Dnes vám představím snímky, které jsem pořídil během další části mé horské tůry
Z Pěticestí jsem pokračoval směrem na Mezivrší. Šlapal jsem už zase po zpevněných cestách, ale moc výhledů se tady nenabízelo
Od tohoto rozcestníku jsem se vydal po poměrně nové žluté turistické značce do Neratova
Zpočátku se moc výhledů nenabízelo, ale terén byl pohodlný
Cesta mě zavedla na vrchol údolí, které padá až do osady Neratov
A v tomto údolí toho bylo opravdu hodně k vidění, o čemž vás ale přesvědčím až v následujících článcích.
Všechny snímky, které jsem pořídil během této části mé tůry naleznete ZDE
I když se moc výhledů nenabízelo, ty, co jsi vyfotil, jsou nádherné, Patriku.
OdpovědětVymazatJéjda, to jsi Patriku, utnul článek zrovna v momentě, kdy jsem zahlédla první střechy z vesničky a byla jsem natěšená na pěkné domečky. Ale i cesta k nim byla moc hezká, zeleň kolem dokola a modrá obloha se sluníčkem nad hlavou, to se ti to šlapalo!
OdpovědětVymazatPoslední loňský motýl jako by to věděl a krásně zapózoval. Na Komářím vrchu jsme prolejzali jeden s bunkrů který je volně přístupný, tam jich je docela hodně vlastnětam dokonale platí ono pravidlo že z každé strany byl na dohled další. Na víc tam čas nebyl, byla tam s náma tenkrát tchýně která ne moc dobře chodila takže to bylo tak letem světem. možná někde v klasických albech jsou i fotky.
OdpovědětVymazat[1]: Když se nedalo koukat do dálky, tak jsem naháněl motýlky.A že se nabízelo k focení víc motýlů jak výhledů,tak za to může zvolená cesta.Ale bylo to fajn a moc rád na ty letní procházky vzpomínám.Hlavně teď,když je u nás zima nezima
OdpovědětVymazat[2]: Ty střechy nejsou z vesničky,ale je to taková samota či statek.Ale to uvidíš v následujícím článku
OdpovědětVymazat[3]: Ale než zapózoval,tak jsem si se mnou hrál na honěnou
OdpovědětVymazatNaprostá idylka.
OdpovědětVymazat[4]: To věřím, Patriku.
OdpovědětVymazatNejpěknější je konec trasy, když se otevřou výhledy.
OdpovědětVymazat[7]: Přesně to jsem cítil
OdpovědětVymazat