Motýli v březnu 2022

 Tentokrát vám chci představit druhy motýlů, které se mi podařilo zachytit v průběhu března roku 2022

Jak dopadly moje první letošní výpravy za motýly jsem vám sice ukazoval už v minulém příspěvku, ale dnes se chci ohlédnout za celým březnem, který byl z mého pohledu na motýly docela zajímavý. 

V průběhu března jsem totiž podnikl celkem sedm výprav, během kterých se mi podařilo nějaké motýly nafotit (a k tomu ještě čtyři další, kde jsem ale úspěšný nebyl), z toho pětkrát jsem byl v různých lokalitách ve Ždánickém lese, kde bylo mým velkým cílem pozorovat vzácnou babočku vrbovou, což se bohužel nepodařilo. Stejně tak se nepodařilo pozorovat mnohem běžnější, a v těchto lokalitách dříve v tuto dobu poměrně hojnou, babočku jilmovou. Tu jsem letos v našich končinách zatím vůbec nepozoroval. Zato se velice dařilo babočce kopřivové, která se u nás zase v minulých letech příliš neobjevovala. 

Celkem jsem v březnu 2022 nafotil sedm druhů denních motýlů a sedm nočních druhů, z toho pět opravdu v noci, při mé první zkušenosti s pozorováním pomocí umělého osvětlení. Všechna svá pozorování jsem tradičně zapsal (s výjimkou těch z noci, které zapsali zkušenější kolegové) do BioLogu, což je aplikace, která byla vytvořena pro zájemce o přírodu a slouží jako digitální zápisník pozorování fauny a flóry na území ČR a kterou spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 

Abych ale stále nepsal jen o sobě, tak jsem se rozhodl, že tentokrát k přiloženým fotografiím motýlů napíši i něco o jejich druhu. Snad vás to bude zajímat.....

Babočka admirál - Vanessa atalanta

Prakticky všudypřítomný druh, který je ale velmi hbitý a plachý letec. Na našem území je možné se s ním setkat podstatě kdekoliv - jak v nížinách, v zahradách, parcích, tak i ve vyšších polohách. Jde o migrující druh, který k nám přilétá v květnu z teplých oblastí ve Středomoří. U nás se rozmnoží a část jejich potomků se na podzim vrací do Středomoří, kde přes zimu opět založí generaci jarních migrantů. Je známo, že imága (dospělci) na severu Evropy nejsou schopna přezimovat. V našich podmínkách bylo jejich přezimování výjimečné, ale díky posledním mírným zimám jich neustále přibývá. 

V průběhu března 2022 jsem jich pozoroval celkem 5.

Babočka admirál - Vanessa atalanta 20.3.2022 ve Ždánickém lese

Babočka admirál - Vanessa atalanta 27.3.2022 ve Ždánickém lese

 Babočka bílé C - Polygonia c-album

Tento motýl se svým oranžovo-hnědým zabarvením a nápadně vykrajovanými okraji křídel je rozšířen od pohoří Atlas v severní Africe, přes Evropu, Asii až po Japonsko. U nás je tento druh babočky rozšířený po celém území, hojnější bývá v rozsáhlejších lesích a vyhýbá se intenzívně obhospodařovaným oblastem. Přezimující motýli se na jaře spáří a samice naklade vajíčka, z kterých se vyvinou dvě skupiny dospělců. Jedna skupina se vyvíjí pomalu a motýli se líhnou až koncem léta. Druhá skupina se naproti tomu vyvíjí daleko rychleji, motýli se líhnou už v květnu a červnu, rozmnoží se a druhá generace se přidává k první skupině. Letní pokolení má obvykle světlejší okrové zbarvení. Podzimní jedinci nejsou pohlavně vyzrálí a až do zimy pouze přijímají potravu. Na jaře po přezimování se spáří a koloběh může zase začít. Babočka bílé C dostala své jméno podle bílé skvrnky na tmavém rubu křídel, která připomíná právě to písmeno C.

V průběhu března 2022 jsem jich pozoroval minimálně 29.

Babočka bílé C - Polygonia c-album 26.3.2022 ve Ždánickém lese 

Babočka bílé C - Polygonia c-album 27.3.2022 ve Ždánickém lese

Babočka kopřivová - Aglais urticae

Tento druh má ohnivě červenou základní barvou křídel, bílou skvrnkou na předním okraji a řadou modrých skvrnek podél vnějšího okraje předního křídla. U nás je rozšířená a hojná na celém území, především ve vyšších nadmořských výškách, ale početní stavy rok od roku značně kolísají v závislosti na počasí. Není vázaná na určitý typ stanoviště, žije jak na hranici lesa, tak na loukách i v lesích, zahradách, parcích i na březích řek a potoků. Je to druh žijící samotářsky. Má otevřenou populační strukturu a je schopná dálkových migrací. Samci mají vyčkávací strategii a v odpoledních hodinách střeží dočasná teritoria. To však nedělá poslední generace na podzim, která se před přezimováním věnuje pouze sání nektaru, migracím a slunění. Vytváří dvě generace, které se překrývají a žijí prakticky po celý rok. Samice kladou shluky tmavě zelených soudečkovitých vajíček na spodní stranu listů kopřivy dvoudomé (Urticia dioica). Housenky jsou černohnědé se žlutým podélným pruhem a zpočátku žijí pospolitě v hnízdech. Mají tak dobrou ochranu, ale hlavně jim to umožňuje vývoj při nižších teplotách např. v horách. Později housenky žijí samotářsky. Stadium kukly trvá krátce. Imága (dospělci) přezimují (často ve sklepeních a jeskyních) a kopulují až na jaře.

V průběhu března 2022 jsem jich pozoroval minimálně 49.

Babočka kopřivová - Aglais urticae 26.3.2022 ve Ždánickém lese

Babočka kopřivová - Aglais urticae 27.3.2022 v PP Polámánky

Babočka paví oko - Inachis io

Patří k našim nejznámějším, nejrozšířenějším a nejhojnějším denním motýlům. Spatřit ji můžeme v lesích, na lesních světlinách, loukách, v parcích, zahradách,.... a to i ve velkých městech nebo třeba na horách do 2500 m n.m. Velikostí patří k větším motýlům s rozpětím křídel 50-60 mm. Výskyt imág (dospělců) je celoroční, přezimují často ve sklepích, štolách, jeskyních, na půdách, v puklinách stromů a jiných chráněných místech. Motýli se páří na jaře a samičky pak kladou vajíčka na spodní stranu listů kopřiv. Z nich se potom vytváří dvě generace, přičemž první generace housenek se líhne v květnu až červnu a druhá v červenci a srpnu. Obě generace se v letních měsících překrývají. Samci mají typicky vyčkávací párovací strategii (tzv. "perching"), přičemž v odpoledních hodinách hájí dočasná teritoria. Toto chování však nevykazují na podzim - v té době imága ještě nemají dostatečně vyvinuté pohlavní orgány a většinu času tráví příjmem potravy, sluněním se, migrací a vyhledáváním vhodných míst pro přezimování. Sameček i samička jsou stejně zbarvení. Samička bývá větší, má kratší a silnější zadeček. Pokud babočky odpočívají, tak mají svá křídla sklopená tak, že je vidět jejich spodní strana, která připomíná suchý list. Výrazné zbarvení svrchních křídel slouží motýlům k zastrašení nebo zmatení predátora. Díky čtyřem velkým a nápadným skvrnám, které připomínají oči, si nelze tuto babočku splést s nějakým jiným druhem.

V průběhu března 2022 jsem jich pozoroval minimálně 51. 

Babočka paví oko - Inachis io 27.3.2022 PP Polámánky

Babočka paví oko - Inachis io 27.3.2022 ve Ždánickém lese

Babočka síťkovaná - Araschnia levana

Velikostí patří mezi naše nejmenší babočky. V současnosti se dá říci, že patří mezi hojné denní motýli, kteří se vyskytují ve vlhčích řídkých lesích a polostinných loukách a pasekách, kde se vyskytuje živná rostlina housenky, kterou je kopřiva. Babočka kopřivová žije na celém území České republiky, Evropy a Asie (kromě jižních částí obou kontinentů.) Živí se nektarem. Vajíčka klade většinou na kopřivy a to do sloupečků na spodní stranu listu, kde pak žijí i housenky. Ty žijí nejprve pospolitě v sepředených částech kopřiv a později se zdržují osamoceně rozptýleny po rostlině. Housenka babočky síťkované je černohnědá až černá. Hlava a hřbet jsou otrněné, jednotlivé tmavé trny se větví.  Zbarvení jarní a letní generace se tak výrazně odlišuje, že v dřívějších dobách byla každá forma považována za jiný druh. Jarní forma líhnoucí se z přezimujících kukel, která se vyskytuje od dubna do května má klasické rezavě červené zbarvení s černými a bílými poli. Upozorňuje tak na svoji nepoživatelnost případné predátory. Samci jarní generace odpoledne zaujímají typicky vyčkávací párovací strategii (tzv. ”perching”), obvykle v nápadných agregacích. Letní forma, která se vyskytuje od června do srpna je převážně černá s bílými poli a políčky se zbytky rezavého zbarvení. Spodní okraje křídel jsou lemovány bíle. Jedinci letní generace mají mnohem více vyvinutou křídelní svalovinu a díky tomu se více rozlétávají po krajině.  Obě generace mají na spodní straně křídel bílou síťku.

Pozorování babočky síťkované koncem března není úplně běžné, ale já měl to štěstí a pozoroval je hned dvakrát na různých lokalitách. V průběhu března 2022 jsem jich pozoroval celkem 6. 

Babočka síťkovaná - Araschnia levana, sameček - jarní forma 28.3.2022 v PP Santon

Babočka síťkovaná - Araschnia levana, samička - jarní forma 27.3.2022 v PP Polámánky

Soumračník jahodníkový  - Pyrgus malvae

Drobný motýl s rozpětím křídel 18 - 26 mm se v ČR vyskytuje od nížin až po vysoké polohy. Obývá různé typy biotopů, především krátkostébelné partie květnatých lesních luk, lesní paseky a výslunné lemy lesních cest, také však výslunné lesostepi, pastviny a vlhké údolní louky. Lokálně vymizel jen v intenzivně obhospodařované krajině. Areál jeho rozšíření je v celé Evropě od Pyrenejského poloostrova, přes jižní polovinu Britských ostrovů a Skandinávie, na jihovýchodě po Turecko a na východ přes Rusko až po severní Čínu a Koreu. Se soumračníkem jahodníkovým se můžeme v naší krajině setkat většinou od dubna do srpna. V nižších polohách se objevují dvě generace, v horských oblastech pouze jedna (od května do července). Imága (dospělci) obou pohlaví jsou aktivní od rána do pozdního odpoledne a velmi často se sluní s rozevřenými křídly na ploškách sešlapávané nízké vegetace, kamenech, nezpevněných polních a lesních cestách apod. Na takových místech si samci vytvářejí teritoria, kde vyčkávají na přeletující samice. Bez ohledu na velikost samci reagují na všechny motýly, vyženou je z teritoria, poté krátce patrolují a vrací se na původní místo. Samička klade vajíčka na rub různých rostlin. Housenky žijí solitérně. Kuklí se v zámotku z listů, kukla přezimuje a dospělý motýl se líhne až v jarních měsících následujícího roku. Nejčastěji je jejich žírnou rostlinou jahodník, ostružiník, krvavec menší nebo různé druhy mochen, nalézt je můžeme ale i na řadě dalších rostlin.

V průběhu března 2022 jsem pozoroval celkem 2 ex.

Soumračník jahodníkový - Pyrgus malvae 27.3.2022 PP Polámánky

Žluťásek řešetlákový – Gonepteryx rhamni

Žluťásek řešetlákový patří do čeledi Pieridae - tedy běláskovití. Tento poměrně velký denní motýl s rozpětím křídel 48–55 mm patří k našim nejvíce dlouhověkým motýlům. Imago (dospělec) přežívá obvykle 10 až 11 měsíců a v našich krajích přezimovává - často na půdách či v různých dutinách, ale přezimuje i zavěšen nízko nad zemí na rostlinách. Žluťáska řešetlákového nelze zaměnit s jinými druhy našich motýlů, protože na rozdíl od ostatních žluťásků a bělásků nemá na křídlech žádnou černou kresbu, a přední i zadní křídla má velmi nápadně zašpičatělá. Křídla samců jsou zbarvena citronově žlutě, křídla samic jsou žlutavě až zelenavě bílá. Dospělí motýli se páří těsně po přezimování brzy zjara (březen či duben). Vajíčka klade jednotlivě na mladé listy, případně pupeny a větvičky živné rostliny. Areál rozšíření žluťáska řešetlákového sahá od severozápadní Afriky přes Evropu, včetně jihu Skandinávie a Turecka, až po Mongolsko. U nás je rozšířen téměř všude, zvláště hojný je v podhůřích a v lesnatějších krajích nížin a pahorkatin. Preferuje rozhraní lesních a lučních biotopů.

V průběhu března 2022 jsem jich pozoroval minimálně 12. 

Žluťásek řešetlákový – Gonepteryx rhamni samec 26.3.2022 ve Ždánickém lese

Žluťásek řešetlákový – Gonepteryx rhamni samice 26.3.2022 ve Ždánickém lese

Černoproužka březová - Archiearis parthenias

Černoproužky jsou drobní motýli z čeledi píďalkovitých, kteří jsou jedni z prvních jarních motýlů, co se dají v přírodě pozorovat - nejčastěji v březových lesích a na okrajích smíšených a jehličnatých lesů. Dospělci létají v závislosti na počasí od konce února do konce dubna. Jsou aktivní pouze za slunečného počasí a nejlépe se fotí v ranních a dopoledních hodinách, kdy sají na vlhké půdě, lesních cestách, mízotocích, hnoji a zvířecích exkrementech. Kolem poledne a hlavně po poledni se černoproužky stěhují do korun stromů, kde sají na rozkvetlých vrbách, topolech apod. V chladných dnech aktivní nejsou a zůstávají sedět na stromech. 

V průběhu března 2022 jsem jich pozoroval minimálně 16. 

Černoproužka březová - Archiearis parthenias 26.3.2022 ve Ždánickém lese

Tmavoskvrnáč vřesový - Ematurga atomaria

Drobný motýl z čeledi píďalkovití (Geometridae) s rozpětím křídel jen 24 až 34 mm. Jejich zbarvení je velmi variabilní. Od žluté až do tmavě hnědé s nápadnými příčnými pruhy na předních i zadních křídlech. Samička má tykadla kratší a nitkovitá, sameček má tykadla velice nápadná a hřebenitá. Přestože jde o noční druh motýla, aktivní bývá i ve dne. V naší přírodě se objevuje ve dvou navzájem se překrývajících generacích od dubna až do září. Housenky nejčastěji hodují na vřesu. Nalézt je ale můžeme i na pelyňku, třezalce, kručince i dalších rostlinách. Kuklí se v zemi. Tento druh lze nalézt od Pyrenejského poloostrova v západní, střední a východní Evropě a na východ na Sibiř a Sachalin . Na jihu jeho areál zahrnuje severní Středomoří a tureckou část oblasti Černého moře. U nás se s ním můžeme nejčastěji setkat na vlhkých rašelinných loukách, vřesovištích, ale i na travnatých mezích, na loukách, ve stepích a lesostepích i dalších lokalitách.

Pozorování tohoto druhu v březnu u nás není opravdu obvyklé a podle informací které mám, se jedná o jedno z nejranějších pozorování vůbec. Pozoroval jsem jen jednoho jedince

Tmavoskvrnáč vřesový - Ematurga atomaria 27.3.2022 PP Polámánky

A teď už jsem u výše zmiňovaného nočního pozorování, ke kterému sem se dostal tak, že jsem jednomu známému "motýlkáři" nabídl pomoc při hledání určitého druhu motýla. Na jím určené lokalitě jsem za dne štěstí neměl, a tak jsme se domluvili, že to zkusíme ještě v noci, za pomocí baterek. Na večerním dostaveníčku se k nám přidal ještě jeho další kolega a také moje dcerka. Každé oko navíc bylo dobré. Propátrali jsme značný kus lesa, ale nalézt se nám podařilo jen jednoho jedince (shodou okolností jsem ho objevil já) , ale i z toho byla veliká radost. Bylo to totiž naše první pozorování tohoto druhu. Jen škoda, že se jednalo o samečka, protože mě zajímalo, jak vypadá samička, která je bezkřídlá. No, třeba se zadaří příští rok. A tady je tedy sameček...

Drsnokřídlec modřínový - Lycia isabellae 28.3.2022 ve Ždánickém lese

Oba "motýlkáři" (osobně jsme se viděli poprvé) , o nichž jsem psal výše, se věnují pozorování nočních druhů motýlů pomocí vábení na světlo. To spočívá (velice zjednodušeně řečeno) v tom, že se osvítí nějaká světlá plocha (např. prostěradlo) vhodným světlem a umístí do prostoru tak, aby to bylo co nejlépe zdálky vidět. A pak se jen čeká, koho že to vlastě přivábí. Takhle napsané to vypadá jednoduše, ale je to opravdu věda. Já to osobně viděl poprvé a velice mě to nadchlo. Myslel jsem, že moje obyčejná foto výbava na tohle bude krátká, ale nakonec z hromady rozmazaných snímků pár obstojných záběrů vyšlo a nafocené druhy vám chci teď představit. Bohužel jen obrazem, protože informace o těchto druzích se mi moc nepovedlo najít

Běloskvrnka trnková - Valeria oleagina 28.3.2022 ve Ždánickém lese

Drsnokřídlec lipový - Biston strataria 28.3.2022 ve Ždánickém lese

Drsnokřídlec třešňový - Lycia hirtaria 28.3.2022 ve Ždánickém lese

Dřevobarvec (Běloskvrnka) jarní - Brachionycha nubeculosa 28.3.2022 ve Ždánickém lese

A to je z mých motýlích foto úlovků v březnu 2022 vše. 

Doufám, že se vám předchozí přehled líbil. 

Pokud by jste chtěli vidět všechny moje pořízené fotografie motýlů z března 2022 tak stačí kliknout na odkaz, který vás přenese do fotogalerie na Zoneramě, která se nachází ZDE.