Podzemí na Stránské skále v Brně

V dubnu 2025 jsem se byl po hodně dlouhé době (asi 30 let) podívat do volně přístupného podzemí na Stránské skále v Brně. V těchto místech se spojují přírodní jeskynní prostory s uměle vybudovanými a celkově se tu nachází více než kilometr dlouhý systém chodeb. Neprohlédl jsem si sice všechno, ale i to co jsem viděl rozhodně stálo za to. 

Informace k tomuto příspěvku jsem čerpal ze stránek www.gotobrno.cz a www.kafelanka.cz a druhebrno.cz a především z vynikajících stránek  www.dusekarpat.cz 

Stránská skála je národní přírodní památka a nachází se mezi brněnskými částmi Slatina a Líšeň. Cílem ochrany jsou zde vzácné a ohrožené druhy rostlin i živočichů. Mimo to tu archeologické průzkumy prokázaly první osídlení už v paleolitu, lokalita se také řadí k nejstarším doloženým sídlištím člověka typu Homo erectus v Evropě. Několik jeskyní, které se zde nacházejí, jsou i významnými paleontologickými nalezišti, našly se zde stopy po životě mořských i suchozemských pravěkých zvířat, např. zuby žraloka nebo tzv. šavlozubého tygra. Je zde také doloženo nejstarší použití ohniště člověkem ve střední Evropě na sever od Alp. Jedna z jeskyní skrývá i romantické podzemní jezero, ale ta není z důvodu bezpečnosti volně přístupná. Od středověku sloužil zdejší vápenec jako stavební materiál. Lokalita byla využívána i za druhé světové války. Byly zde hloubeny štoly pro potřeby blízké továrny na letecké motory, práce ovšem přerušil nálet amerických bombardérů v srpnu 1944. Po válce byl v těchto místech vybudován protiatomový kryt, jenž je i dnes jako velitelské stanoviště civilní obrany připraven za zakovanými železnými dveřmi.

Bývalý sklad trhavin na Stránské skále

Stránská skála sloužila od nepaměti jako zdroj stavebního materiálu, až do roku 1925 tu fungoval i vápencový lom, s jehož provozem souvisejí dvě stavby na temeni kopce. Menší z nich je sklípek na rozbušky, kterých nemohlo být v blízkosti lomu na jednom místě uskladněno mnoho; proto je i stavba a prostor v ní opravdu miniaturní. Druhou stavbou je sklad trhavin; ty byly bez rozbušek méně těkavé a dalo se jich skladovat více pohromadě, přesto je objekt opatřen hliněným záhozem. Místnost skladu je navržena tak, aby v případě výbuchu uvnitř obvodové zdivo spolu s hliněným záhozem odolalo a byl přednostně odhozen prostě uložený železobetonový strop. V minulosti byl vstup do skladu opatřen plechovými dveřmi, další pak byly na konci chodby, před vstupem do skladovací místnosti, ovšem byly zavěšené na obyčejných pantech a dnes už jsou zde jen ty zabetonované zárubně.

Bývalý sklad trhavin na Stránské skále 19.4.2025

Podzemní továrna v masivu Stránské skály byla vybudována v letech 1943-1945 jako alternativní výrobní prostory zbrojovky Flugmotoren Werke Glöckner-Ostmark, která se zaměřovala na výrobu součástek leteckých motorů. Továrna měla být tvořena systémem pravoúhlých, ve vápenci ražených štol o profilu cca 4 m × 4 m, přičemž část systému byla skutečně vybudována, elektrifikována a vybavena stroji. Před přesunem výroby do podzemí byla nicméně zbrojovka 25. srpna 1944 zničena americkými bombardéry a výroba zde nikdy nebyla rozběhnuta. Po 2. světové válce byl v části podzemní továrny vybudován protiatomový kryt civilní obrany. 

Všechny štoly jsou rozděleny do tří vzájemně nepropojených částí. Štoly č. 1 a 2 se nachází ve spodním patře a minimálně ta rozsáhlejší druhá měla sloužit jako výrobní prostory zmíněné továrny. Štola č. 3 v horním patře měla sloužit jako protiletecký kryt.

Štola č. 1

První štola je umístěná nejblíže tramvajové zastávky Stránská skála. Uměle hloubené prostory jsou poměrně krátké, kousek za vstupem se dělí na dvě větve. Ta levá (v přímém směru) postupně stoupá, její výška se snižuje a přechází do plazivkových přírodních prostor Medvědí jeskyně. Právě výrazné zkrasovění prostor, na které dělníci při prokopávání narazili, výstavbě štol nevyhovovalo, a proto se zde v hloubení ustalo. Štola se od štoly č. 2 linií vedení svých chodeb odlišuje, je proto možné, že mohla být plánována pro jiný účel než výrobní prostory továrny.

Štola č. 1 na Stránské skále 19.4.2025

Štola č. 2

Druhá štola je rozsáhlý komplex chodeb pro dávnou továrnu o délce mnoha set metrů, vybudovaný o něco jižněji. Štola má v současnosti dva vchody. Ten hlavní se nachází vedle vstupu do protiatomového krytu. Druhý vstup vznikl propadnutím stropu štoly v důsledku zasažení bombou během války, přístup do něj prudkým svahem je obtížnější (vhodnější je použít ho pouze cestou ven, jenže to jsem tenkrát nevěděl a zvolil ho jako vstupní). Část štoly č. 2 po letech zabral protiatomový kryt. Ten navíc téměř odřízl zadní část štol, která si udržuje větší čistotu a je více podobná původnímu vzhledu. Dostat se do ní je možné pouze úzkým otvorem vpravo vedle ocelových dveří krytu a adrenalinovým přeplazením se nízkou škvírou po horní straně betonového sarkofágu (bohužel můj stav už tuto prohlídku neumožňuje a tak fotografie z těchto míst nemám).

Štola č. 2 na Stránské skále 19.4.2025

Protiatomový kryt (kryt CO) 

V části štoly č. 2 bývalé továrny začala v padesátých letech budovat československá armáda protiatomový kryt civilní obrany. Do původní štoly byla vestavěna masivní železobetonová skořepina k ochraně interiéru před jaderným zářením. Kryt byl předán firmě ZKL, což byl tehdejší název Zetoru, jenž zajistila jeho finální vybavení, aby mohl sloužit jako velitelské zázemí v případě války. Plně dokončen byl v roce 1965, kryt byl utajován a oficiálně označen jako sklad. Hlavní vstup do krytu je přezděn obrovskou betonovou plochou, která velmi necitlivě zasáhla do přírodního prostředí. Kryt má ještě dva vchody z nitra štoly č. 2. Kryt je uzamčený a elektronicky hlídaný, exkurze do něj se běžně neprovádí.

Protiatomový kryt (kryt CO) na Stránské skále 19.4.2025

Hlavní vstup 

Jeden z vchodů z nitra štoly č. 2. I když to tak nevypadá, je možné pokračovat plazivkou mezi stropem krytu a štoly.

"Vajíčkový kryt"

V sousedství krytu CO se nachází krátký, průchozí úkryt vajíčkového průřezu. Dlouhý je cca 10 metrů, možná jde pouze o fragment původně většího díla. Jaký měla účel tato stavba poblíž mohutnějších krytů, se mi nepodařilo dohledat.

Vajíčkový kryt na Stránské skále 19.4.2025

Štola č. 3 (protiletecký kryt, Osmička)

Horní patro chodeb sloužilo jako protiletecký kryt, s délkou podzemních prostor asi 140 metrů. Umístěno je v úrovni přibližně 10 metrů nad štolami ve spodním patře a není s nimi propojeno. Hlavní chodby protileteckého krytu tvoří okruh, s další spojnicí uprostřed – půdorys chodeb připomíná tvar čísla osm, proto se štole přezdívá Osmička. Na pár místech stěn jsou patrné medově zbarvené kalcitové žíly, kterými je prostoupen masiv Stránské skály. Zachovaný hlavní vchod je krytý kamennou zídkou, která bránila přímému ostřelování. Druhý vchod je částečně zavalený, ale je možné se jím proplazit.

Štola č. 3 na Stránské skále 19.4.2025

Dne 14. října 1938 se ze skal Stránské skály zřítila 14letá školačka Vlasta Dostálová a zemřela po zlomení vazu v důsledku pádu. Příčina její smrti nikdy nebyla vyjasněna, ale nejpravděpodobněji se jevila sebevražda. Traduje se, že se ve štole č. 1 na dřevěné rozpěře (pravděpodobně sloužící k mechanickému zjišťování, zda se nemění rozměry štoly, nenarušuje statika prostor a nehrozí zavalení štol) kdysi oběsila žena. Podle některých mělo jít o zoufalou matku právě zmíněné Vlastičky. Přestože se podle dostupných pramenů toto jeví velmi nepravděpodobné, bývá v tomto místě popisováno setkání s duchy Vlastičky i její matky. Já osobně jsem nic neviděl, ale kdo ví...

Rozpěra ve štole č. 1, na níž se podle některých oběsila matka Vlastičky

A na závěr tu mám pár detailnějších snímků kreseb "moderních jeskynních lidí". Pozornému návštěvníkovi určitě jejich tvorba na zveřejněných záběrech už dříve neunikla.... 

A to by bylo protentokrát z podzemí na Stránské skále v Brně vše. 

Kompletní sérii pořízených snímků z těchto míst najdete uloženou v galerii, která se nachází zde: eu.zonerama.com

P.S: Velkým překvapením pro mě byla relativní čistota v těchto prostorách (čekal jsem něco daleko horšího), ale to může souviset s prací dobrovolníků, kteří se o to tady starají.