a bylo zapomenuto i jeho jméno, protože roku 1551 byl připomenut jako „hrad pustý Duby“.  Zřícenina je na soukromém pozemku a v současnosti veřejnosti nepřístupná !!!    zdroj: pamatkovykatalog.cz a cs.wikipedia.org

 

Falkenštejn (u Jetřichovic) - zřícenina hradu  (okr. Děčín)     foto: 16.08.2006

Hrad byl postaven na pískovcovém suku rodem Michaloviců pravděpodobně v 1. pol. 14. století jako hrad strážní. Hlavním objektem byla patrně dřevěná obytná věž a prostorná síň spojená s kaplí. Vodou zásobila hrad dosud patrná cisterna. První písemná zmínka pochází z roku 1395, roku 1444 měl být Falkenštejn poškozen, avšak nikoliv dobyt. Hrad byl po roce 1457 opuštěn a zanikl. V době romantismu se stal oblíbeným cílem výletníků. Na podzim roku 2017 bylo postaveno schodiště na vrchol skály se zbytky hradu, kde byla vybudována vyhlídková plošina z kovových pochozích roštů, která chrání skálu před erozí (v době mé návštěvy byl přístup o dost náročnější!).    zdroj : pamatkovykatalog.cz

Fortica - zřícenina hradu na Pagu  (Chorvatsko) foto: 13.07.2022

Zachovalá zřícenina kdysi impozantní pevnosti Fortica se nachází nedaleko Pažského mostu, uprostřed pusté měsíční krajiny, tak typické pro ostrov Pag. Hrad byl postaven kolem 17. století, aby odrážel útoky pirátů. Později komplex sloužil k zajištění obchodu mezi benátskými obchodníky a tehdejším osmanským obchodním centrem ve městě Obrovac.  Dnes jsou pozůstatky částečně zrestaurovány, takže jsou turisticky velmi zajímavé a je odtud navíc krásný výhled na most, okolní ostrovy a pevninu.    zdroj: www.kroati.de a croatiatravelreviews.com

Fredevald (Pustý zámek) - zřícenina hradu  (okr. Česká Lípa)  foto: 18.08.2006

Torzo menšího šlechtického hradu na výrazné skalnaté ostrožně nad údolím říčky Kamenice dodnes dokládá existenci původního hradu v podobě jen několika málo pozůstatků obvodové hradby, obytného paláce a lehce opevněného předhradí. Fredevald, zvaný také jako Pustý zámek, vznikl pravděpodobně ve 14. století, kdy vlastnili českokamenické panství páni z Michalovic. První zmínka o Fredevaldu je však až z roku 1406. Od 50. let 15. století již nebyl udržován a postupně chátral.   zdroj: pamatkovykatalog.cz a mapy.cz

Frejštejn - zřícenina hradu  (okr. Znojmo) foto: 07.07.2007, 11.7.2021

Zřícenina hradu se nachází u Podhradí nad Dyjí na pravé straně řeky Dyje, při jejím soutoku s Křeslickým potokem. Zřícenina gotického hradu pochází ze 14. století, založili ho příslušníci rodu z nedaleké Trnavy (Thürnau, zv. též Dírná) s erbem tří leknínových listů. Od 15. století se hrad uvádí jako pustý, ale v 16. století pravděpodobně začala pevnostní přestavba, která však nebyla dokončena. Z původního hradu je zachována část severní zdi a hradeb, malého paláce, vrat i kaple. Dobře zachovaná je bašta na jihozápadní straně hradu. Z přestavby v 16. století se dochovala věž se střílnami.    zdroj: cs.wikipedia.org a pamatkovykatalog.cz

Frýdštejn - zřícenina hradu  (okr. Jablonec nad Nisou)   foto: 14.06.2005, 18.08.2019

Hrad byl založen v první polovině 14. století, ale stavebník není zcela jasný. První zmínka v písemných pramenech pochází z roku 1385 jako majetek Bohuňka Puklice z Frýdštejna. Roku 1432 hrad obléhán husity. V této době patřil Bohuši z Kováně. Po přípojení panství k Českému Dubu roku 1540 Janem z Vartemberka, byl hrad opuštěn. Prvně zmiňován jako pustý roku 1565. Hlavní dominantou a nejlépe zachovalou částí hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku. Měří 15 m, její průměr je 9 m a má dvoumetrovou tloušťku zdiva. Zatímco hlavní věž odolává času, někdejší dřevěné hradní stavby zmizely zcela a hradební zdi jsou zachovány již jen částečně. Do měkkého pískovce bylo vyvrtáno mnoho světniček a sklepů. Jedna ze světniček sloužila jako kaple.    zdroj: pamatkovykatalog.cz a mapy.cz

Frymburk (u Nového Hrádku) - zřícenina hradu  (okr. Náchod)    foto: 02.09.2012

Na vrcholku nad obcí Nový Hrádek naleznete dobře zachovalé zbytky hradu z počátku 14. století. Poprvé je zmiňován v roce 1354, kdy byl v držení Matouše z Frymburka. Jako pustý je uváděn v polovině 17. století. Z hradu se dochoval zbytek okrouhlé věže, obvodové hradby se zaoblenými rohy, sklípek při věži a studna. Zřícenina je ve špatném technickém stavu, bývá otevřena příležitostně a vstup je na vlastní nebezpečí.   zdroj: mapy.cz

Gornji Karin - ruiny pravoslavného chrámu  (Chorvatsko)    foto: 11.07.2022

Gornji Karin je vesnice a přímořské letovisko v Chorvatsku v Zadarské župě, které se nachází na pobřeží Karinského zálivu, který je zátokou Jaderského moře. Vesnice administrativně patří pod město Obrovac, od kterého je vzdálena 25 km. (zdroj: cs.wikipedia.org ). Na jejím okraji se nachází ruiny pravoslavného chrámu Svete Nedelje. O historii tohoto místa se mi nepodařilo najít žádné informace, pouze lokaci a název na Mapách.cz , kam jsem přidal i několik svých záběrů.

Helfštýn - zřícenina hradu  (okr. Přerov) foto: 11.06.2011, 01.08.2020, 08.05.2024

 Zřícenina hradu u Týna nad Bečvou. Hrad byl založen na počátku čtrnáctého století. K jeho významnému rozšíření došlo nejpozději na přelomu čtrnáctého a patnáctého století, kdy patřil pánům z Kravař. Další rozsáhlou pozdně gotickou přestavbu prováděli Pernštejnové od poslední čtvrtiny patnáctého století. Posledním rodem, který na hradě sídlil, se stali Bruntálští z Vrbna, za nichž byl dokončen rozsáhlý renesanční palác. Na počátku třicetileté války byl hrad krátce obsazen stavovským vojskem, ale později na něm sídlila císařská posádka, která odolala dvěma obléháním. V pozdějších dobách byl hrad využíván již jen k vojenským účelům a od druhé poloviny osmnáctého století chátral. Dnes můžeme obdivovat jeden z největších hradních komplexů u nás. Dochovaly se mohutné hradební zdi, několik věží, pět bran, věže a paláce.   zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Holoubek - zřícenina hradu  (okr. Třebíč) foto: 04.08.2012

Zřícenina hradu ležící asi 1 km severně od Chroustova v okrese Třebíč. Hrad byl zbudován na vyvýšenině, která nyní tvoří břeh Dalešické přehrady a hrad je prakticky ze tří stran obklopen vodou. Hrad založený pravděpodobně pány ze Starče je poprvé zmíněn v roce 1353. Hrad měnil majitele a stal se několikrát sídlem loupežníků. Z tohoto důvodu se v roce 1440 velkomeziříčský sněm rozhodl hrad pobořit a od roku 1447 se již hrad uvádí jako pustý. Do dnešních dnů se z hradního komplexu dochovalo pouze torzo mohutné věže se zbytky obvodových hradeb.   zdroj: cs.wikipedia.org a  pamatkovykatalog.cz

Holštejn - zřícenina hradu  (okr. Blansko) foto: 20.07.2005, 05.05.2018

Zřícenina rozsáhlého hradu se nachází poblíž stejnojmenné obce na osamělém skalním vápencovém suku. Ten ve svém nitru skrývá jeskyni Hladomorna, spojenou s hradem podzemní chodbou, dnes zavalenou zříceným zdivem. Samotný hrad představoval jednoduchou stavbu bez hradní věže. Ve své době patřil k největším a nejpohodlnějším sídlům na Moravě. Hrad byl založen roku 1268 Hartmanem, synem moravského pána Crhy z Ceblovic. Rod však vymřel a tak na začátku 14. století panství s hradem koupil Vok z rodu Hrutoviců. Ten založil rod pánů z Holštejna, jeho příslušníci se uváděli často na čelných místech ve veřejných listinách i při zasedáních zemských soudů. Hrad koupil před rokem 1437 Hynek z Valdštejna a Židlochovic, a patrně v roce 1455 ho prodal Půtovi ze Sovince a Doubravice. Od jeho čtyř synů hrad v roce 1483 koupili bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, ti však po deseti letech zboží prodali Hynkovi z Popůvek. Hrad nebyl v této době již udržovaný a chátral. Roku 1531 se Holštejn uvádí jako pustý. Z hradu se dochovaly asi 8 metrů vysoké zbytky zaoblené zdi nad příkopem, zbytky zdiva paláce a dalších staveb, malé části obvodové hradby a terénní nerovnosti.    zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Hoštejn - zřícenina hradu  (okr. Šumperk) foto: 08.08.2009

Hradní zřícenina ležící nad stejnojmennou obcí Hoštejn. Hrad založil Boreš z Rýznburka v polovině 13. století. Při mocenských bojích hrad často střídal majitele. V době husitských válek byl pobořen oddílem Rakušanů a už nikdy nebyl zcela opraven. Po čase byl stržen, aby se nestal útočištěm lapků. V 19. století byla většina zbývajícího zdiva rozebrána na stavbu železniční trati z Olomouce do Prahy, po jejím zprovoznění byl v roce 1847 na vrcholu lokality postaven kamenný památník. Z hradu tak zůstaly jen sotva patrné zbytky. Na východní straně ostrohu je zachovaná soustava příkopů a valů. V nejzápadnějším cípu oválného hradiště jediný nadzemní zbytek zdi paláce, pod ním patrný sklep a část zasypaného schodiště.   zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org a pamatkovykatalog.cz

Hradisko sv. Klimenta (u Osvětiman)  (okr. Uherské Hradiště)      foto: 24.10.2021

Poutní místo a významná archeologická lokalita se nachází ve vzdálenosti 4 km severozápadně od centra obce Osvětimany. Pojmenování lokality se odvíjí z tradice, že sv. Cyril a sv. Metoděj přenesli z Chersonésu na toto místo ostatky papeže sv. Klimenta. Archeologicky je doloženo osídlení v 9. -12. století, nejstarší písemná zpráva o této lokalitě pochází listiny z roku 1358. Někdy v první polovině 12. století hradisko zpustlo a v průběhu 14. a 15. století bylo znovu osídleno. Po roce 1358 ve snaze obnovit svatoklimentský klášter dostavěli brněnští augustiniáni gotický kostel. Ten stál až do roku 1421. Zánik kláštera je spojován s tažením moravských husitů, kdy tuto mnišskou komunitu napadli nedakoničtí husité, vracející se z odraženého útoku na Kyjov. Po husitském nájezdu zde duchovní život ustal a postupně zde ustával i veškerý život hospodářský. Místo bylo obýváno pouze poustevníky. Od 17. století okolní vladykové změnili lokalitu ve zdroj levného stavebního materiálu a desítky dobrodruhů důkladným prokopáváním devastovaly akropoli ve snaze najít poklad augustiniánů. Stavby byly rozebírány a používány jako stavební materiál na hradě Cimburku, Buchlově, případně na různé lidové usedlosti. V současnosti jsou v terénu vyznačeny základy středověkého kostela, dostavěného na začátku poslední třetiny 14. století z původní kaple z 9. století. Vedle stojí dřevěná kaple z roku 1964 a zvonice sv. Gorazda z roku 1985. Hradisko obepíná mohutné dvojité valové opevnění, z východní strany až trojité. Prostor vnitřní opevněné plochy má rozlohu přibližně 8 ha, vnější val obepíná plochu asi 22 ha.   zdroj: cs.wikipedia.org a pamatkovykatalog.cz

Hrubá Skála - zřícenina prachovny  (okr. Semily) foto: 22.08.2019

Opevněný skalní útvar blíže neznámého původu, který se nachází nedaleko zámku Hrubá Skála. Do současnosti se nedochovaly žádné písemné prameny, které by objasňovaly historii objektu. Stejně tak není známa jeho funkce, vzhledem k blízkosti bývalého hradu (dnes zámku)se dá usuzovat, že spíše než o samostatné sídlo, šlo o předsunuté opevnění Hrubé Skály. Svůj název patrně dostala podle střelného prachu, který se zde skladoval.    zdroj: cs.wikipedia.org

Hukvaldy - zřícenina hradu  (okr. Frýdek-Místek) foto: 02.10.2021

Přesná doba vzniku hradu není známa, první písemná zmínka o hradu pochází z roku 1285. V průběhu času často měnil majitele. Mohutný opevněný hrad odolal řadě útoků a obléhání. Od 18. století však pomalu přestal být obýván a tečku za jeho slávou udělal ničivý požár v roce 1762. Dnes se v prostorách romantické zříceniny konají četné kulturní a společenské akce. Z věže hradu naskýtá krásná vyhlídka na okolní hřebeny Beskyd, Kopřivnici, Příbor nebo Ostravu.   zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Chřibský hrádek - zřícenina hradu  (okr. Děčín) foto: 13.08.2006

Pozůstatky skalního hradu se nachází na ostrožně obtékané Doubickým potokem jižně od obce Doubice. Jméno hradu není známé, stejně jako historické zprávy, které s ním bylo možné ztotožnit. Archeologické nálezy dokládají jeho existenci od druhé poloviny 13. do počátku 14. století. Z hradu sestávajícího z malého jádra a předhradí se dochovaly jen terénní nerovnosti v podobě příkopů a valů, a podvalí, které lze nejspíše považovat za pozůstatek dřevěné obytné věže, patrně jediné stavby jádru hradu.    zdroj: pamatkovykatalog.cz a mapy.cz

Kašperk - zřícenina hradu  (okr. Klatovy) foto: 04.08.2022

Zachovalá zřícenina hradu se tyčí na skalnatém ostrohu 3 km severně od Kašperských Hor. Hrad založil jako pohraniční pevnost král Karel IV. v roce 1356. V královské správě zůstal Kašperk jen do roku 1365, kdy jej panovník zastavil Janu Očkovi z Vlašimi. Zástavní držitelé se poté na hradě střídali. Koncem šestnáctého století si hrad pronajalo město Kašperské Hory, ale měšťané se zajímali spíše o užitky z hradního panství, a samotný hrad zanedbávali. Ten proto chátral, a když se po skončení třicetileté války stal zdrojem stavebního materiálu, změnil se rychle ve zříceninu. Ve druhé polovině devatenáctého století se o hrad začala zajímat veřejnost a od té doby na hradě probíhají rekonstrukční práce, nejintenzivněji od sedmdesátých let dvacátého století.    zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Kaštelina - zřícenina hradu u Viru  (Chorvatsko)    foto: 12.07.2022

Zřícenina hradu (pevnosti), která se nachází na mysu Kozjak, byla postavena na počátku 16. století k obraně proti Turkům, sloužila i jako úkryt v oblasti Viran a Nin v případě útoku. Byla postavena na pečlivě vybraném místě - na samotě (malý mys, který chrání moře ze tří stran). Obranná pevnost je položena v délce téměř 40 metrů jihozápadoseverovýchodním směrem tak, aby bránila přístupu k mysu ze strany pevniny. Prostornější věž s obdélnou patkou na západní straně a východní věž se čtvercovou patkou jsou spojeny obrannou zdí, která se v mírném úhlu láme zhruba do poloviny délky. Západní věž svým objemem částečně vystupuje z roviny směrem k pevnině, zatímco její boční stěny kdysi vyčnívaly směrem k moři na vnitřní straně obranné zdi. Západně od ní je vchod do pevnosti. Hlavní funkcí pevnosti byla ochrana lidských životů a jejich movitého majetku, nikoliv obrana okolního území. Na konci 20. století byla ve velmi špatném stavu a hrozilo jí další zřícení. Rozsáhlé restaurátorské práce na obnově opevnění proběhly po roce 2000 a zahrnovaly zazdění všech poškozených částí tvrze a doplnění zbořených tam, kde bylo dostatek prvků pro jejich spolehlivou rekonstrukci.     zdroj: www.otok-vir.info

Kavčiny - zřícenina skalního hrádku  (okr. Semily) foto: 12.06.2005

Hrad se nacházel zhruba 2 km východoseverovýchodně od Kacanov, na třech blocích úzké ostrožny. Podle dochovaných stop byl vystavěn hlavně ze dřeva. Pravděpodobně vznikl jako předsunuté opevnění hradu Valdštejn, ale kdo a kdy Kavčiny založil není známo. Jediná písemná zmínka pochází z roku 1440, kdy byly oba hrady (tedy i Valdštejn) dobyty zemskou hotovostí pod vedením Jetřicha z Miletínka. Tehdy pravděpodobně byl v rukou loupežníků a je pravděpodobné, že poté již nebyl obnoven a zanikl.   zdroj: cs.wikipedia.org

Klamorna - zřícenina hradu  (okr. Mladá Boleslav) foto: 16.06.2005

Zbytky skalního hradu se nachází východně od vsi Dneboh v CHKO Český ráj. Nejstarší osídlení Klamorny spadá podle archeologických nálezů již do středního eneolitu, s přestávkami byl osídlen až do 3. století př. n. l., kdy bylo osídlení násilně vyvráceno. V 9. století byl nově opevněn a vznikl i šíjový val. Od druhé poloviny 13. století byla Klamorna spolu s Drábskými světničkami, Starými Hrady a Hynštou součástí pevnostní soustavy na okrajích vrchu Mužský. Hrad zanikl, ale během husitských válek, kdy okolí ovládali hejtmané Bernart a Bartoš z Valečova, byl na krátkou dobu obnoven. Lokalita je výrazně pozměněna těžbou kamene v 18.-19. století. Vrcholové plošiny skal nevykazují stopy zástavby, jen na jižní straně se dochovala ve skále vysekaná cisterna. V zadní části hradu, částečně zničené lomem, se nachází rozsedlina se čtyřmi světničkami. Ve dvou světničkách se dochovaly kamenné stoly a v jedné z nich i zbytky náročněji přitesaného okna.   zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Klisina (u Obrovacu) - zřícenina hradu  (Chorvatsko)    foto: 15.07.2022

Zřícenina středověké pevnosti Klisina se zbytky mostu se nachází na strmém kamenném útesu kaňonu Zrmanja. Pevnost je zvenčí kruhová, zatímco uvnitř je osmiúhelníková.    zdroj: tz-obrovac.hr

Koruna - zřícenina kláštera  (okr. Svitavy) foto: 08.08.2009

Klášter augustiniánů vznikl ve 13. století a brzy se stal kulturním a duchovním centrem kraje. Během husitských válek byl však vypleněn a od roku 1550 zůstal definitivně opuštěný. Dnes zde spatříte relikty zdí klášterního kostela s gotickými okny s kružbovým ostěním a přilehlou dřevěnou zvonici. Bývalý klášter se nachází na soukromém pozemku tudíž je nepřístupný.    zdroj: mapy.cz

Košíkov - zřícenina hradu  (okr. Brno - venkov)    foto: 09.04.2007

Zřícenina hradu se nachází nad soutokem Loučky s Hadůvkou, asi 2 km jihovýchodně od obce Drahonín. Archeologické a písemné památky naznačují, že se jednalo o hrad, na kterém sídlili loupeživí rytíři. Osud hradu není známý, je ovšem pravděpodobné, že jej dobyli a vydrancovali. Na konci 15. století se již uvádí jako pustý. V současné době zde najdete pouhé terénní náznaky, jako jsou zbytky příkopů, valů a hradních zdí.     zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Kozlov (u Hartvíkovic) - zřícenina hradu  (okr. Třebíč) foto: 11.09.2004

Pozůstatky vrcholně gotického hradu se rozkládají na ostrově, při nižší hladině nádrže na poloostrově přehradní nádrže Dalešice! Hrad, sloužící jako výspa ochránců třebíčského kláštera měl být postaven někdy v polovině 14. století, poprvé je písemně zmíněn v roce 1310. Později sloužil jako sídlo loupeživých rytířů a z tohoto důvodu byl na přání zemských stavů v roce 1466 rozbořen. Od té doby se uvádí jako pustý. Do dnešních dnů se dochovaly pouze příkopy, základové zdi a torzo věže.    zdroj: cs.wikipedia.org a pamatkovykatalog.cz

Kozlov - Chlum (u Turnova) - zřícenina hradu  (okr. Semily)      foto: 12.06.2005

Pozůstatky skalního hradu se nachází na vrchu Kozlov v katastrálním území obce Olešnice, asi dva kilometry jižně od Turnova. Historie hradu je velmi nejasná, ale první písemná zmínka pochází z roku 1355, kdy je jako majitel uváděn Jarka z Valdštejna. V roce 1362 se hrad nacházel v držení Hynka z Lomnice, který byl také příslušníkem rodu pánů z Valdštejna. Brzy poté byl připojen k valdštejnskému panství a jako zbytečný opuštěn. Hrad byl z velké části dřevěný, a tak se dodnes dochovaly pouze vytesané světničky ve skále, zbytky obranných příkopů a studny.   zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org a pamatkovykatalog.cz

Krásný Buk - zřícenina hradu  (okr. Děčín)    foto: 13.08.2006

Hrad stával asi 0,5 km západně od stejnojmenné osady, která je dnes součástí Krásné Lípy. Jeho sporé zbytky se dochovaly na nevýrazném zalesněném návrší, které vybíhá od osady Sněžná nad severní okraj údolí říčky Křinice a dříve se označovalo jako Zámecký vrch. O založení hradu se nezachovaly žádné zprávy, ale pravděpodobně vznikl ve druhé polovině 13. století. Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází ale až z roku 1319. Krásný Buk se stal majetkem Vartenberků, kteří podnikali loupežné nájezdy do Lužice. Lužičané proto uspořádali odvetnou výpravu a 15. října 1339 hrad dobyli a zničili. Hrad zůstal v troskách a nebyl již nikdy obnoven. Ze samotného hradu již mnoho nezůstalo. Na vrcholku se dochovaly jen zbytky hlavní válcové věže, vedle níž zřejmě stával dřevěný hradní palác.    zdroj: www.luzicke-hory.cz

Křídlo - zřícenina hradu  (okr. Kroměříž) foto: 22.07.2008

Zřícenina hradu nacházející se necelý 1 km jižně od obce Brusné. Stojí na stejnojmenném výrazném ostrohu vrchu Barvínek v nadmořské výšce 504 m v Hostýnských vrších nad údolím Rusavy. Hrad byl zbudován patrně v první polovině 14. století., první písemná zmínka o něm pochází z roku 1365. Koncem sedmdesátých let 15. století rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše Korvína, v roce 1481 byl hrad zmiňován již jako zbořeniště. Nyní se na místě nachází pozůstatky hradby, věží a hradní příkopy.    zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Kudin most - zbytky historického mostu  (Chorvatsko) foto: 10.07.2022

Kudinský most byl postaven na přelomu 18. a 19. století jako spojnice mezi obcemi Golubić a Žagar. Je jedním z nejstarších dochovaných mostů v Chorvatsku a překonává řeku Krupu 12 kamennými oblouky. Toto místo řeky Krupy se nazývá Deveterac, protože se zde nachází devět kaskádovitých vodopádů, které vytvářejí úžasnou přírodní scenérii.    zdroj: www.natreku.cz a www.takeadventure.com 

Kuchlov - zřícenina hradu  (okr. Vyškov) foto: 17.04.2007

Zřícenina hradu, která se nachází v údolí Malé Hané mezi Ruprechtovem a Rychtářovem. Není jasné, jak se tento hrad jmenoval, název Kuchlov je odvozen od jména lesní trati, uváděné v 16. století. Dle archeologických nálezů vznikl hrad v druhé polovině 13. století. Jeho funkce či rozloha panství, jehož mohl být centrem, je však nejasná. Hrad zanikl ve druhé polovině 14. století. Do dnešních dnů jsou zachovány jen příkopy, valy a zbytky základového zdiva.    zdroj: cs.wikipedia.org

Kumburk - zřícenina hradu  (okr. Semily)  foto: 12.06.2004

Zřícenina hradu se nachází na strmém stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 642 metrů, asi 6 km západně od Nové Paky. Hrad založil roku 1325 Markvart z Vartenberka. V 16. století byl hrad používán jako vězení. V době třicetileté války ho zpustošili Švédové. Roku 1658 byl zbořen na příkaz císaře Leopolda I. Dodnes se podařilo zachovat části vnějšího a vnitřního opevnění spolu s baštami, válcovou věží a prostory paláce.    zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Kunětická Hora - zřícenina hradu  (okr. Pardubice)   foto: 23.09.2003

Částečně dochovaný hrad na dominantním kopci nedaleko Pardubic. Jeho počátky přesně neznáme, založen byl zřejmě na přelomu 13. a 14. stol. panovníkem, ale brzy zpustl a v písemných pramenech té doby se neuvádí. R. 1421 obsadil Kunětickou Horu husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka a postavil si zde své sídlo, které se prvně připomíná r. 1423. Za Pernštejnů kolem r. 1500 byl hrad přestavěn a opevněn, zanedlouho však začal ztrácet význam. Koncem 30-leté války ho r. 1645 dobyla švédská vojska a r. 1681 je poprvé zmiňován jako pustý, nadále udržována zůstala jen kaple. V 19. stol. byla část hradu poškozena kamenolomem a následné zabezpečovací a restaurační práce vtiskly objektu dnešní podobu. Hrad byl v roce 2001 zapsán na seznam národních kulturních památek. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.   zdroj: www.hrady-zriceniny.cz a cs.wikipedia.org

Kurjaković (u Obrovacu) - zřícenina hradu  (Chorvatsko)  foto: 11.07.2022, 15.07.2022

Město Obrovac se nachází na křižovatce hlavních přírodních cest, které spojovaly severní Dalmácii a Jadran s vnitrozemím Chorvatska. O bohaté minulosti města dnes svědčí zbytky středověké tvrze, která se tyčí na kopci nad dnešní osadou. Pevnost postupem času měnila svůj vzhled. Za osmanské správy měla s největší pravděpodobností čtvercový tvar a v rozích byly čtyři věže. Během benátské nadvlády změnila i svou podobu. Podle půdorysu A. Colnagy byla horní část tvrze chráněna valy. Pevnost samotná sestávala z Kurjakovićova dvora, který měl zevnitř čtyřúhelníkový tvar, zatímco zvenku byl postaven s vlastnostmi mohutné věže. Nádvoří a městský dvůr byly obehnány mohutným valem. U vchodu do městského nádvoří byla čtvercová věž a uvnitř nádvoří byla cisterna na jímání vody. Pod tvrzí se nacházelo předměstí s asi třiceti domy, ke kterým stály dvě mohutné polověže, které měly charakter výrazných bašt. Dnes jsou zbytky tvrze v celkem dobrém stavu.   zdroj: tz-obrovac.hr

Lamberk (u Březníka) - zřícenina hradu  (okr. Třebíč)   foto: 05.07.2004

Zřícenina hradu, která se nachází v záhybu řeky Oslavy asi 2 km jihozápadně od Březníka. Na opačné straně řeky ve vzdálenosti 220 metrů leží Sedlecký hrad. Hrad byl založen ve 14. století. Jeho první majitel byl Jaroslav z Knínic, který si nechal postavit hrad Lamberk, po kterém se psal poprvé roku 1376. Nejznámějším majitelem hradu byl však jeho syn Jan Sokol z Lamberka, který proslul jako zdatný válečník. Po husitských válkách patřil hrad Janu Komorovskému. Zanikl patrně po roku 1440, kdy byly podnikány trestné výpravy proti hradům rozbrojníků. V roce 1459 se hrad uvádí jako pustý. Z hradu se do dnešních dnů dochovaly pouze fragmenty zdiva a zbytky příkopů.   zdroj: cs.wikipedia.org

Landštejn - zřícenina hradu  (okr. Jindřichův Hradec)    foto: 01.08.2018

Hrad Landštejn založil po roce 1222 český král Přemysl Otakar I. jako strážní hrad k obraně zemské stezky a hranice s Rakouskem. Ve 13. století pak přešel pod správu Vítkovců, jejichž jedna větev je dokonce označována jako páni z Landštena. Za přestavbou hradu na pohodlnější renesanční sídlo stojí rod Krajířů. Po nich rychle střídal majitele a pustl. Největší ranou byl pak požár obytné části v roce 1771. Nyní je ve vlastnictví státu a po rozsáhlé rekonstrukci je od roku 1990 přístupný veřejnosti. Hrad představuje ojedinělý románský komplex a je jednou z nejvýznamnějších památek tohoto druhu v Evropě. Vyšší věž je upravena jako vyhlídková plošina s kruhovým rozhledem do širokého okolí.   zdroj: mapy.cz

Lapikus - zřícenina hradu  (okr. Znojmo) foto: 03.07.2004

Zřícenina hradu, která se nachází mezi obcemi Plaveč a Rudlice v okrese Znojmo na pravém břehu ostrohu nad Plenkovickým potokem. Hrad byl vybudován pravděpodobně koncem 14. nebo počátkem 15. století. Od roku 1973 je chráněn jako kulturní památka. První písemná zmínka pochází z roku 1411. Nejvíce utrpěl za válek mezi Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. V roce 1508, kdy byl v držení Václava Vejtmíle ze Žerotic, je uváděn již jako pustý. Poslední zmínka o hradu (ovšem již beze jména) pochází z roku 1620 z jevišovického urbáře. Dochovaly se obvodové hradební zdi, část zdiva někdejší věže a budovy na severní straně.    zdroj: cs.wikipedia.org

Lelekovice - zřícenina tvrze, zaniklá !!!  (okr. Brno - venkov)    foto: 31.07.2004, 21.01.2005, 18.8.2013

Tvrz byla založena počátkem 15.století. V písemných pramenech se zmiňuje roku 1412. Její zbytky byly objeveny archeologickým výzkumem (souvisejícím s plánovanou úpravou pozemku na hřbitov) bývalého předhradí lelekovického hradu v letech 2002-04. Po dokončení arch. výzkumu bylo celé prostranství opět zavezeno zeminou a nyní zde nejsou žádné zřetelné pozůstatky.

Lelekovice - zřícenina hradu  (okr. Brno - venkov) foto: 21.01.2005, 18.08.2013

Pozůstatky po hradu, odkryté až archeologickým výzkumem v letech 1984–2004, v blízkosti staršího románského kostela v obci. Před výzkumem nebyly patrné žádné náznaky zdiva ani příkopy, které by objekt oddělovaly od kostela a chránily v místech, která neměla přirozenou ochranu v podobě svažitého terénu. V písemných pramenech je hrad poprvé zmiňován r. 1358, r. 1401 byl dobyt a k jeho obnově už nedošlo; použití palných zbraní dokládají nálezy kamenných koulí i olověný projektil. Místo bylo parkově upraveno po skončení průzkumu v r. 2004. Obecní úřad v Lelekovicích ale nad původními zbytky hradu nechal na upravené ploše vystavět nízké zídky, které alespoň dávají představu o původní poloze a uspořádání hradu.  zdroj: www.hrady-zriceniny.cz a www.lelekovice.cz

Lichnice - zřícenina hradu  (okr. Chrudim)    foto: 29.07.2017

Zřícenina hradu u Třemošnice tvoří nepřehlédnutelnou dominantu Železných hor. Hrad byl vybudován ve 2. polovině 13. století Smilem z Lichtenberka. Měl trojúhelníkový půdorys a věž o průměru 12 metrů. K zániku hradu přispělo rozhodnutí krále Ferdinanda III. v roce 1648, který nařídil pobořit hradby. V následujících letech byl hrad zdrojem kamene na výstavbu domů. Do současné doby se zachoval zbytek válcové věže, segmenty zdiva, sklepy, příkop a val. Patrné jsou i zbytky husitského opevnění u hradu.     zdroj: mapy.cz 

Lísek (Bukov) - zřícenina hradu  (okr. Žďár nad Sázavou)     foto: 20.09.2006

Zřícenina hradu nacházející se jihovýchodně od obce Bukov na hraně kopce svažujícímu se k Bukovskému potoku, v katastrálním území Střítež u Bukova. Hrad byl postaven v polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. dle záznamů, zpustl krátce po roce 1500. Do dnešní doby je zde patrný hluboký příkop, zbytek okrouhlé věže i torzo paláce a hradeb. Z vrcholu věže je pěkný výhled do širokého okolí. Tato zřícenina je také známá pod názvem Bukov, dle jeho bývalých majitelů, pánů z Bukova. Nevede sem žádná turistická cesta.   zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Líšnice - zřícenina tvrze  (okr. Šumperk)      foto: 08.08.2009

Tvrz byla postavena na zalesněném skalním ostrohu nad údolím potoka Líšnička v první polovině 14. století pány z Kunštátu. Podle archeologických nálezů se klade vznik na přelom 13. a 14. století. První písemná zmínka je z roku 1353 a poslední v roce 1494, kdy byl uváděl jako zpustlý. Tvrz měla sloužit k ochraně obchodní cesty mezi Olomoucí a Moravskou Třebovou a dál do Svitav. V období 1417–1436 byla třikrát dobytá. Po nájezdu moravského markraběte Albrechta v roce 1436 byl objekt zničen a už nebyl obnoven. V 18. a 19. století byla část tvrze rozebrána jako stavební materiál a část byla zničena při těžbě kamene v lomu, který zasahoval do tvrze. Z tvrze se dochovala část jádra, které původně mělo velikost asi 37 × 32 m s části okružní zdi z lomového kamene, předhradí a vnější opevnění. Lokalita je zalesněna smíšeným porostem a nevede k ní značená turistická stezka.    zdroj: cs.wikipedia.org

Litice nad Orlicí - zřícenina hradu  (okr. Ústí nad Orlicí)      foto: 01.09.2012

Zřícenina hradu na zalesněném návrší nad obcí Litice nad Orlicí, asi 7 km západně od města Žamberka. Založen byl koncem 13. stol., za Jiřího z Poděbrad byl před r. 1468 zcela přestavěn. Ve druhé polovině 16. stol. byl ještě sídlem správy panství, zpustl v 17. stol., kdy majitelé přesídlili na nové zámky v Žamberku a Doudlebech. R. 1652 se už připomíná jako polozbořený, částečně udržován zůstal pouze jižní palác. Původní podobu alespoň částečně získal po rekonstrukci ve 30. letech 20. století. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. V současnosti je hrad přístupný veřejnosti a je majetkem České republiky.    zdroj: cs.wikipedia.org a www.hrady-zriceniny.cz a mapy.cz

Louka - zřícenina hradu  (okr. Blansko)  foto: 02.06.2007

Zřícenina hradu se nachází severně nad vsí Louka, na vrcholu kopce zvaného Hradisko ve výšce 635 metrů. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1360, kdy jej vlastnil Procek z Lomnice. Roku 1416 hrad koupil Jan Ozor II. z Boskovic a panství vlastnil půlstoletí rod pánů z Boskovic. Bratři Dobeš, Beneš a Tas Černohorští z Boskovic prodali zboží roku 1464 Bohušovi z Lomnice. Roku 1483 hrad vyženil Pertold z Tvorkova, který si vzal Kateřinu z Lomnice. Jejich synové Ondřej a Kryštof z Tvorkova drželi Louku až do roku 1496, kdy ho koupil Vilém z Pernštejna. Pernštejnové sice hrad neměli jako sídlo, ale ještě na počátku 16. století na něm prováděli stavební úpravy. Podle Vilémovy závěti z roku 1521 byl hrad ještě obyvatelný. Ve druhé polovině 16. století kupuje zboží Hanuš Ferdinand z Hardeka na Letovicích, avšak hrad v této době není obýván. Roku 1560 se uvádí jako pustý. Do dnešních dnů zůstala zachována pouze zeď s bránou. Dále zde najdeme zbytky zdí, bránu, základy hradního areálu a stopy po příkopech. Jsou zde i přístupné sklepní prostory.    zdroj: cs.wikipedia.org

Lúčka - zřícenina hradu  (okr. Brno - venkov) foto: 22.09.2006

Hrad byl založen ve 2. polovině 13. století pány z Deblína. V roce 1353 byl hrad majetkem pánů z Kunštátu, kterým patřil až do zániku na konci 15. století. Hrad měl tři části - předhradí, dolní zadní hrad a horní zadní hrad (jádro). Předhradí bylo od zadního hradu odděleno příkopem. Zachovaly se zbytky zdí, střílnové štěrbiny, příkop a val.    zdroj: mapy.cz

Luleč - zřícenina hradu  (okr. Vyškov)    foto: 07.07.2004, 18.5.2013

Hrad se poprvé v listinách připomíná roku 1406, tehdy už byl ale více než sto let starý. Sídlil na něm významný rod moravské nižší šlechty. Jako první se v letech 1349–66 uvádí Fridrich z Lulče a po něm Bedřich. Následoval jeho syn Diva, který byl aktivním přívržencem katolického tábora. Za husitských válek proto zřejmě došlo i k poboření lulečského hradu. Stalo se tak asi v roce 1423, kdy už byly dobyty všechny opěrné body katolíků na Vyškovsku. Následující majitelka – Eliška z Lulče – však stavbu znovu dočasně obnovila. Obyvatelný byl hrad ještě v roce 1490, kdy ho zakoupil Václav z Ludanic. Byl asi ihned ponechán svému osudu a roku 1522 je uveden jako opuštěný. Zřícenina v roce 1751 posloužila jako zdroj levného kamene pro stavbu sousedního kostela sv. Martina. Dnes po něm zbyly jen valovité půdní pozůstatky. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.     zdroj: cs.wikipedia.org

Maříž - zřícenina zámku  (okr. Jindřichův Hradec) foto: 02.08.2018

Zámek byl postaven roku 1717 Matyášem Jindřichem Butzem z Rolsperku na místě původní tvrze připomínané v roce 1372. V průběhu 19. století byly na zámku provedeny některé pseudoslohové úpravy. Výsledkem úprav byla rozlehlá několika křídlá patrová zámecká budova nepravidelného půdorysu s nárožními polygonálními věžemi. V soukromém vlastnictví zůstal zámek až do konce II. světové války. Po roce 1945 zámek krátce využíval místní národní výbor. V 50. letech 20. století byl zámek zdevastován, opuštěn a v roce 1963 stála z původní zámecké stavby jen její západní část. V průběhu 60. a 70. let 20. století devastace zámku pokračovala. V 80. letech 20. století pomohli k likvidaci zbylé části zámku francouzští filmaři, kterým byly pozůstatky "zapůjčeny" s tím, že v rámci scénáře budou odstřeleny. Z bývalého zámku tak dnes stojí pouze část patrového torza nejstarší části s několika okenními otvory. Na vnitřní straně konstrukcí jsou dochovány kapsy po trámech stropu mezi přízemím a patrem, především na jižní stěně jsou pod vrstvami novějších omítek patrné zbytky barokní malované výzdoby. V terénu je dále patrné základové zdivo obou rondelů stojících původně při jihozápadním a severozápadním nároží zámecké budovy.    zdroj: pamatkovykatalog.cz

Melice - zřícenina hradu  (okr. Vyškov)      foto: 31.01.2012

Hrad byl založen před rokem 1339 olomouckým biskupem Janem VII. Horní část tvořil čtyřkřídlý palác a v dolním předhradí sídlili biskupští manové. Hrad zničili husité v roce 1423. Zbytky byly odkryty archeologickým výzkumem v letech 1931-1938. Zřícenina leží na trase zelené turistické značky se stejnojmennou naučnou stezkou a najdete ji na okraji nepřístupného vojenského újezdu Březina.    zdroj: mapy.cz

Michalovice - zřícenina hradu  (okr. Mladá Boleslav)    foto: 26.07.2017

Památkově chráněný areál s pozůstatky panského sídla, které bylo zbudováno v druhé polovině 13. století rodem Markvarticů. Hrad svou rezidenční funkci plnil do poloviny 15. století, následně byl zanedbáván a zcela opuštěn. Dodnes se dochovaly relikty vnějších a vnitřních hradeb, nakloněné válcové věže a zbytky šíjového příkopu.    zdroj: mapy.cz

Mitrov - zřícenina hradu  (okr. Žďár nad Sázavou)      foto: 20.09.2006

Zřícenina hradu se nachází asi 2 km jihovýchodně od městečka Strážek. Hrad byl vybudován v 80. letech 13. století potomky Demetera z Bukové nad říčkou Bobrůvkou (Loučkou). První písemná zmínka se váže k roku 1358, kdy je zmiňován Bohuslav z Mitrova, který pocházel z rodu pánů z Víckova. Za své existence často střídal majitele. V roce 1588 jej opustili poslední vlastníci - Pernštejnové a od té doby chátrá. Dodnes se dochovali poměrně velké části zdí a pozůstatky příkopů.   zdroj: cs.wikipedia.org a mapy.cz

Mostiště - zřícenina hradu  (okr. Žďár nad Sázavou)      foto: 30.09.2003

Založil jej rod z Mostiště koncem 13. století. Hrad byl nejspíše z části zbořen za husitských válek, jelikož se po těchto válkách v historických dokumentech již nezmiňuje. Do současné doby, se z hradu zachovaly jen nepatrné zbytky zdiva. Nachází se v těsné blízkosti kostela sv. Marka, na zalesněném kopci uprostřed stejnojmenné obce.     zdroj: mapy.cz

Mstěnice - zřícenina tvrze a zbytky středověké vesnice  (okr. Třebíč)  foto: 04.07.2004, 04.08.2012

Mstěnice je archeologická lokalita zahrnující zaniklou středověkou vesnici spolu s tvrzí nedaleko od tehdejší vesnice. Areál se nalézá asi 3 km jihovýchodně od městečka Hrotovice při soutoku Račického (Mlýnského) potoka s říčkou Rouchovankou. Podle archeologických nálezů bylo toto místo osídleno již v neolitu, doloženo je slovanské osídlení od 8. století a v druhé polovině 13. století zde vznikla středověká vesnice s tvrzí a předsunutým opevněním a dalšími hospodářskými a obytnými budovami. První písemná zmínka o Mstěnicích pochází z roku 1393. Vesnice zanikla v roce 1468 za tažení vojsk uherského krále Matyáše Korvína proti českému králi Jiřímu z Poděbrad. Archeologický průzkum zde probíhal od roku 1960, v roce 2009 zde výzkum skončil, resp. byl zakonzervován. Během téměř 50 let výzkumů byl prozkoumán téměř celý areál středověké tvrze a jejího bezprostředního okolí tvořeného 17 usedlostmi, které vytvářely uzavřenou náves. Poslední významnou akcí na lokalitě byl odkryv pozůstatků středověkého vodního mlýna.      zdroj: cs.wikipedia.org

Náměšť na Hané - zřícenina hradu  (okr. Olomouc) foto: 08.07.2017

Písemnosti se o náměšťském hradu zmiňují až v roce 1423, ale pravděpodobně existoval již dříve. Vojsko císaře Zikmunda tenkrát porazilo husitskou posádku Ctibora z Cimburka a hrad dobylo. V roce 1482 pak patřil Aleně z Náměště. Koncem 16. století byl jako již nedostačující opuštěn a šlechtické sídlo se přestěhovalo do tvrze, pozdějšího dolního zámku. Od 18. století byl rozebírán jako stavební materiál a dodnes se již zachovaly jen zbytky zdiva a příkopy.     zdroj: mapy.cz

Niemojów - zřícenina zámku  (Polsko)   foto: 02.06.2019

Renesanční zámek byl zřejmě vystavěn v roce 1576, dále byl upravován v 18. století. Až do druhé světové války byl v držení šlechty, od roku 1945 chátrá. Dodnes se dochovaly obvodové zdi skoro celého hradního paláce. Areál je oplocený a nepřístupný.     zdroj: mapy.cz

Nové Hrady (u Litomyšle) - zřícenina hradu  (okr. Ústí nad Orlicí)    foto: 22.07.2017

Hrad byl založen v patnáctém století Zdeňkem Kostkou z Postupic a první písemná zmínka o něm pochází z let 1468–1471. Kostkům z Postupic zůstal až do vymření rodu v polovině šestnáctého století. Poté vystřídal řadu majitelů, k nimž patřili Lobkovicové, až jej získal hrabě Pavel Sixt z Trautsonu. Jeho potomek Josef z Trautsonu zadlužené panství prodal Janu Antonínovi Harbuval Chamaré, který nechal hrad zbořit a materiál z něj použil při stavbě novohradského zámku. Z hradu se proto dochovaly zejména terénní relikty opevnění a budov s několika nevelkými fragmenty zdiva.    zdroj: cs.wikipedia.org

Novigrad Fortica- zřícenina hradu  (Chorvatsko)    foto: 11.07.2022

Novigradský hrad, místně nazývaný "Fortica", je zřícenina hradu na vrcholu kopce nad vesnicí Novigrad v Zadarské župě v Chorvatsku. Samotný hrad byl postaven v roce 1220 rekonstrukcí staršího římského opevnění. Koncem roku 1282 vybudoval Juraj Gusić Kurjaković, hrabě z Krbavy, nové opevnění a nechal hrad důkladně zpevnit. Jejich účelem bylo chránit jeho državy v okolí Novigradu. Během feudálních mocenských bojů na konci 14. století nazývaných "protidvorské hnutí" byla v roce 1386 na hradě uvězněna uhersko-chorvatská panovnice Marie a její matka Alžběta Bosenská. V roce 1409 se oblast stala součástí Benátské republiky. Benátčané postavili další opevnění. Během benátské správy byl hrad využíván jako rezidence benátského guvernéra. Během krétské války se Osmanské říši krátce podařilo dobýt hrad Novigrad, aby jej v roce 1647 znovu získali Benátčané. Benátská nadvláda nad touto oblastí trvala až do konce republiky v roce 1797.   zdroj: en.wikipedia.org

Nový hrad (u Adamova) - zřícenina hradu  (okr. Blansko)     foto: 17.03.2007

Nový hrad byl postaven roku 1493 bratry Dobešem a Benešem Černohorskými z Boskovic. K jeho vybudování byl použit materiál z rozbořeného Starého hradu. Černohorští z Boskovic měli hrad v zástavním držení až do roku 1597. Když v roce 1643 táhli kolem hradu poprvé Švédové, o dobytí hradu se ani nepokusili, ač ten skýtal množství majetku. Avšak roku 1645, kdy došlo ke švédskému obléhání Brna, byl hrad lstí přepaden a téměř bez boje obsazen. V roce 1655, v době tureckých nájezdů, byl hrad částečně opraven a koncem 17. století sloužil jako obydlí pro myslivce. V roce 1703 proběhla další oprava z důvodu hrozícího nebezpečí ze strany povstalců. Hrad sloužil také jako sklad zbraní vyráběných v blízkých hamrech. V letech 1805–1807 jej Lichtenštejnové nechali přestavět v duchu dobového romantismu. V roce 1920 po první pozemkové reformě přešel hrad do majetku státu a do užívání Školního lesního podniku Křtiny. Ještě v 50. letech 20. století zde byl výletní hostinec. Poté byl ponechán svému osudu a chátral. Počátkem 80. let 20. století se jeho záchrany ujali nadšenci, kteří hrad pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody převzali v roce 1990.     zdroj: cs.wikipedia.org

Nový hrad Furchtenberk (u Kopřivné) - zřícenina hradu  (okr. Šumperk)    foto: 19.08.2003

Zřícenina hradu, který patřil k největším hradním komplexům na Moravě, vznikl na počátku 14. století. Nejdříve byl vystavěný jako malý hrádek nazývaný Furchtenberk až později byl přestavěn na mohutný hrad. Název vznikl při oddělení území od hradu Bludova, proti němuž byl nový, proto Nový Hrad. Chránil důležitou obchodní stezku. Vystřídal několik majitelů, z nichž polední byl Jiří Tunkl z Brníčka. Ke konci 15. století byl zničen při česko-uherských válkách. Dodnes se dochovaly věže, brány i bašty, hradební obranné zdi.     zdroj: mapy.cz

Nový hrad Klečkov - zřícenina hradu  (okr. Rychnov nad Kněžnou)      foto: 02.09.2012

Hrad byl založen na počátku 15. století pány z Častolovic. V roce 1440 jej marně dobýval Kolda ze Žampachu. I když se mu to nepovedlo, ještě do konce století se hrad uvádí jako pustý. Dodnes se zachovaly zbytky zdí a valy na protáhlém ostrohu. Hrad rozdělovaly příčné příkopy na 2 úzká předhradí a větší vnitřní hrad. Palác s věží stál na nejvyšším místě hradu.     zdroj: mapy.cz

Nový hrádek (u Kunratic) - zřícenina hradu  (okr. Praha)        foto: 25.11.2006

Zřícenina královského gotického hradu bývá nazývána též Hrádek či Nový Hrad a nechal jej postavit Václav IV., který zde roku 1419 zemřel na infarkt. Po jeho smrti oblehla hrad husitská vojska, která si v okolí zřídila obléhací tábor. Jeho zbytky v podobě příkopů a palebných postavení dělostřelectva Husitů spatříte podél cesty i dnes. Za pozornost také stojí prohlubně kolem cesty ke zřícenině, ve kterých Husité během obléhání žili. Z hradu, postaveného roku 1412, si dnes prohlédnete dochovanou přízemní část paláce (nyní v podobě suterénu), malé zbytky věže, hradeb a příkop.     zdroj: mapy.cz

Nový hrádek (u Znojma) - zřícenina hradu  (okr. Znojmo)      foto: 30.07.2005

Hrad Nový Hrádek nechal postavit moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský v druhé polovině 14. století ve výšce 80 metrů nad hladinou Dyje. V průběhu 15. století za držení Nového Hrádku rakouským rodem Eitzingerů, kteří vlastnili na protějším břehu řeky ještě hrad Kaja, byl rozšiřován a vznikl tzv. mladší hrad. V 16. století se na hradě vystřídalo několik šlechtických rodů. Během třicetileté války v 17. století došlo k obsazení a částečnému poboření hradu Švédy. Od té doby byl hrad obýván pouze zčásti. V roce 1799 se Nového Hrádku ujal polský hrabě Mniszek a sídlo přetvářel v duchu romantismu. Ve 20. letech 20. století za první pozemkové reformy byla zřícenina zkonfiskována jeho pravnukovi a byla pronajata Klubu českých turistů. Za 2. svět. války se zřícenina stala obydlím pro totálně nasazené polské ženy, které pracovaly u německých sedláků v Lukově. Počátkem 50. let 20. století se Nový Hrádek ocitl v tzv. zakázaném pásmu, do něhož měli přístup jen vojáci Pohraniční stráže. Po roce 1989 byl hrad opět zpřístupněn veřejnosti a v roce 2002 ho vláda ČR vyhlásila za národní kulturní památku.        zdroj: www.vylety-zabava.cz

Obřany (u Brna) - zřícenina hradu  (okr. Brno - venkov)    foto: 21.09.2006, 04.12.2012

Pozůstatky gotického feudálního sídla, které bylo zbudováno v druhé polovině 13. století pány ze Zbraslavi. Hrad s dvojdílnou bergfritovou dispozicí je významnou stavbou vypovídající o tehdejší architektuře, neboť po celý čas své existence neprošla žádnou přestavbou či úpravou. Sídlo svou rezidenční funkci plnilo poměrně krátký čas, v roce 1316 bylo dobyto a opuštěno. Dodnes se z památkově chráněného objektu dochovaly relikty hradních zdí a výrazné terénní nerovnosti.    zdroj: mapy.cz

Obřany (u Chvalčova) - zřícenina hradu  (okr. Kroměříž)      foto: 22.07.2018

Zřícenina hradu se nachází na strmém kopci v Hostýnských vrších, přibližně 3 km od obce Chvalčov. Gotický hrad byl založen kolem roku 1365 Bočkem z Kunštátu. Patrně se jej nepodařilo nikdy dokončit a v průběhu husitských válek byl opuštěn. Zachovalo se torzo hradby a válcové věže.    zdroj: www.kudyznudy.cz

Orlík (u Humpolce) - zřícenina hradu  (okr. Pelhřimov)        foto: 13.03.2002

Zřícenina hradu stojí na zalesněném kopci nad vesnicí Rozkoš asi dva kilometry od Humpolce. Od roku 1963 je zřícenina chráněna jako kulturní památka. Hrad byl vybudován na konci 14. století. Zachovala se z něj mohutná hranolová věž a vstupní brána, které chránily hrad z nejsnáze přístupné severní strany a zbytky obytného paláce. Na začátku 16. století prošel hrad radikální přestavbou, opevnění bylo doplněno baštami, změněna byla dispozice obytných budov a hrad byl poprvé uváděn jako Orlík. Přestavba však nebyla nikdy zcela dokončena a ve třicátých letech 17. století byl hrad opuštěn. Roku 1913 hrozilo zřícení věže, a proto byla provedena základní konzervace zdiva a v období 1939–1943 proběhl také archeologický průzkum. V roce 2014 byla opravena věž a byla dostavěna železnou konstrukcí. Slouží jako rozhledna. zdroj: cs.wikipedia.org a www.vysocina.eu

Osiky (Zuzinov) - zřícenina hradu  (okr. Brno - venkov)        foto: 27.09.2003

Zaniklý hrad v katastrálním území Synalov, nedaleko obce Osiky. Hrad byl založen ve třináctém století, ale nedochovaly se o něm žádné písemné prameny. Jeho terénní pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Z dochovaných zbytků lze rozeznat celkovou dispozici hradu. Hradní areál, s výjimkou západní strany, obíhá příkop, který je místy až 6 m hluboký. Uvnitř vnějšího opevnění je druhý val a příkop. Na mírně skloněném svahu mezi vnitřním a vnějším opevněním stály obytné i hospodářské budovy. Ve vnitru hradu, stály objekty kamenné, na hodně místech jsou dobře patrné jejich půdorysy. Byla zde také studna, ze které se dochovala prohlubeň.    zdroj: cs.wikipedia.org a mapy.cz

Ostrý (Scharfenstein) - zřícenina hradu  (okr. Děčín)     foto: 18.08.2006

Nachází se asi 2 km na jihovýchod od Benešova nad Ploučnicí a 0,5 km na západ od Františkova nad Ploučnicí na vrcholu úzkého čedičového hřbetu obtočeného ze tří stran řekou Ploučnicí v nadmořské výšce 250 metrů. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka. Hrad byl postaven okolo poloviny 13. století Markvartici. První známá zmínka o hradu je na pečeti z roku 1268. Roku 1283 mladý král Václav II. postoupil Ostrý Janu z Michalovic, jeho potomci drželi hrad až do roku 1406, kdy jej získal Hynek Berka z Dubé. Později hrad patřil Vartenberkům. Díky jejich sporům s Šestiměstím byl hrad roku 1445 dobyt a vypálen lužickým vojskem. Po roce 1515 byl opuštěn a zpustl.    zdroj: cs.wikipedia.org

Otaslavice - zřícenina Dolního hradu  (okr. Prostějov)    foto: 22.01.2021

Dolní hrad je poprvé doložen v roce 1377, jeho historie je však delší. Hrad byl dobyt a pobořen v roce 1424, pak už nebyl znovu obnoven. Dodnes se z památkově chráněného objektu dochovalo torzo hradní věže zvané Hladomorna a terénní nerovnosti.     zdroj: mapy.cz

Pag - zřícenina kostela sv. Nikola  (Chorvatsko)    foto: 13.07.2022

O tomto objektu se mi nepodařilo zjistit žádné informace. Dá se k němu dojít po značené modré turistické cestě, která začíná nad městem Pag, které se nachází v Zadarské župě. Já se tam ale vydal z malého parkoviště nad částí Bašaca, ke kterému dojet byl zážitek sám pro sebe, ale bylo to potom pěšky o dost kratší

Pařez - zřícenina hradu  (okr. Jičín) foto: 15.06.2005, 23.08.2019

Zřícenina malého hradu se nachází v severozápadní části Prachovských skal, mezí vesnicí Pařezská Lhota a osadou Blata. Jde o kombinaci klasického zděného hradu a skalního hradu. Obytné místnosti a sklepy se nacházely v pískovcové skále, na níž byla vybudována mohutná obranná zděná věž a další kamenné obranné zdi. První písemná zmínka o tomto hradu pochází z roku 1403. Hrad tedy pravděpodobně vznikl někdy ve 2. polovině 14. století. Poslední zmínka o hradu pochází z roku 1430, kdy byl již označován za zříceninu. Přesný důvod ani datum jeho zániku není dnes známo, ale nejpravděpodobnější se zdá být rok 1423, kdy mohl být vypleněn a pobořen husity. Později byly zbytky hradu nepravidelně obývány místními loupežníky, kteří zde byli nakonec zajati, pobiti a rozprášení v letech 1440 až 1442 zemskou hotovostí. Hrad sloužil svému účelu přibližně 70 až 80 let, což potvrdily i některé zdejší archeologické nálezy.     zdroj: www.jednoustopouceskem.cz

Pfaffenschlag (u Slavonic) - archeologické vykopávky  (okr. Jindřichův Hradec) foto: 30.07.2018

Archeologické naleziště na místě středověké vesnice nedaleko Slavonic. Osada byla vypálena za husitských válek a nikdy nebyla obnovena. Pozůstatky byly objeveny v roce 1958 a postupně pak bylo odkryto přes deset usedlostí, mlýn a dokonce i podzemní chodby dlouhé až 30 m. Ze základů je dobře patrné rozmístění i dispozice objektů.     zdroj:  mapy.cz

Píčův statek - zřícenina statku  (okr. Mladá Boleslav)    foto: 06.06.2005, 20.08.2019

Zřícenina usedlosti v Příhrazských skalách, přibližně 200 metrů od skalního hradu Klamorna, směrem na Drábské světničky, na náhorní plošině Hrada. První zmínka o jedné z nevětších usedlostí v kraji pochází z roku 1554. Největšího rozkvětu dosáhl statek od 18. století až do poloviny 20. století, kdy patřil rodině Píčů. Po roce 1948 byli obyvatelé vyhnáni a uvězněni, statek byl opuštěn a postupně rozebírán. Dodnes se dochovaly rozsáhlé kamenné základy a zbytky zdí, včetně vytesaných sklepení v pískovcovém podloží   zdroj: cs.wikipedia.org a mapy.cz

Plankenberk - zřícenina hradu  (okr. Svitavy) foto: 08.08.2009

Zřícenina hradu na ostrožnovitém výběžku v lesích nad Nectavským údolím, nedaleko Biskupic. Založen byl až ve druhé polovině 14. stol. moravským markrabětem Janem Jindřichem, sloužil jako středisko panství a střežil cestu vedoucí údolím. Už r. 1412 se uvádí jako pustý, nebyl ale zcela zničený, protože r. 1421 na něm sídlila husitská posádka. Ještě jednou ale došlo k obnovení hradu a za česko-uherských válek byl odsud podniknut útok na oddíly Matyáše Korvína. Po dobytí uherským vojskem zanikl požárem a definitivně zpustl, jako pustý se uvádí při prodeji r. 1493. Dochovaly se jen základy zdí.    zdroj: www.hrady-zriceniny.cz

Potštejn - zřícenina hradu  (okr. Rychnov nad Kněžnou) foto: 01.09.2012

Rozsáhlá zřícenina hradu na zalesněném kuželovitém návrší jihovýchodně od obce Potštejn. Hrad se prvně uvádí r. 1287, r. 1339 ho dobyla vojska pozdějšího císaře Karla IV. a jeho obnova byla zakázána. Nový královský hrad zde byl vybudován až v letech 1355–59, přestavba za Pernštejnů kolem r. 1500, při níž byl rozšířen a mohutně opevněn, z něj udělala přední šlechtickou rezidenci v zemi. Obýván přestal být po r. 1635 a r. 1673 se uvádí jako pustý. Kolem r. 1762 byla v areálu postavena barokní kaple a hrad se stal poutním místem. V té době (1747–82) tu majitel panství, hrabě Chamaré, hledal poklad, což zkázu hradu dovršilo; objekt byl rozryt mnoha štolami a podlehly i dosud stojící budovy.  Od 50. let 20. stol. probíhaly na hradě stavební úpravy.     zdroj: cs.wikipedia.org a www.hrady-zriceniny.cz

Pustiměř - zřícenina rotundy sv. Pantaleona  (okr. Vyškov)    foto: 31.01.2012

Zbytek románské rotundy, která je jedinou památkou tohoto typu na Vyškovsku. Její původ není zcela jasný, pochází asi z konce 11. století. Původně zřejmě patřila asi knížecímu dvorci, později biskupskému. Rotunda má neobvyklé zasvěcení východnímu světci a patronu lékařů sv. Pantaleonovi. Rotunda patřila svými rozměry k těm největším, na prostoru kolem 70 m2 se do ní mohlo vejít na dvě stě lidí. V kryptě rotundy byl pohřben olomoucký biskup Jan VII.Volek, nemanželský syn českého krále Václava II. a nevlastní bratr posledního z Přemyslovců Václava III. Biskup Jan VII. povýšil po založení kláštera v Pustiměři r. 1340 rotundu na klášterní kostel. Za josefinských reforem byla rotunda odsvěcena a kolem roku 1821 byla většina jejího zdiva rozebrána, takže se dodnes dochovalo jen malé torzo z její lodi a část apsidy. Zbytky rotundy stojí nad dnešní kaplí svaté Anny a jsou součástí poutního místa.    zdroj: www.pustimer.eu a cs.wikipedia.org

Pustý Hrádek (u Kašperku) - zřícenina bašty  (okr. Klatovy) foto: 04.08.2022

Pustý hrádek je zřícenina předsunuté bašty hradu Kašperk. Stojí na návrší asi 400 metrů východně od hradu. Stavba měla zabránit případným útočníkům v ostřelování níže položeného Kašperku z výšky. Jediná písemná zmínka o baště pochází z roku 1608. Doba vzniku bašty je nejasná. Archeologicky je provoz bašty doložen v patnáctém století. Stavba měla původně zřejmě dvě podlaží s obranným polopatrem pro střelce z ručních palných zbraní a pětibokou věž. Budova zanikla mohutným požárem, při němž trámy shořely až na dno kapes.     zdroj: cs.wikipedia.org

Pyšolec - zřícenina hradu  (okr. Žďár nad Sázavou)          foto: 03.06.2006

Zřícenina hradu na stejnojmenném kopci nad vyrovnávací nádrží Vír II pod Vírem v okrese Žďár nad Sázavou. Hrad byl založen patrně pány z Pernštejna ve třináctém nebo čtrnáctém století. Na začátku druhé poloviny čtrnáctého století Pernštejnové hrad prodali, ale krátce poté jej získali zpět, aby ho vzápětí vyměnili za jiná panství. Už na začátku patnáctého století se pokusili pyšolecké panství opětovně získat, ale to se jim podařilo až roku 1446. Brzy poté byl hrad opuštěn a v roce 1464 popsán jako pobořený. Z hradu se dochovaly nevelké pozůstatky zdiva v hradním jádře a stopy zemního opevnění, zejména tří rozměrných šíjových příkopů.     zdroj: cs.wikipedia.org

Rabí - zřícenina hradu  (okr. Klatovy)        foto: 02.08.2022

Zříceninu hradu naleznete na vápencovém kopci nad řekou Otavou. Jedná se o největší hradní zříceninu v Čechách, která měla jeden z nejvyspělejších obranných systémů své doby v Evropě. Hrad byl založen nejspíše v první polovině třináctého století rodem Wittelsbachů. Po roce 1273 ho získali páni z Budětic a po nich Švihovští z Rýzmberka. V majetku jejich rodu zůstal až do roku 1549. Původně malý románský hrad byl v průběhu staletí několikrát rozšířen. Významnou byla zejména pozdně gotická přestavba, během níž získal rozsáhlé, ale nedokončené opevnění. Ve druhé polovině šestnáctého století hrad přestal být udržován a postupně začal chátrat, k čemuž výrazně přispělo jeho vyplenění vojáky během třicetileté války.       zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Rabštejn (u Dukovan) - zřícenina hradu  (okr. Třebíč)    foto: 04.07.2004

Hrad byl založen v 1. polovině 14. století páni z Janovic a v roce 1371 byl majetkem markraběte Jana Jindřicha. Počátkem 15. století jej měli v zástavě páni z Jevišovic a Kunštátu a později se dostal do rukou Pernštejnům. Po husitských válkách se stal sídlem loupežníků, proto byl v roce 1446 vojskem zbořen. Jeho zříceniny jsou volně přístupné po celý rok.      zdroj: mapy.cz

Rabštejn (u Oskavy) - zřícenina hradu  (okr. Šumperk)  foto: 17.08.2003

Hrad Rabštejn je nejvýše položeným moravským hradem, který leží v katastru Bedřichova (obec Oskava, okres Šumperk). Hrad se poprvé uvádí roku 1318. Za husitských válek se stal hrad sídlem přívrženců husitství, kteří plenili statky olomouckého biskupství. Roku 1464 dostal hrad do zástavy Jindřich z Jenštejna, který ho rozšířil o předhradí. Za česko-uherských válek se hrad stal základnou Jiřího Tunkla, který odsud vyjížděl proti uherským vojskům. Hrad byl proto v roce 1483 oddíly Matyáše Korvína dobyt. Byl však obnoven a pustý se uvádí roku 1586. Byl částečně obnoven roku 1645, kdy se stal základnou Švédů. Švédská posádka však byla vypuzena. Na konci 17. století byl hrad definitivně opuštěn.      zdroj: cs.wikipedia.org

Radkov (Radkovské hradisko) - zřícenina hradu  (okr. Svitavy)    foto: 08.07.2017, 04.08.2019

Zřícenina hradu se zaniklou osadou, jejichž pozůstatky se nacházejí asi jeden kilometr severně od obce Radkov v okrese Svitavy. Z hradu a sídliště založeného a opuštěného během třináctého století se dochovaly zejména zbytky zděného a zemního opevnění, které jsou od roku 1964 chráněny jako kulturní památka.      zdroj: cs.wikipedia.org

Rokštejn - zřícenina hradu  (okr. Jihlava)       foto: 23.07.2004

Velká hradní zřícenina se vypíná na skalním ostrohu v údolí říčky Brtnice mezi Přímělkovem a Panskou Lhotou. Kdysi tu stával ranně gotický hrad, který byl však přestavěn ve 14. století. Z původního hradu zůstala jen hranolovitá věž, která byla zvýšena ještě o jedno patro. Rokštejn patří k nejlépe prozkoumaným středověkým hradům u nás. Ve 14. století byl majetkem markraběte Jana Jindřicha. V roce 1468, za česko-uherských válek, neodolal nájezdu vojska uherského krále Matyáše a byl pobořen. Od 16. století nebyl obýván. Zachovala se hlavní obytná hranolová věž, torza dvou paláců a hradebních zdí.        zdroj: www.kudyznudy.cz a mapy.cz

Ronov (u Adamova) - zřícenina hradu  (okr. Brno - venkov) foto: 21.09.2006

Zbytky hradu Ronova se nacházejí na kopci nad údolím řeky Svitavy, při silnici Adamov – Útěchov. První historická zmínka pochází z roku 1364. V roce 1369 je hrad připomínán naposledy a nedlouho poté, nejpozději počátkem 15. století, pravděpodobně za moravských markraběcích válek, hrad zanikl. Zachovány jsou zbytky základového zdiva a soustava valů opevnění.     zdroj: www.kudyznudy.cz

Ronov (u Blíževedel) - zřícenina hradu  (okr. Česká Lípa)       foto: 11.08.2021

Zřícenina hradu se nachází na vrcholu kopce Ronov, severovýchodně od Blíževedel. Nejstarší přímé zprávy o hradu pochází z patnáctého století. Roku 1438 jej vlastnil Vilém z Ilburka, který hrad významně přestavěl. Roku 1643 byl hrad přepaden a vypálen Švédy. Dochováno rozsáhlé zdivo obytné věže, brány, hradeb, bašt a dalších budov.   zdroj: cs.wikipedia.org  a  www.hrady.cz

Ronov nad Sázavou - zřícenina hradu  (okr. Havlíčkův Brod)    foto: 13.03.2002

Zřícenina hradu stojí na skalnatém ostrohu nad Losenickým potokem. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky hradebních zdí a obranné valy a příkopy. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1329, postaven byl nejspíše pány z Lichtenburka. V roce 1424 byl hrad dobyt husity v čele s Janem Žižkou. Od poloviny 16. století je uváděn jako pustý. V současné době se zřícenina nachází uprostřed rozsáhlé obory. Vstup do objektu je povolen jen po značené cestě.     zdroj: mapy.cz

ROSA COELI - zřícenina kláštera v Dolních Kounicích  (okr. Brno - venkov)     foto: 7.8.2012, 11.8.2019

První základy kláštera byli založeny pravděpodobně v roce 1181 Vilémem z Pulína, největší výstavby se ale dočkal až ve druhé čtvrtině 14. století, kdy byla zahájena stavba nového gotického klášterního kostela, celkové stavby byly ale dokončeny až na začátku 15. století. Během husitských válek byl však vypálen, poté byl i pokus o obnovu, kterou však zmařil další požár v roce 1703. Do současnosti se dochovala zřícenina kostela Panny Marie s navazujícím ambitem a rajským dvorem, kvadratura částečně využívá obvodových zdí původně románské baziliky.    zdroj: www.dnesvyletujeme.cz a fajnvylety.cz

Rotštejn - zřícenina hradu  (okr. Semily)          foto: 13.06.2005, 14.08.2021

Zřícenina skalního hradu se nachází přibližně devět kilometrů východně od Turnova na katastrálním území obce Mírová pod Kozákovem. Zřícenina je částečně zděná a částečně vtesaná do bloků pískovcových skal. Hrad byl krátce po roce 1250 založen šlechtici z rodu Markvarticů. Podle některých zdrojů hrad dobyli roku 1426 husité. K další zkáze přispělo přirozené zvětrávání pískovcových skal. Roku 1514 je již hrad uváděn jako pustý se zdmi a skalami zborcenými do nádvoří.     zdroj: cs.wikipedia.org

Rožnov pod Radhoštěm - zřícenina hradu Rožnov  (okr. Vsetín)    foto: 16.08.2020

Zřícenina hradu se nachází na kopci Hradisko (520 m n. m.) asi dva kilometry jihozápadně od města Rožnova pod Radhoštěm. Hrad byl postaven okolo roku 1267 olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburka. Hrad, který se původně rozkládal okolo vrcholové plošiny, byl několikrát rozšiřován, zejména o valy, parkánové hradby a později i o bastiony. V roce 1505 hrad získali Kunštátové, v roce 1526 Jaroslav ze Šelemberka. V roce 1535 byl hrad majetkem Jana z Pernštejna, ale o čtyři roky později (1539) byl z příkazu krále Ferdinanda I. obsazen armádou a silně poničen, protože se zde usídlili loupežníci. Později byl hrad provizorně opraven a v roce 1660 opět sloužil panským úředníkům. Na konci 17. století byl zcela opuštěn. Ve druhé polovině 19. století dostali občané Rožnova povolení obecního úřadu zbytky hradu rozebrat pro stavby svých obydlí. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky palácových staveb, bran, hradeb a vnějších, terénních opevnění.    zdroj: cs.wikipedia.org a pamatkovykatalog.cz

Rychvald (u Lysic) - zřícenina hradu  (okr. Blansko)      foto: 01.04.2007

Hrad postavili v polovině 14. století příslušníci pánů z Kunštátu. Roku 1375 jej z doposud neznámých důvodů dobyly a zbouraly oddíly brněnských měšťanů. Zanedlouho jej však obnovili a od roku 1398 byl součástí lysického panství. Další osudy hradu nejsou známy. Jeho zánik se dle archeologických nálezů odhaduje na první polovinu 15. století.    zdroj: mapy.cz

Sedlecký (Nový) hrad - zřícenina hradu  (okr. Třebíč)    foto: 05.07.2004

Sedlecký hrad nebo též Nový hrad se nachází v záhybu řeky Oslavy poblíž vesnice Sedlec v okrese Třebíč. Spolu s Lamberkem, který leží na protějším břehu řeky, tvoří tzv. hradní dvojici. O historii hradu není téměř nic známo. Podle archeologických nálezů hrad vznikl někdy ve čtvrté čtvrtině 14. století, zanikl do poloviny století následujícího. Zachovány jsou jen zbytky příkopů a valů, a několik nízkých zdí porostlých křovím, které náležejí dvěma protilehlým obdélníkovým budovám.  zdroj: cs.wikipedia.org a mapy.cz

Sirotčí hrádek - zřícenina hradu  (okr. Břeclav)     foto: 24.07.2014, 30.10.2016, 21.01.2017, 14.02.2021

Zdaleka viditelná zřícenina hradu na dvou skalních útvarech Tabulové hory na Pálavě. Vybudován byl na přelomu 13. a 14. stol., poprvé se připomíná r. 1305. Rozvržení stavby se přizpůsobilo skalním útesům, z nichž jeden je i dnes prakticky nepřístupný. Název hradu je odvozen od jména posledního majitele Siegfrieda Waise (v překladu Sirotek). Po něm hrad vlastnili Lichtenštejnové. Ti ho už nevyužívali trvale a v 16. století je podle historických pramenů uváděn jako pustý. Do současnosti se dochovaly pouze jeho zbytky věže a zdí.      zdroj:   www.hrady-zriceniny.cz a mapy.cz

Skuhrov nad Bělou - zřícenina hradu  (okr. Rychnov nad Kněžnou)      foto: 01.09.2012

Hrad byl založen kolem roku 1300. Neuběhlo ani století, a za husitských válek zpustl a začal chátrat. Jednalo se o protáhlý, lichoběžníkový vnitřní hrad, který najdete na vyvýšeném, zalesněném ostrohu nad obcí. Dodnes se dochovaly obvodové hradby, příkopy a základy věže.    zdroj: mapy.cz

Sloup - zřícenina skalního hradu  (okr. Česká Lípa)        foto: 10.08.2021

Pozůstatky velkého skalního hradu a poustevny na pískovcovém suku v obci nedaleko Nového Boru. Vznikl na místě s přirozeně dobrou obranyschopností (kolmé skalní stěny) zřejmě na počátku 14. stol., hrál důležitou roli ve válkách s lužickým Šestiměstím, při nichž byl r. 1455 dobyt, následně ale obnoven. V dobrém stavu se nacházel i na začátku třicetileté války, kdy už ale nebyl panským sídlem. Roku 1639 hrad vypálili Švédové. V letech 1670–1785 se staly jeho postupně upravované pozůstatky působištěm poustevníků, kteří zde vystavěli barokní kapli a původní stav objektu výrazně změnili. Po zrušení poustevny Josefem II. zde majitelé vytvořili romantické výletní místo.    zdroj: www.hrady-zriceniny.cz

Stagnov - zřícenina hradu  (okr. Vyškov)        foto: 17.04.2017

Nevelké pozůstatky hradu na ostrožně nad soutokem Malé Hané a bezejmenného potoka, u Rychtářova na Drahanské vrchovině. Doba založení není známa, podle archeologických nálezů existoval už na konci 13. stol., v písemných pramenech se však objevuje až r. 1381. Jako pustý se připomíná r. 1480 a městečko pod ním, nazývané Hrádek, nedlouho poté. Pravděpodobně zanikl v průběhu 15. stol. za husitských nebo česko-uherských válek. Dochovaly se reliéfní pozůstatky a nepatrné zbytky zdiva. Patřil mezi hrady s plášťovou zdí.    zdroj: www.hrady-zriceniny.cz

Stari Grad Drežnik (v Općina Rakovica) - zřícenina hradu  (Chorvatsko)      foto: 09.07.2022

Hrad Drežnik (chorvatsky: Stari grad Drežnik nebo Tvrđava Drežnik) je zřícenina hradu na vrcholu kopce ve středochorvatské vesnici Drežnik Grad v obci Rakovica asi deset kilometrů severovýchodně od Národního parku Plitvická jezera. Podle historických pramenů je poprvé zmíněn v roce 1185. Majiteli komplexu byli ve 13. a 16. století příslušníci šlechtických rodin Nelipićů, Güssingů a Babonićů. Od roku 1321 jej vlastnila rodina Frankopanů. Osmané jej dobyli v roce 1592, ale v únoru 1788 bylo dva dny obléháno pod vedením rakouského generála Daniela von Peharnik-Hotkoviche a poté znovu dobyto. Hrad byl důležitou součástí řetězce opevnění ve středním Chorvatsku (tzv. Kordun), které sloužilo jako obrana proti osmanským útokům. Komplex má nepravidelný, čtvercový tvar se dvěma čtvercovými vyhlídkami a kulatou vyhlídkou.    zdroj: de.wikipedia.org

Starý hrad (u Adamova) - zřícenina hradu  (okr. Blansko)    foto: 21.09.2006

Koncem 14. století vznikl na strategickém místě nad cestou z Brna blanenským údolím dále hrad Starý hrad. Roku 1470 byl ale zničen dobýváním vojska Matyáše Korvína. Majitelé Starého Hradu už jej neopravovali a rovnou nechali postavit pevnější hrad Nový Hrad ležící směrem na jihovýchod.   zdroj: mapy.cz

Starý Jičín - zřícenina hradu  (okr. Nový Jičín)        foto: 20.10.2019

Starý Jičín je zřícenina hradu nad stejnojmennou obcí. Hrad vznikl na konci 12. nebo na počátku 13. století, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1240. Počátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánů z Kravař. Po několika změnách majitelů po husitských válkách získává panství na počátku 16. století rod pánů ze Žerotína. Počátkem třicetileté války ztrácejí Žerotínové panství i hrad, který je v průběhu války obsazován vojsky obou stran. V držení Starého Jičína se v průběhu 17. a 18. století vystřídala řada rodů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů. Vzhledem k nezájmu majitelů hrad rychle podléhal rozkladu. Bohužel ani snaha hraběte dr. Bedřicha Deyma na počátku 20. století nezabránila hlodajícímu zubu času a z kdysi mohutného hradu se stala zřícenina.         zdroj: cs.wikipedia.org a  www.hradstaryjicin.cz

Střeliště - zřícenina hradu  (okr. Třebíč)   foto: 23.07.2004

Terénní pozůstatky (val, příkop) po hradu v nevýrazné vrcholové poloze u Radonína, nedaleko Okříšek. Písemné zprávy z doby jeho aktivní existence chybějí, připomíná se až roku 1579. Založen mohl být pravděpodobně už ve 13. stol. jako centrum správního obvodu, zanikl nejpozději ve druhé polovině 15. stol. za česko-uherských válek.     zdroj: www.hrady-zriceniny.cz

Střílky - zřícenina hradu  (okr. Kroměříž)         foto: 09.08.2009

Zřícenina hradu se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od stejnojmenné obce. Hrad založil moravský šlechtic Smil ze Zbraslavi a Střílek. Krátce po polovině 14. století získal hrad moravský markrabě Jan Jindřich a následně dědictví jeho syn Jošt Lucemburský. Ten panství roku 1406 zastavil Vznatovi Hechtovi z Rosic. Hrad přečkal husitské války a česko-uherské války. Roku 1481 hrad koupili zbohatlí vladykové z Ojnic, ale po nabytí Bučovic roku 1511 přesídlili tam a hrad opustili. V roce 1542 se Střílky uvádějí jako pusté. V druhé polovině 20. století byl zbořen pozůstatek průčelí hradního paláce. Torzo hradu je trvale ohroženo destrukcí, lesním hospodařením a nelegálními výkopy. Nejvíce je ohroženo torzo kruhové věže, kde hrozí zřícení jejích horních partií.    zdroj: cs.wikipedia.org

Svitávka - zřícenina hradu a kaple  (okr. Blansko)         foto: 27.09.2003

Malé zbytky zdiva hradu na vrcholu kopce Hradisko nad obcí Svitávkou nedaleko Boskovic. Doloženo je opakované pravěké osídlení. Po roce 1446 vznikl hrádek, jeden z nejmladších na Moravě, který však zanedlouho, za vojenských akcí česko-uherských válek v letech 1469–70 po požáru zpustl. Počátkem 16. stol. byl na místě hradu postaven kostelík, který později zanikl, a v polovině 19. stol. kaple sv. Ducha, zbořená v důsledku poškození po zásahu bleskem kolem r. 1958. Dochovaly se z ní výrazné pozůstatky obvodového zdiva (zarostlé v křoví).    zdroj: www.hrady-zriceniny.cz

Šaunštejn - zřícenina hradu  (okr. Děčín)        foto: 16.08.2006

Zřícenina se nachází necelý kilometr severně od obce Vysoká Lípa v Českém Švýcarsku. Skalní hrad byl založen ve 14. století a sloužil jako správní centrum malého panství. Byl vybudován na skalním pískovcovém bloku, vyčnívajícím asi 70 metrů nad okolní terén. Dnes je skála nahoře pospojovaná mosty a nabízí výhledy do okolí. V době mé návštěvy byl výstup značně obtížnější. Ve skalách se dochovaly vytesané místnosti.    zdroj: mapy.cz a www.kudyznudy.cz

Šostýn - zřícenina hradu  (okr. Nový Jičín)      foto: 19.10.2019

Na jednom ze zalesněných vrcholků nad Kopřivnicí se nachází romantická zřícenina hradu ze 13. století. V průběhu historie střídal různé majitele, v roce 1404 byl vypálen vojsky Vladislava Jagellonského a v roce 1467 je uváděn jako pustý. Z hradu se dochovaly poměrně rozsáhlé zbytky zdí především obytné části hradu, gotické portály a terénní nerovnosti.    zdroj: mapy.cz

Štarkov (Skály) - zřícenina hradu  (okr. Žďár nad Sázavou)    foto: 02.06.2007

Zříceninu hradu naleznete na stejnojmenném skalnatém vrcholu. Někdy bývá nazývána také Skály nebo Stařechovice. Hrad byl založen koncem 14. století, ale již v 15. století je uváděn jako opuštěný. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky obranného příkopu a základy zdí hradeb, věží a dalších staveb. Dokonce také branka v úzké skalní průrvě.    zdroj: mapy.cz

Štěměchy - zřícenina tvrze  (okr. Třebíč) foto: 24.07.2004

Nejstarší zmínka o tvrzi pochází z roku 1378. Do dnešních dnů se z tvrze dochovaly zbytky gotických zdí a dvou vodních příkopů, nacházející se na východním okraji obce Štěměchy, u bývalého panského dvora. Tvrz byla využívána do konce 16. století, kdy ji koupili Valdštejnové z Brtnice a tvrz ztratila rezidenční funkci. Jsou dochovány zbytky nadzemního zdiva, část strážní věže. Obytná věž byla nešetrně nahrazena přístřeškem. Konají se zde pravidelně různé kulturně-historické akce. Tvrz je volně přístupná a je památkově chráněna.    zdroj: cs.wikipedia.org

Štramberská Trúba - zřícenina hradu  (okr. Nový Jičín) foto: 03.08.2020

Zřícenina hradu s válcovou věží zvanou Trúba se nachází na skalnatém vrcholu tzv. Zámeckého kopce ve Štramberku. Z kdysi mohutného středověkého hradu se do dnešních dob zachovalo několik mohutných hradebních zdí hlavně vnitřního hradu a především rekonstruovaná strážní hradní věž sloužící jako turistická rozhledna. Původ hradu není znám, ve 13. století byl hrad majetkem řádu templářů. Po zrušení řádu v r. 1312 byl hrad v držení českého krále Jana Lucemburského a v l. 1333 – 1346 moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Od r. 1350 byl 25 let majetkem zakladatele města, moravského markraběte Jana Jindřicha, od r. 1375 pak jeho syna, markraběte Jošta Lucemburského. Nejvýznamnějším majitelem hradu po r. 1380 byla moravsko-slezská větev rodu Benešoviců - páni z Kravař (do r. 1433). Po roce 1533 začal hrad postupně chátrat. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a zdivo bylo rozebráno na stavební materiál. Severovýchodní opevnění vnitřního hradu se dochovalo v původní výšce.    zrdoj: www.kudyznudy.cz a www.lasska-brana.cz

Šušina kula (u Donji Karin) - zřícenina hradu  (Chorvatsko) foto: 11.07.2022

Zřícenina Šušina Kula leží jižně od města Donji Karin v Zadarské župě v Chorvatsku. Fakta o její historii se mi nepodařilo najít, a jako jedinou informaci na netu jsem našel toto: Věž je čtvercová a měla klenuté přízemí. Připojená obdélníková stavba může být pozdějšího data. Věž Šušina je volně přístupná. Pěkná věž, ale dejte si pozor na jedovaté hady, kteří zřejmě zříceninu často navštěvují.    zdroj: castles.nl

Tasov - zřícenina tvrze  (okr. Žďár nad Sázavou)    foto: 24.06.2006

Zbytky tvrze Tasov stojí na východním okraji obce na mírné vyvýšenině nad potokem. Její vznik se datuje do konce 13. století, ovšem zbytky kruhové zdi a brány gotické tvrze pochází z doby kolem roku 1390. Sídlili zde svobodní Dvořáci, Zikmund ze Chlévského nebo Jan Martinkovský z Rozseče. Od roku 1569 je tvrz pustá. Dochovalo se jenom torzo obytné věže s klenutou místností a úzkou schodišťovou chodbou. Ostatní objekty a terénní fortifikace jsou patrné pouze v reliéfních náznacích.   zdroj: www.vysocina.eu a pamatkovykatalog.cz

Templštejn (u Jamolic) - zřícenina hradu  (okr. Znojmo) foto: 24.07.2004, 04.08.2012

Zřícenina hradu vzdálená asi 3 km od centra obce Jamolice u Moravského Krumlova. Nachází se na skalnatém ostrohu nad pravým břehem řeky Jihlavy. Je to jeden z mála hradů založený na Moravě řádem templářů. Hrad byl založen mezi léty 1281–1298. Roku 1312 byl templářský řád zrušen a majetek řádu zkonfiskován. Hrad koupil Bertold Pirkner, roku 1349 ho jeho synové prodali Přibíkovi ze Šelmberka. Roku 1379 ho vlastnili páni z Lipé, kteří hrad rozšiřovali a přestavovali. V roce 1482 se hrad stal sídlem pánů Osovských z Doubravice. Později však páni z Lipé získali hrad znovu zpět. Uvádí se, že hrad zpustl již v první polovině 16. století v důsledku požáru. Jsou dochovány zbytky paláce, část plášťového opevnění, brána a studna. Před areálem hradu na kopci je také ruina později založené štítové zdi. Nádvoří jsou pokryta několikametrovou vrstvou sutin.      zdroj: cs.wikipedia.org

Tolštejn - zřícenina hradu  (okr. Děčín) foto: 08.08.2021

Rozsáhlá zřícenina hradu se nachází 1,5 km od vrchu Jedlová v Lužických horách. Stojí na znělcovém suku (670 m n. m.) v pískovcové oblasti.  Hrad patřil k opěrným bodům rozsáhlého panství vartenberské větve Markvaticů na severu Čech. První zmínky o hradu pocházejí z 13. století a ví se, že prvním majitelem by Vaník z Vartenberka. Zánik hradu přinesla třicetiletá válka, kdy byl zapálen a pobořen. V 19. století přinesl romantismus oživení zájmu o hrad a roku 1866 zde byla vybudována restaurace.    zdroj: www.ceskesvycarsko.cz

Trmačov - zřícenina hradu  (okr. Brno - venkov)    foto: 09.04.2007

Zřícenina patrně nejmenšího moravského hradu bergfritového typu, v nevýrazné poloze u potoka blízko Hlubokých Dvorů. Hrad se velikostí (jádro zaujímá plochu 27x22 metrů) blíží tvrzi a jako tvrz je také někdy zmiňován v historických pramenech. Poprvé se připomíná r. 1305, založen byl krátce předtím; zanikl ve válkách v první polovině 15. stol. V předpolí se nacházejí stopy bývalé vsi, se kterou souvisel. Dochovalo se mohutné torzo bergfritu (útočištné věže), bohužel ve velmi špatném stavu hrozícím další destrukcí, základové zdivo dalších staveb a opevnění mohutným příkopem a valem.     zdroj: www.hrady-zriceniny.cz

Trosky - zřícenina hradu  (okr. Semily)    foto: 23.08.2014, 24.08.2014

Hrad byl vybudován koncem 14. století mezi dvěma čedičovými sopouchy viditelnými ze širokého okolí. Nedobytelnost hradu se potvrdila za husitských válek. Od druhé poloviny 15. století střídal hrad majitele a postupně pustl. Za třicetileté války byl již opuštěný. Roku 1925 získal hrad stát, který ho vlastní dodnes. Zřícenina hradu je díky své unikátní poloze symbolem CHKO Český ráj.    zdroj: mapy.cz

Uherčice - zřícenina rozhledny  (okr. Znojmo) foto: 07.07.2007, 11.07.2021

Jedná se o nejstarší takovou stavbu na Moravě a druhou v Česku. Desetimetrová kamenná rozhledna byla postavena v zámeckém parku kolem roku 1801 záměrně jako umělá hradní zřícenina. Od roku 1945 se však o stavbu nikdo nestaral a rozhledna zchátrala. V době mé návštěvy bylo torzo rozhledny bez vnitřního schodiště a vyhlídkového ochozu, ale v červnu 2022 byla po rekonstrukci opět otevřena pro veřejnost a opět slouží svému účelu.      zdroj: www.kudyznudy.cz a mapy.cz

Újezd u Tišnova - zřícenina hradu  (okr. Brno - venkov) foto: 18.04.2013

Malé zbytky zdiva a terénní pozůstatky po středověkém hrádku (označovaném jako hrad i tvrz) na návrší nad obcí, mezi Tišnovem a Žďárcem. Stavební vývoj není zcela jasný, podle některých pramenů pocházel už ze 13. stol. R. 1350 jsou doloženi bratři Lovek a Hereš z Újezda jako jeho držitelé. Archeologický průzkum potvrdil dobu života na hradě do přelomu 14. a 15. stol. Roku 1469 byl už pustý, k opuštění ale došlo dříve; naposledy se připomíná pod názvem "Hrádek" r. 1593.    zdroj: www.hrady-zriceniny.cz

Valečov - zřícenina hradu  (okr. Mladá Boleslav)    foto: 16.06.2005, 20.08.2019

Valečov leží v nadmořské výšce 330 m přesně nad obcí Boseň, na okraji skalního vrchu Mužský, asi čtyři kilometry na východ od města Mnichovo Hradiště. Hrad byl částečně vytesán do okolních pískovcových skal. Prvně je Valečov písemně zmíněn během let 1316 – 1318. V pramenech se hrad uvádí jako pustý od roku 1652, ale později se sem nastěhovala na dobu kolem dvou století chudina, která byla násilně vykázána v roce 1892 do obecního chudobince. Valečov v té době sloužil i jako zdroj levného stavebního materiálu. Dochovalo se hradní jádro se zděným palácem, skalními komorami a chodbami. Zajímavé je předhradí se skalními byty s velkým 9,5 metru hlubokým tesaným prostorem využívaným původně jako zásobnice.    zdroj: hradvalecov.cz a mapy.cz

Valečovské skalní světničky  (okr. Mladá Boleslav) foto: 20.08.2019

Skalní světničky se nacházejí v těsném sousedství hradu Valečov nad obcí Boseň. Jedná se o komplex 28 bytů vytesaných přímo do pískovcových skal, které se nacházejí v přilehlém lese. Sloužily jako obydlí hradní čeledi a možná také jako opevněné tábořiště a zimoviště v husitských dobách. Po opuštění hradu Valečov na počátku 18. století se světničky staly obydlím místní chudiny, tzv. skaláků. Roku 1892 došlo k jejich násilnému vystěhování a tito obyvatelé byli přesídleni do okolních obcí.     zdroj: www.kudyznudy.cz

Vallis Josaphat - Kartouzka (u Dolan) - zřícenina kláštera  (okr. Olomouc) foto: 16.8.2003, 8.5.2004

Zříceniny unikátního středověkého kartuziánského kláštera „Vallis Josaphat“ se nacházejí na návrší nad obcí Dolany u Olomouce. Založen byl r. 1389, dokončení základního rozvrhu kláštera je datováno rokem 1396. V době husitských válek byl klášter opuštěn, r. 1425 se ho zmocnil husitský oddíl Dobrše z Tvorkova a s pomocí vesničanů ho přeměnil na opevněnou baštu, z níž ohrožovali blízkou Olomouc. Následně proto měšťané r. 1437 kartouzu koupili a nechali zbořit. Dnes je z kláštera patrné až 2 m vysoké obnažené zdivo. Střed kartouzy tvoří jednolodní konventní kostel s pětibokým závěrem presbytáře. Ze severu a jihu přiléhaly k presbytáři dvě kaple. V areálu lze dále rozeznat ambity, kapitulní síň, cely mnichů a hospodářské zázemí kláštera, které tvoří tři terasovité plošiny.      zdroj: www.hrady-zriceniny.cz a www.archeologickyatlas.cz

Vartnov - zřícenina hradu  (okr. Opava)  foto: 20.08.2003

Zřícenina hradu na návrší nad osadou Pocheň, nedaleko Krnova. Nejstarší zpráva o něm pochází z r. 1377, archeologické nálezy ale datují vznik na počátek 14. stol. V době česko-uherských válek byl r. 1474 dobyt (neznámo kterou stranou) a následně zpustl. Z hradu se dochovala spousta zdí a zídek, menší z části zasypané místnosti, základy vstupní brány.    zdroj: www.hrady-zriceniny.cz a www.kudyznudy.cz

Večka kula - zřícenina hradu (strážní věže)    (Chorvatsko)    foto: 14.07.2022

Večka Kula se nachází na břehu moře na mysu Kula poblíž městečka Starigrad-Paklenica v Chorvatsku. Byla postavena Benátčany v 16. století jako součást opevnění, které chránilo Podvelebitský kanál před Turky. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1508. Zbudovaná pevnost chránila obchodní cesty, které potom od 16. století ovládali Turci. V jejich epoše docházelo k četným potyčkám a výbojům, v důsledku kterých byla středověká věž zcela zpustošena a místo bylo na asi sto let opuštěno. Ve druhé polovině 17. století zpráva zmiňuje věž Večka jako již opuštěnou a rozpadající se.   zdroj: visitriviera-paklenica.croatia.hr a doupe-osamele-vlcice.webzdarma.cz

Velhartice - zřícenina hradu  (okr. Klatovy)     foto: 02.08.2022

Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století, jako rodové sídlo pánů z Budětic. Za jedny z nejvýznamnějších majitelů, Buška staršího a Buška mladšího z Velhartic se hrad dočkal největšího rozkvětu. V 15. století Menhart z Hradce, nejvyšší purkrabí Království českého a odpůrce Jiřího z Poděbrad, ukryl na Velharticích korunovační klenoty. V 17. století získává panství císařský generál Martin de Hoeff-Huerta, který nechává na horním nádvoří postavit nový, pozdně renesanční, palác. Posledním majitelem ze šlechtického stavu byl na Velharticích, v období II. světové války, Josef Windischgrätz. Od roku 1945 je objekt ve správě státu.    zdroj: hrad-velhartice.cz

Víckov - zřícenina hradu  (okr. Brno - venkov)      foto: 18.04.2013

Zřícenina hradu, které dominuje i z údolí viditelné torzo paláce, na okraji srázu do údolí Bobrůvky. Byl vystavěn zřejmě na počátku 14. stol. jako náhrada za opuštěný hrad Lísek (Bukov), poprvé se připomíná r. 1340. R. 1454 ho král daroval jako pustý a na základě keramických nálezů lze předpokládat, že byl v té době opuštěn už několik desetiletí. Dochovaly se z něj pouze zbytky věžovité brány a hradního paláce spolu s dobře viditelnou hradbou.    zdroj: www.hrady-zriceniny.cz  a  mapy.cz

Vrabinec - zřícenina hradu  (okr. Děčín) foto: 18.08.2006

Pozůstatky hradu na vysoké, obtížně přístupné čedičové skále u Těchlovic. Založen byl zřejmě koncem 14. stol., v přídomku se prvně uvádí r. 1403 jako Vrábník. V písemných pramenech se znovu objevuje v letech 1415 a 1425, poškozen byl r. 1444 vojsky lužického Šestiměstí. Ještě r. 1504 se sice připomíná jako centrum zdejšího panství, při prodeji r. 1515 byl však už pustý. Z hradu se dodnes dochovalo obvodové opevnění a několik věžovitých objektů i 10 m vysokých.    zdroj: mapy.cz a www.hrady-zriceniny.cz

Vraní Hora - zřícenina hradu  (okr. Svitavy)    foto: 08.08.2009

Zřícenina hradu na protáhlém vrcholu kopce nad Třebůvkou u Vranové Lhoty. Podle archeologických nálezů byl založen už ve druhé polovině 13. stol., jako Vranov se připomíná r. 1277. Doba života na hradě zřejmě skončila už ve 14. stol., i když jako pustý je zmiňován až r. 1497. Majitelé panství však už mnohem dříve přesunuli sídlo na tvrz ve Vranové Lhotě, prvně připomínanou r. 1406. Z hradu se dochovaly zbytky zdiva (v havarijním stavu), hluboký příkop a val.     zdroj: www.hrady-zriceniny.cz

Vranov (Pantheon) - zřícenina hradu  (okr. Jablonec nad Nisou)    foto: 14.06.2005

Zřícenina rozsáhlého skalního hradu se nachází na strmém pískovcovém bradlu nad obcí Malá Skála. Založen byl pravděpodobně na počátku husitských válek, prvně zmiňován je r. 1425. Majitelé si v průběhu 16. stol. postavili v údolí zámek a hrad zpustl. Jelikož většina staveb byla dřevěná, dochovalo se do dneška pouze velké množství místností a sklepů vytesaných do pískovcové skály. Dnešní podoba pochází z let 1803–26, kdy tehdejší majitel proměnil zbytky hradu v romantický Pantheon slavných osobností, později z větší části zničený. Romantické úpravy nejvíce postihly předhradí, kde vznikl letohrádek napodobující kapli. Jedná se o nejdelší a nejkomplikovanější skalní hrad u nás o délce několik set metrů.  zdroj: mapy.cz a www.hrady-zriceniny.cz

Zásadka - zřícenina zámku  (okr. Mladá Boleslav) foto: 16.06.2005

Zásadka je zřícenina renesančního zámku na severním okraji Sychrova u Mnichova Hradiště. Původní tvrz z konce 14. století byla později upravena na hrad, který byl v 2. polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ten sloužil jako letní sídlo Václavu Budovcovi z Budova. Dalšími majiteli byli Valdštejnové, koncem 18. století však zámek vyhořel a zpustl. Ze zámku se dochovalo vysoké zdivo renesančního paláce, pozůstatky objektu a obvodového zdiva.    zdroj: cs.wikipedia.org a mapy.cz

Zbirohy - zřícenina hradu  (okr. Jablonec nad Nisou)      foto: 14.06.2005, 18.08.2019

Zřícenina hradu nad řekou Jizerou nedaleko města Turnov ve správním území obce Koberovy. Kdo a kdy hrad založil, známé není. Kraj kolem patřil v polovině 14. století potomkům rozrůstajícího se rodu Markvarticů, což zde byli Lemberkové a Vartenberkové. Koncem tohoto století zde byl domácím pánem Markvart z Vartenberka, který se vzbouřil proti králi Václavovi IV. Ten reagoval rychle, Zbiroh i sousední Hrubý Rohozec oblehl, roku 1390 dobyl a vše zabavil. Zbiroh pak prodal Otovi z Bergova na Troskách. Ten jej přestavěl a ponechal si v držení během celých husitských válek. Hrad patřil k oporám krále Zikmunda, ovšem později zde sídlili lapkové a tak byl zemskou hotovostí znovu dobyt a roku 1442 pobořen. Od této události již k opravám nedošlo a hrad se začal rozpadat. Dodnes se dochovaly zbytky čtyřboké věže, zdivo paláce a sklepení zčásti vytesané do skály. Při vstupu do hradu je rovněž zřetelný zbytek bašty a u paláce cisterna na vodu. Hrad měl sklepy tesané do skály, většina obytných objektů byly dřevěné stavby.    zdroj: mapy.cz a cs.wikipedia.org

Zubštejn - zřícenina hradu  (okr. Žďár nad Sázavou)        foto: 16.06.2006

Rozsáhlá zřícenina hradu na skalnatém vrchu nad Pivonicemi, blízko Bystřice nad Pernštejnem. Původně byl nazýván Lapis, tj. Kámen, prvně se připomíná r. 1344. Podle nejnovějších poznatků, vznik hradu je možno spolehlivě položit do počátků 13. stol. Těžké poškození přinesly husitské války, po nich se r. 1437 uvádí jako hradiště, místo zpustlého hradu. Pernštejnové ho však obnovili, kolem r. 1500 bylo ještě budováno opevnění; zanikl opuštěním až hlouběji v 16. stol., r. 1547 je zmiňován jako "zámek pustý Zubrsstayn". V 17. a 18. stol. se ve zříceninách konaly tajné schůzky českých bratří.   zdroj: www.hrady-zriceniny.cz

Zvířetice - zřícenina zámku  (okr. Mladá Boleslav) foto: 26.07.2017

Zřícenina renesančního zámku přestavěného z původního gotického hradu nad vesnicí Podhradí asi dva kilometry jihozápadně od města Bakov nad Jizerou. Památkově chráněný areál s pozůstatky panského sídla, které bylo zbudováno ke konci 13. století pány z Lemberka. Gotický hrad s rozsáhlou dispozicí prošel v 16. století výraznou přestavbou v renesančním stylu, v 17. století byl upraven pro hospodářské a správní účely. Hrad svou obytnou funkci plnil do roku 1720, kdy vyhořel a byl následně opuštěn. Dodnes se dochovaly relikty obytných budov a dvou válcových věží.   zdroj: cs.wikipedia.org a mapy.cz

Žďárec - zřícenina hradu  (okr. Brno - venkov) foto: 22.09.2006

Drobné zbytky zdiva a terénní pozůstatky po hrádku na ostrožně říčky Libochůvky u obce. Jediná zmínka je v zápisu z r. 1365, ani tam však není uveden jménem a není vyloučeno, že už tehdy byl opuštěn. Mohlo k tomu dojít po připojení blízké vsi k hradu Víckovu, archeologický materiál svědčí o aktivní existenci od druhé poloviny 13. stol. do první poloviny 14. stol. Hrad měl podobu nepravidelného čtyřúhelníku a stál na ostrožně obtékané ze tří stran Libochůvkou. Čtvrtá strana, kde opevnění souviselo s náhorní planinou, byla přehrazena hlubokým a širokým příkopem, který se zachoval dodnes.   zdroj: www.hrady-zriceniny.cz

Žerotice - zřícenina tvrze  (okr. Znojmo) foto: 03.07.2004, 26.7.2020, 6.a 7.4.2024

Tvrz je výslovně uváděna roku 1358, kdy ji Adam ze Žerotic prodal Benešovi z Weitmile. Ten ji pak rozšířil natolik, že je nadále v pramenech uváděna jako hrad. Díky přestavbě z roku 1512 byla stavba označována dokonce i jako zámek a v renesančních úpravách objektu se pokračovalo i později v 16. století. V roce 1643 jej dobyli a vypálili Švédové. Další majitelé provedli jen drobné barokní úpravy, avšak s jejich přenesením rodového sídla na nedaleký zámek Želetice, upadá hrad významově i architektonicky. Roku 1938 se začalo s bouráním části hradu a materiál byl použit na stavbu silnice do Želetic. Do současné doby se z hradu zachovala renesančně sklenutá místnost, obvodové zdivo paláce, opěrné pilíře hradeb, zbytek hranolové věže a obezděný příkop. Poslední majitel zříceninu zakoupil roku 1998 a provádí postupnou rekonstrukci (což lze krásně porovnat v mé fotogalerii)    zdroj: znojmoregion.cz

A to je z mých nafocených PANSKÝCH SÍDEL vše, ale jak jsem psal v úvodu, tak příspěvek chci průběžně aktualizovat.

Pokud jste v článku objevili jakoukoli chybu či nesrovnalost, tak mi prosím napište, abych to mohl opravit. Děkuji

Postupně se snažím zpracovávat i další kategorie z fotoarchivu (zeleně zvýrazněné jsou už zveřejněné a slouží jako odkaz), konkrétně to jsou : 

POČASÍ a KRAJINA

KOSTELY a KAPLE

ROZHLEDNY a VYHLÍDKY

JESKYNĚ a PODZEMÍ

KŘÍŽOVÉ CESTY

PANSKÁ SÍDLA

HŘBITOVY

MLÝNY

BRNO

a

MOTÝLŮM jsem věnoval celý samostatný blog, který jsem pojmenoval VÝPRAVY ZA MOTÝLY, a nachází se  ZDE