Brno - Kaple Matky Boží na Veveří

Dnes vám chci představit kapli Matky Boží, která stojí cca 400 m jihozápadně od hradu Veveří, v katastrálním území Bystrce.

Kaple pravděpodobně pochází ze 12. století, první písemná zmínka pochází z roku 1240. V okolí kaple se rozkládala středověká vesnice, která zanikla za husitských válek.

Jde o dvoulodní sakrální stavbu; původně románská kaple byla později částečně přestavěna v gotickém slohu. Věž byla zbořena Švédy během třicetileté války a do dneška se dochovala pouze malá věžička se dvěma zvony. Jižní románský portál je na tympanonu ukončen řeckým křížem se dvěma lvy a vede do boční, gotické lodi. Vstup do hlavní románské lodi vede přes gotický západní vchod. Na štítě na východní straně kostelíka je zřetelný pozdně gotický reliéf lidského obličeje.

Vnitřní vybavení kaple je skromné. Cenný originál obrazu Madony Veverské, který je některými badateli připisován Mistru vyšebrodského oltáře činnému kolem roku 1350, je uložen ve sbírce Národní galerie v Praze. Jeho kopie byla z kaple ukradena v říjnu 1993.

Ve výklenku kůrového schodiště byl v roce 1837 pochován bývalý švédský král Gustav IV. Adolf, o osm let později však byly jeho ostatky přeneseny do Oldenburku.

Prostranství okolo kaple sloužilo také jako hřbitov pro okolní vesnice. Například nebožtíci z Veverské Bítýšky zde byli pohřbíváni až do roku 1837, kdy byl založen obecní hřbitov. Poslední pohřeb se u kaple konal až v roce 1880.

Na konci 2. světové války, byla po střelbě z minometů úplně zničena střešní krytina a z kaple bez střechy a bez omítky se stala stáj pro koně. Následovala rozsáhlá oprava, kterou prováděla firma stavitele Aloise Sovy. Poslední velkou rekonstrukci provedl její současný vlastník, Římskokatolická farnost ve Veverské Bítýšce v roce 1987.

Kaple leží v katastrálním území Bystrce, ale církevně spadá pod správu farnost ve Veverské Bítýšce. V současné době se v kapli nekonají pravidelné bohoslužby, církevním účelům slouží pouze při některých křesťanských svátcích. Kaple Matky Boží je také oblíbeným místem církevních sňatků.

Informace jsem čerpal z : cs.wikipedia.org a www.biskupstvi.cz

Brno - Kaple Matky Boží na Veveří 3.4.2015

Ke kapli se váže mnoho pověstí a záhad.

V její podlaze, která místy až podezřelé duní, se měl nacházet vchod do podzemí. Neobvyklá výzdoba svatyně naznačuje úzkou souvislost s templáři. Na zdech sakristie je rudou barvou namalován znak připomínající rozvětvený osmihrotý kříž v kruhu. Naprosto stejný symbol se nachází v mnoha otazníky opředené katedrále v Chartres. Jeho smysl zůstává utajen.

Zvenčí nelze přehlédnout velký reliéf ve tvaru písmene M. Všeobecně se traduje, že je to monogramem jména Marie, Matky Boží, které je kaple zasvěcena. Jeden nepřehlédnutelný detail tomu ale silně odporuje. V horní výseči písmene M je vytesaná hlava. Nelze rozeznat, zda jde o muže či ženu. Pravý koutek rtů klesá dolů. Tvář tak nabývá nepřívětivého vzhledu. Takto by templáři nikdy nezobrazili Naší paní - Notre dame. Existovala jen jediná hlava, o níž se ví, že patřila naprosto výjimečnému světci, prokazatelně byla oddělená od těla a templáři ji údajně získali a uctívali jako nejsvětější relikvii. Hlava Jana Křtitele!

Další překvapující stopu skrývá samotný monogram. Vezmeme-li velké M jako výchozí pak v zdánlivě pouze ozdobné změti linek najdeme další písmena. V obou úhlopříčkách je zapsáno MOLAY. Tak se jmenoval poslední velmistr templářského řádu. Právě za jeho působení byl podzemní labyrint budován.

Monogram je trochu odbytý a postrádá souměrnost. Zdá se, že byl vytvořen ve spěchu. Pokud měl sloužit jako ozdoba, očekávali bychom precizní provedení. Navíc stěna, na které se nachází, nese neklamné známky stavební úpravy. Původně vypadala jinak. Monogram tedy přibyl později. Co z toho všeho vyplývá? Již zmíněný Veverský rukopis tvrdí, že na hradě se v roce 1304 konalo tajné zasedání řádu, kterého se zúčastnil i velmistr Molay.

Informace jsem čerpal z : www.tajemnamista.cz