PŘEHLED MOTÝLŮ za rok 2016

Pomalu ale jistě se blíží jaro, a tak nastal nejvyšší čas udělat si pořádek v nafocených motýlech za rok 2016. Třídění, vybírání a ukládání snímků bylo poměrně náročné, protože fotím jako blázen a snímků mám opravdu velikou spoustu.

Galerii DRUHY MOTÝLŮ jsem založil jako ukázku toho, jaké druhy motýlů se mi celkově podařilo nafotit. Snažím se zde ke každému druhu přidat buď ty nejlepší záběry které jsem pořídil,  nebo tam jsou jediné snímky, které mám.

K dnešnímu datu mám nafoceno celkem 122 motýlích druhů, z toho 71 je denních. V roce 2016 jsem nafotil 44 nových druhů, z toho bylo 23 denních.

V následujícím přehledu uvádím všechny nové druhy, které jsem nafotil v průběhu roku 2016.

Pokud kliknete na jednotlivé jméno, tak se dostanete rovnou do příslušné fotogalerie. Tam kde to nefunguje víc záběrů nemám.

U denních motýlů navíc přidávám krátký popisek, který jsem většinou čerpal ze stránek www.lepidoptera.cz , kde se o jednotlivých druzích dozvíte spousty dalších informací.

Dnešní článek je trošku delší, ale doufám, že to nebude vadit. A třeba se to bude i někomu líbit

Babočka vrbová - Nymphalis xanthomelas

Z tohoto nálezu mám asi největší radost, protože tento motýl byl u nás donedávna považován za vyhynulý druh. Moje setkání s ním je v ČR teprve desátým oficiálním pozorováním od 50. let 20. století, o čemž svědčí i zápis na stránkách www.lepidoptera.cz , kde se věnují mapování a ochraně motýlů v ČR.

Batolec červený - Apatura ilia

Je plošně rozšířen po celém území, chybí pouze v intenzivně obhospodařovaných a odlesněných krajích a v chladných horských oblastech (vystupuje do ca 600 m, zde je však již vzácný), přesto jsem se s ním setkal loni poprvé

Batolec duhový - Apatura iris

I tento druh je rozšířen po celém území, byť mohou populace imág (dospělců) dosahovat nízkých hustot. Vystupuje i do hor (až kolem 1000 m n. m.). Chybí pouze v zemědělsky intenzivně obhospodařovaných odlesněných oblastech.

Perleťovec dvanáctitečný - Boloria selene

Druh dosud široce rozšířený, úbytek lze spíše zaznamenat v početnosti populací. Vzácný je však v intenzivně zemědělsky a lesnicky obhospodařovaných oblastech, zvláště v rozsáhlých komplexech smrkových monokultur (ustupuje například v níže položených částech nejsevernější Moravy).

Perleťovec fialkový - Boloria euphrosyne

Druh je poměrně rozšířený, ale rychle ustupuje a stává se vzácným a ohroženým. Hojnější je ješte v teplých pahorkatinách, kde se nejdéle udržela otevřená struktura lesních porostů s řadou ekotonů, slunných lesních luk apod.: pahorkatiny středních Čech, Pošumaví, východní svahy Českomoravské vrchoviny, Bílé Karpaty, Ždánické vrchy a Pálava. Vymizení z řady regionů (především v západních, severních a východních Čechách a na severní Moravě - např. Opavsko) dokazuje, že v krajině postupně řídne nabídka vhodných biotopů.

Perleťovec velký - Argynnis aglaja

Druh není ohrožený a je dosud značně rozšířený (především v podhůří), i když v některých oblastech se vyskytuje spíše ojediněle. Já jej zatím pozoroval jen při jednom velmi krátkém setkání

Bělásek řeřichový - Anthocharis cardamines

Dosud všeobecně rozšířen, hojněji ovšem v pahorkatinách a podhůří. Změny v hospodaření v posledních desetiletích, zvláště meliorace a intenzivní pícninářství, jistě způsobily těžko měřitelný pokles. Otevřená populační struktura a vysoká disperzalita samic však umožňuje osídlování nově vznikajících biotopů například při říčních navigacích a v zahradách.

Bělásek hrachorový - Leptidea sinapis

Do poloviny 90. let 20. století nebyl na našem území rozlišován od příbuzného Leptidea juvernica (od kterého se dá spolehlivě odlišit na základě preparace genitálií), a proto jeho rozšíření není dosud dokonale známo. Bezpečně se však ví, že Leptidea sinapis je nyní u nás mnohem lokálnější než příbuzný L. juvernica (Bělásek luční) a jeho výskyt je omezen na teplejší oblasti nížin a pahorkatin. Recentně je lokálně hojnější ve středních Čechách, velmi lokálně v několika populacích na pošumavských vápencích jižních a jihozápadních Čech a teplých částech Českomoravské vrchoviny. Nejvíce rozšířený je na jižní a jihovýchodní Moravě. Na střední a severní Moravě je motýl nyní také velmi lokální.

Žluťásek čilimníkový - Colias crocea

V nižších polohách všeobecně rozšířený. Početnost závisí na každoročních klimatických podmínkách. Hojnější je v klasických migračních koridorech (Moravská brána) než například v Čechách. V posledních teplých letech bývá koncem léta běžný po celém území.

Ohniváček černoskvrnný - Lycaena tityrus

Rozšířen prakticky po celém území státu, kromě nejvyšších poloh. Motýl nepatří mezi ohrožené druhy. Řada populací však vymizela v intenzivně obhospodařované krajině, ohrožen je také zalesňováním "neplodných" pozemků a hnojením luk dusíkatými hnojivy.

Ostruháček jilmový - Satyrium w-album

Ohrožený motýl, který žije téměř na celém území (především v pahorkatinách a v podhůří), ale nikde není hojný. Uniká pozornosti pro skrytý způsob života. Přestože je velmi rozšířen, nebezpečí pro něj představuje ubývání živné rostliny napadením grafiózou, respektive bezhlavé kácení jilmů, které bývá grafiózou zdůvodňováno.

Ostruháček kapinicový - Satyrium acaciae

Ohrožený druh, který obývá teplé oblasti nížin a pahorkatin. V Čechách na Plzeňsku, Doupovských horách, Žatecku, Českém středohoří, Děčínsku, v nejteplejších oblastech Středočeské vrchoviny, v Českém krasu, středním Povltaví, na Mělnicku, v jihozápadních Čechách na sušických vápencích; teplé oblasti Vysočiny. Na jižní Moravě souvislejší výskyt, severněji izolované populace - Svitavsko, okolí Boskovic, Velký Kosíř, okolí Moravské Třebové a na severní Moravě na Osoblažsku, Novojičínsku a Jablunkovském průsmyku; na východní Moravě hojněji na Valašsku. Vymizel v nejzápadnějších, východních a jižních Čechách.

Ostruháček ostružinový - Callophrys rubi

Druh relativně rozšířený, především v nížinách a pahorkatinách, chybí v severních sudetských pohořích a větší části Českomoravské vrchoviny; značně ustoupil na severu Moravy. Silné populace na xerotermních biotopech a na jihočeských rašeliništích

Ostruháček trnkový - Satyrium spini

Omezen na xerotermní biotopy nejteplejších oblastí. V Čechách obývá Český kras, Pražskou kotlinu, Středočeskou vrchovinu a České středohoří, velmi lokálně také v jižních Čechách a Polabí. Na jižní Moravě žije po okolí Brna a Vsetínské vrchy. Z řady oblastí vymizel (střední a severní Morava, západní Čechy). Druh je ohrožený

Modrásek kozincový - Glaucopsyche alexis

Ohrožený druh, který byl historicky rozšířen roztroušeně ve všech teplejších oblastech a vystupoval až do podhůří. Dramatický ústup především v Čechách, kde je dnes znám jen ze tří oblastí (Doupovské hory, České středohoří a okolí Českého Krumlova). Na Moravě dosud víceméně souvislý pás lokalit od nejzazšího jihu po střed území, na severu Moravy téměř vyhynul.

Modrásek krušinový - Celastrina argiolus

Velmi rozšířen od nížin do hor, především díky otevřené populační struktuře a schopnosti osídlovat invazní druhy rostlin, například akát. Je schopen žít i v silně urbanizovaném prostředí (např. ve městech Dánska a Velké Británie se dokonce šíří).

Okáč strdivkový - Coenonympha arcania

Je rozšířen v nížinách a pahorkatinách téměř po celém území, ve vysokých horách chybí. Lokálně vymizel koncem 20. století z některých intenzívně obhospodařovaných krajů (např. okolí Ostravy) a z chladných oblastí severních Sudet (např. Podkrkonoší), v poslední dekádě naopak expanduje např. v Nízkém Jeseníku, kde osídluje mj. lesní paseky po kůrovcové kalamitě.

Okáč voňavkový - Brintesia circe

V Čechách byl v minulosti rozšířen pouze ve středním Polabí, východní části Českomoravské vrchoviny (okolí Hlinska), v současnosti pouze na jihu a jihovýchodě území, kde nyní expanduje na sever. Během 20. století markantní ústup k jihu (Morava) a východu (jižní Čechy). V první polovině 20. století vymizel v Polabí, na Prachaticku, Kaplicku a z dalších oblastí v Pošumaví. V Čechách dosud v Třeboňské pánvi a na Jinřichohradecku, kde osídluje paseky na písčitých půdách, pískovny apod. Na Moravě v posledních letech návrat na sever a do podhůří (nyní nejseverněji na jižních svazích Nízkého Jeseníku a Vsetínských vrchů, směrem k jihu mnohem hojnější). Vymizel na všech slezských a severomoravských lokalitách (nejdéle se udržel v okolí Fulneku do začátku 80. let 20. století).

Otakárek fenyklový - Papilio machaon

V současnosti všude rozšířený motýl, většinou se však vyskytuje jednotlivě. V 70. a 80. letech 20. století druh prodělal značný pokles početnosti časově se shodující se "zlatým" věkem socialistického zemědělství. V tu dobu se otakárek do značné míry stáhl do méně zasažených oblastí, jako rozsáhlejších stepních lokalit, nebo naopak některých mokřadních oblastí, často v podhůří. Jeho otevřená populační struktura mu ovšem umožnila relativně rychlý návrat do zemědělské krajiny v průběhu 90. let. V ČR zvláště chráněný druh, v současnosti však není ohrožen

Pestrokřídlec podražcový - Zerynthia polyxena

Ohrožený druh v ČR a EU zvláště chráněný. Populace bývají koncentrovány na plochy o několika málo čtverečních metrech, na nichž rostou porosty podražce. Druh je lokálně rozšířen na jižní Moravě. Z některých regionů je v posledním desetiletí hlášena expanze na nové lokality.

Soumračník černohnědý - Heteropterus morpheus

Výskyt je omezen na dvě nížinné oblasti. Jednou je jižní a jihovýchodní Morava a zasahuje až na střední Moravu (Kroměřížsko, Přerovsko). Nově bylo nalezeno několik izolovaných populací v severních Čechách (Českolipsko a Šluknovský výběžek). Na jižní Moravě v posledních desetiletích expandoval na množství nových lokalit a v současnosti se šíří dále na sever.

Soumračník jahodníkový - Pyrgus malvae

Velmi rozšířený druh. Vyskytuje se od nížin až po vysoké polohy (v Hrubém Jeseníku do 800 m n. m.). Lokálně vymizel v intenzivně obhospodařované krajině.

Soumračník jitrocelový - Carterocephalus palaemon

V současnosti velmi rozšířený od aluvií řek v nížinách až po vysoké polohy (v Hrubém Jeseníku do 1200 m n. m.). Do 50. let 20. století byl považován za velice lokální druh a v některých oblastech dokonce zcela chyběl (např. severovýchodní Morava).

A to by bylo z nových denních druhů motýlů vše, ale samozřejmě jsem fotil i druhy, které jsem zachytil už v roce 2015. Ovšem těch je tolik, že by se to do jednoho článku nevešlo.

Na začátku příspěvku jsem psal, že dnes ukáži všechny nové druhy co jsem v roce 2016 nafotil, a tak následují motýli drobní a noční. Tentokrát už ale bez doprovodného slova

Adéla zelená - Adela reaumurella

Adéla pestrá - Nemophora degeerella

Zavíječ kopřivový - Pleuroptya ruralis

Zavíječ zelenavý - Sitochroa palealis

Žlutavka dlouhonosá - Polypogon tentacularius

Bělokřídlec luční - Siona lineata

Píďalka kopřivová - Camptogramma bilineata

Píďalka osiková - Eulithis populata

Zejkovec čtyřměsíčný - Selenia tetralunaria

Zejkovec hluchavkový - Pseudopanthera macularia

Zelenopláštník mateřídouškový - Thalera fimbrialis

Žlutokřídlec hlínožlutý - Idaea serpentata

Žlutokřídlec kručinkový - Idaea aversata

Žlutokřídlec okrový - Idaea ochrata

Přástevník jitrocelový - Parasemia plantaginis

Vřetenuška čičorková - Zygaena ephialtes

Vřetenuška komonicová - Zygaena viciae

Vřetenuška obecná - Zygaena filipendulae

Vřetenuška pětitečná - Zygaena lonicerae

A to je z nových motýlích druhů, které se mi podařilo nafotit v průběhu roku 2016 vše.

Teď už může začít nová sezona. Já jsem připravený !

Edit: v roce 2023 jsem pro všechny výsledky svých pozorování motýlů založil samostatné stránky VÝPRAVY ZA MOTÝLY, které se nachází ZDE.