3. května 2020

Prachovské skály

Tentokrát vás chci pozvat na malou procházku po Prachovských skalách...


Řekl bych, že u nás není moc lidí, kteří by nikdy neslyšeli pojem Prachovské skály. Naopak, řekl bych, že to je tak profláknuté, že se sem snaží podívat každý, kdo jen trošku cestuje po České republice. A ani já nejsem výjimkou. 
Naposledy jsem tam byl s rodinou v srpnu 2019 a musím říct, že mě návštěva dost rozladila. Ne, že by příroda byla od poslední návštěvy nějak změněná či poničená, to určitě ne, ale úplně mě dojem zkazilo neskutečné množství lidí, kteří se tam zrovna pohybovali. To bylo šílené, doslova hlava na hlavě!  Prachovské skály tak přes jejich krásu řadím do míst, kam už se nebudu chtít podívat. Ale to je jen můj osobní dojem, místo je to nádherné a za návštěvu rozhodně stojí!

Když kouknu na cs.wikipedia.org , tak se dozvídám, že :
Prachovské skály jsou pískovcová skalní oblast, přírodní rezervace a součást Chráněné krajinné oblasti Český ráj, která se rozkládá zhruba 5 až 7 km severozápadně od Jičína mezi Prachovem, Pařezskou Lhotou, Dolním Lochovem a Blaty v Královéhradeckém kraji. Skalní masiv vznikl v období druhohor jako usazeniny mělkého křídového moře. Jsou zde archeologické nálezy dokazující, že lidé zde žili již v pravěku od doby kamenné.

Pravděpodobně koncem 13. století vznikl na jednom z čedičových vrcholů hrad Veliš s přilehlým Velišským panstvím. O několik desítek let později se panství dostává do majetku Vartemberků a vznikají zde různé osady, koncem 15. století jsou zde jako majitelé uváděni Trčkové z Lípy. Na začátku 17. století majetek převzali Smiřičtí ze Smiřic, ovšem v roce 1625 panství převzali Valdštejnové a připojili jej ke svému Frýdlantskému vévodství. Poté co bylo ve válkách panství rozvráceno, zanikly i osady ve skalách.
Nová etapa začíná v roce 1637, když panství získal plukovník Jindřich Šlik z hraběcího rodu Šliků s majetky v západních Čechách, který byl do panského stavu povýšen císařem Zikmundem. Rod Šliků vlastnil zdejší panství až do znárodnění v roce 1948.
Od sklonku 19. století se skály staly cílem horolezců i turistů. V roce 1933 se staly státní přírodní rezervací.
V restitučním soudním řízení získala v roce 1996 rodina Šliků oblast zpět do svého vlastnictví a v roce 2000 zde začala provozovat služby související s cestovním ruchem.
Návštěvnost veřejnosti je odhadována na 300 000 lidí ročně. Celá oblast je dobře přístupná automobily, veřejnou autobusovou dopravou a také pěšky – 7 km od Jičína po turisticky značených cestách.


Navzdory tomu co jsem psal v úvodu, a navzdory počasí, které taky za moc nestálo, pokusil jsem se zdejší krajinu nafotit. A tady je malá ukázka mého snažení....


Prachovské skály 17.8.2019































A to je pro dnešek vše. Snad z mých záběrů není příliš cítit to rozladění.

Všechny pořízené fotografie (78) najdete uložené v galerii, která se nachází ZDE


8 komentářů:

  1. Patriku,fotografie jsou nádherné.Každý rok jsem Prachovské skály navštěvovala s vnoučaty,když jsem s něma byla na dovolené v kempu Jinolice,ale to už pár let je.Je to oblíbené místo turistů a na mraky lidí se pamatuji.Přesto bych se sem ráda podívala a to na Ervinův hrad,který by měl být trochu stranou a tudíž i méně navštěvovaný.Blízko je také hrad Pařez.Mám ráda takové lokality jako jsou Prachovské skály,ale kvůli množství turistů se jim vyhýbám.
    Měj hezké májové dny

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě se moc líbilo v Besedických skalách, tam bylo jen pár lidí a jsou tam krásná zákoutí i vyhlídky. Během loňské dovolené jsem byl i v Hruboskalském skalním městě, a i tam je nádherně a kupodivu tam nebylo až tolik lidí jak jsem očekával. Na obou místech jsem fotil,takže to tu někdy určitě ukáži.

      Vymazat
  2. Do Prachovských skal jsme měli loni také namířeno, ale ve vlaku jely dvě velké skupiny dětí na výlet právě tam a tak jsme to nakonec vzdali. Musíme si vybrat lepší termín než je červen nebo prázdniny. Davy lidí také nemusím. Už i u nás v blízkém Českém Švýcarsku je pořád plno. Letos to bude ještě náročnější, pokud se neotevřou hranice a možnosti cestování k moři. Krásné fotografie. Přeji příjemné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. České Švýcarsko jsem u taky párkrát navštívil a vůbec se nedivím,že tam jezdí spousta lidí,protože tam je opravdu nádherně. Zatím jsem tam měl ale štěstí a s davy lidí jsem se tam nesetkal (snad s výjimkou Pravčické). Letos to bude určitě zalidněné všude,ale s tím se musíme smířit

      Vymazat
  3. Muž před pár lety běžel maraton Českým rájem, my jsme si je mezitím Prachovské skály prohlédli ;) Je to krásné místo a naštěstí tam ještě nebylo tolik lidí, my moc davy nemusíme.
    Krásné májové dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S těmi davy to je čím dál horší a letos to bude obzvlášť náročné! Já už kvůli těm davům přestal jezdit třeba na milovanou Pálavu, protože z té se stala vyloženě profláknutá lokalita, kde je hlava na hlavě

      Vymazat
  4. Patriku, fotky jsou krásné a jí si nad nimi zavzpomínala na několik návštěv tohoto skalního města. Už před lety to bylo místo hojně navštěvované, zejména v letních měsících. Klid tam nastává až v září a to pouze ve všední dny. Letos to bude, co se návštěv týče, ještě asi "výživnější".
    Děkuji za milou připomínku a měj hezké dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás je hezky všude a teď si to uvědomí asi hodně lidí. Letošek bude náročný pro všechny lokality,ale s tím se musíme smířit.

      Vymazat

Pokud nejste součástí Blogger komunity, tak prosím do komentáře uveďte jméno či přezdívku, abych věděl kdo mi zprávu zanechal. Děkuji