11.2.2025

V tento den jsem se vydal na výlet, jehož hlavním cílem byla rozhledna Kelčský Javorník. Po cestě k ní jsem navštívil ještě zříceniny hradů Nový Šaumburk (Zubříč) a Šaumburk, a tentokrát se nejednalo o autoturistiku, ale o poctivou pěší tůru, která nakonec měla nějakých 13,5 kilometrů. Autem jsem si potom zajel už jen k rozhledně Na vodojemu v Kunovicích

Kelčský Javorník je 864 metrů vysoká hora v Hostýnsko-vsetínské hornatině a je to nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů. K jeho zdolání jsem si nevybral nejkratší možnou trasu, ale vyrazil jsem z Podhradní Lhoty tak, abych měl po cestě už zmiňované zříceniny hradů Nový Šaumburk (Zubříč) a Šaumburk. Čekalo mě šest kilometrů stoupání s převýšením asi 480 metrů, které v určitých místech bylo docela náročné, a to i díky namrzlým cestám. Předpověď na tento den slibovala mírný vítr, jasnou oblohu a denní maxima okolo +5 stupňů. To vyšlo jen částečně, protože na vrcholcích sice bylo jasno, ale hrozně foukalo (což pocitovou teplotu značně sráželo) a v nížině se držel opar (smog, mlha, přízemní ozon,...), který zase nedovoloval prohřátí povrchu, takže suma sumárum z toho vyšlo, že jsem vycházel v 8.00 hod. při teplotě - 7 stupňů a zpět k autu se dostal kolem 12.30 hod. při teplotě 0 stupňů. S výletem jsem byl ovšem i tak spokojený, protože jsem viděl nová místa, za celý den potkal 5 lidí, a jediné co mi kazilo dojem byla ta zhoršená viditelnost. 

Zkoušel jsem fotit i krajinu a nakonec si i pár záběrů uložil do archivu. Tady nabízím malou ukázku:

Cestou na Kelčský Javorník 11.2.2025

Kompletní sérii snímků jsem uložil do fotogalerie, která se nachází zde: eu.zonerama.com

Nový Šaumburk (Zubříč) - zřícenina hradu

Zříceniny hradu se nachází na výrazné ostrožně asi 0,5 km jižně od obce Podhradní Lhota v okrese Kroměříž. Hrad byl zbudován patrně někdy v první polovině 14. století a nahradil starší hrad Šaumburk, po kterém převzal i jméno (název Zubříč je novodobý). V písemných pramenech se poprvé uvádí roku 1353. Nový Šaumburk byl biskupským hradem a do konce 14. století se na něm vystřídalo několik purkrabích. Na počátku 15. století jej pro nedostatek peněz zastavil olomoucký biskup Jan XI. Mráz. Od roku 1416 měli hrad v zástavě vladykové z Bítova u Bílovce. Z tohoto rodu jistý Mikuláš zde podnikal loupežné výpravy, a tak byl hrad roku 1451 moravským zemským hejtmanem Janem Tovačovským z Cimburka vykoupen a pobořen. Hrad byl pravděpodobně později obnoven, ale zkázu dovršilo uherské vojsko za česko-uherských válek. Opuštěný hrad byl nejspíš ještě využíván jako dočasná ochrana pro okolní obyvatelstvo v době nepřátelských vpádů – pobořený Nový Šaumburk byl takto využíván ještě za třicetileté války, jak dokládá jedna písemnost z roku 1647. 

V ploše hradního jádra (nepravidelného půdorysu cca 30 x 25 m) obklopeného okružním příkopem a valem, jsou dochovány zbytky kamenných staveb (hradby, obytné budovy, vstupní věž), nejvyšší úsek zdiva je v severním svahu nad obcí. Na západě je terénní útvar předhradí, na jižní straně je dochován další pás valového opevnění, před kterým jsou zbytky osídlení s vodním zdrojem.

Od roku 2019 probíhá díky Spolku hradu Nový Šaumburk jeho záchrana pod dohledem památkářů z Územního odborného pracoviště NPÚ v Kroměříži a archeologický dozor zajišťuje Muzeum Jihovýchodní Moravy a Muzeum Kroměřížska. Postupně jsou odkrývány a konzervovány zachovalé partie hradního zdiva a celý hradní areál se pomalu probouzí k životu.

zdroj: cs.wikipedia.org  a www.archeologickeleto.cz  a  pamatkovykatalog.cz

Nový Šaumburk (Zubříč) - zřícenina hradu 11.2.2025

Kompletní sérii snímků jsem uložil do fotogalerie, která se nachází zde: eu.zonerama.com

Šaumburk - zřícenina hradu

Zřícenina jednoho z nejrozsáhlejších hradů 13. století na Moravě se nachází nad Podhradní Lhotou a Rajnochovicemi v Hostýnských vrších, na vrcholu zvaném Hrad v nadmořské výšce 608 m n.m.  Hrad nechal postavit po roce 1272 olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (Šaumburku) jako své reprezentativní sídlo a pojmenoval jej podle svého rodového sídla v Dolním Sasku. V roce 1275 byl hrad již natolik rozestavěný, že se na něm uvádí purkrabí Mikuláš z Chornice (Chropyně). V letech 1281- 82 byl hrad dobyt a vypleněn, patrně Benešem z Branic na Krnovsku nebo Benešem ze Štítiny. Po smrti biskupa Bruna byl hrad poškozen, ale poté byl opraven a v roce 1307 byl funkční. V letech 1320–1325 se na něm ještě nacházel purkrabský úřad, ale hrad pro svou rozlohu a nákladnou údržbu zanikl. Někdy v polovině 14. století ho nahradil blízký hrad Nový Šaumburk (Zubříč/Bašta). 

Jednalo se o rozsáhlý obdélníkový hrad o rozměrech 120 × 50 metrů, na jihu opatřen 10 m širokým hradním příkopem s padacím mostem. Obvodová hradba svírala nádvoří a přístupová šíje byla oddělena od jádra mohutným příkopem, dosahujícím dodnes přes 7 m a širokým přes 25 m. Příkop byl dříve překlenut mostem. Samostatný vstup do hradu byl chráněn hranolovou průjezdní věží. Lze předpokládat, že věž měla rozměry 15 × 10 m. Hradní rozsáhlý komplex zaujímal 6500 m2. Za vstupní věží se nacházely větší stavby, menší potom podél západní i východní obvodové zdi.  Do dnešní dnů se dochovaly pouze nepatrné zbytky zdiva, reliéfní náznaky budov, valy a příkopy. 

zdroj: pamatkovykatalog.cz  a  www.archeologickeleto.cz  a  www.hrady-zriceniny.cz 

Šaumburk - zřícenina hradu 11.2.2025

Kompletní sérii snímků jsem uložil do fotogalerie, která se nachází zde: eu.zonerama.com

Rozhledna Kelčský Javorník

35 metrů vysoká dřevěná rozhledna s ocelovými výztužnými prvky a točitým schodištěm nabízí po zdolání 156 schodů z otevřené plošiny ve výšce 30 metrů kruhový výhled téměř na celou Moravu (Hostýnské vrchy se sv. Hostýnem a Kunovickou hůrkou, rozhledny Maruška a Vartovna, Beskydy, Javorníky, Jeseníky, Králický Sněžník, Bílé Karpaty, Malá Fatra, Považský Inovec, Kroměříž, Přerov, Olomouc, Val. Meziříčí, Vsetín, N. Jičín, Ostrava,...). Rozhledna byla navržena tak, aby citlivě zapadala do okolní přírody. Hlavním prvkem je 12 ohýbaných lamel z modřínového dřeva. Z točitého schodiště bez obvodových stěn je možné pozorovat krajinu po celou dobu výstupu. Slavnostně otevřena byla 15. září 2015 a od následujícího dne je volně přístupná široké veřejnosti. Autory rozhledny jsou architekti Marta a Ondřej Balážikovi. O stavbu rozhledny se přičinily obce Podhostýnského mikroregionu a obce se i nadále starají o udržování pořádku kolem rozhledny. Stavba je umístěna při vrcholu Kelčského Javorníka na území obce Rajnochovice v nadmořské výšce 865 m n. m. Postavena je s laskavým svolením vlastníka na pozemku Arcibiskupství olomouckého.

 zdroj : www.rajnochovice.cz  a mapy.cz  a  www.region-kromerizsko.cz  a  www.rozhlednovymrajem.cz 

Rozhledna Kelčský Javorník 11.2.2025

Kompletní sérii snímků jsem uložil do fotogalerie, která se nachází zde: eu.zonerama.com

Rozhledna Na vodojemu Kunovice

Téměř čtrnáctimetrová volně přístupná rozhledna se nachází na severním okraji obce Kunovice v okrese Vsetín ve Zlínském kraji. Stojí asi 150m od silnice č. 439 z Kunovic na Kelč, a to hned vedle zdáli viditelného vysokého příhradového stožáru mobilních operátorů. Ze zmiňované silnice vede k rozhledně úzká asfaltka a parkovat lze přímo u rozhledny, která byla postavena na budově nového vodojemu a zpřístupněna v červnu roku 2021. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 8 metrů (435 m n.m.) vede 42 schodů venkovního schodiště. Ze zastřešené plošiny lze pozorovat Kunovice a okolní obce, jižním směrem Hostýnsko-vsetínskou hornatinu, které dominuje Kelčský Javorník, dále Kunovickou hůrku, Hostýn, severně Oderské vrchy, zříceninu hradu Starý Jičín, oblast Moravskoslezské brány, cementárnu v Hranicích, zámek v Kelči,... 

zdroj:  www.rozhlednovymrajem.cz a cs.wikipedia.org a rozhledny.webzdarma.cz 

Rozhledna Na vodojemu Kunovice 11.2.2025

Kompletní sérii snímků jsem uložil do fotogalerie, která se nachází zde: eu.zonerama.com

A to je z tohoto dne asi tak vše. 

Jak jsem psal už v příspěvku, tak jsem si to opravdu užil, a doufám, že tento můj report třeba někdy někoho inspiruje k výletu. Podle mého to za to určitě stojí