11. března 2013

BRNO - náměstí Zelný trh

Dnes bych vám rád ukázal jedno z brněnských náměstí, které je plné zajímavostí



Informace k dnešnímu příspěvku jsem převzal z www.jizni-morava.cz , www.hrady.cz , Wikipedie

Zelný trh (po brněnsku Zelňák nebo Zelné rynk) je náměstí v brněnské čtvrti Brno-město. Náměstí leží ve svahu těsně pod Petrovem, asi 400 metrů jižně od centrálního náměstí Svobody, a má přibližně obdélníkový tvar. Většina plochy je po část roku využita jako tržiště, kde se prodává ovoce, zelenina, květiny aj., jinak náměstí slouží především jako parkoviště.
Tržiště, jehož původní název byl Horní trh, vzniklo ve 13.století na tehdy ještě nezastavěném místě. Jeho součástí byly též Drůbeží trh, Hrnčířský trh a Vetešnický trh. Teprve až v 15.století dostává svůj dnešní název Zelný trh (německy Krautmarkt). Zelný trh byl i důležitým místem spravedlnosti - byl tu pranýř a klec pro zločince.
Historický ráz náměstí byl v 50.letech 20.století porušen velmi necitlivým zásahem - výstavbou budovy obchodního centra (tržnice) v severozápadním rohu náměstí na místě domu zničeného americkým náletem v listopadu 1944; stavbu financovala UNRRA. Pod náměstím byly dále vybudovány kolektor.

Brno, Střed - Zelný trh 2.3.2013






Dominantou náměstí je kašna Parnas z konce 17.století, nacházející se zhruba uprostřed prostranství. Kašnu projektoval Johann Bernard Fischer z Erlachu, vystavěl ji v letech 1693-1695 Adam Tobiáš Kracker z Vídně...











V horní části náměstí stojí sloup Nejsvětější Trojice s plastikami Immaculaty, sv. Jana Nepomuckého, sv. Primitiva, sv. Konstantina a dvou andílků z období vrcholného baroka, dílo Antonína Schweigla z roku 1729










Náměstí lemuje i řada významných budov

Dietrichsteinský palác
Na místě pěti domů ji jako jedno z rodových sídel v letech 1614-1618 nechal postavit olomoucký biskup kardinál František z Ditrichštejna.
Z tohoto raně barokního paláce se po radikální přestavbě Domenicem Martinellim (dvacátá léta 18.století, před rokem 1748) do vrcholně barokní podoby dochovaly jen hlavní zdi a některé klenby. Pozoruhodným a intaktně dochovaným Martinelliho dílem je vstupní portál a vestibul.
Budova sloužila v 19.století nejdříve jako Apelační a později jako Vrchní zemský soud a pro potřeby justičních úřadů byla postupně upravována; zásahy do barokní architektury paláce vyvrcholily v letech 1928-1929 nástavbou třetího, půdního patra. To už Dietrichsteinský palác sloužil převážně výstavním účelům Moravského zemského muzea, pro které byl zakoupen roku 1911. Při památkové rekonstrukci paláce v 80. letech minulého století byla tato nástavba snesena a exteriér stavby byl připodobněn původnímu baroknímu stavu, zatímco její vnitřní dispozice byla přizpůsobena modernímu muzejnímu provozu. Ten zde byl zahájen otevřením nových expozic v říjnu roku 1991.
Reprezentativní budova hostila v době českého stavovského povstání roku 1620 "zimního krále" Fridricha Falckého a roku 1748 královnu Marii Terezii. V říjnu 1805, před bitvou u Slavkova v Dietrichsteinském paláci pobýval ruský vojevůdce Michail Illarionovič Kutuzov, jak o tom informuje pamětní deska.V současnosti je budova Dietrichštejnského paláce hlavní výstavní budovou Moravského zemského muzea.







Palác Hausperských z Fanalu dnes Divadlo Husa na Provázku
Palác byl původně gotickou stavbou, v zadním křídle se dochovaly raně renesanční klenby. V letech 1707-1708 došlo k rozsáhlé přestavbě a pozdně barokní fasáda domu nás upoutá i dnes. Hausperským pánům z Fanálu patřil palác od roku 1688 až do roku 1800. V současnosti dům využívá známé experimentální divadlo Husa na provázku.




Palác opata žďárského kláštera
Více než sto let patřil palác opatů žďárského kláštera (znak cisterciáckého kláštera ve Ždáru nad Sázavou nad portálem) na vršku Zelného trhu 10 rodině Lídlů, kteří v něm vyráběli a prodávali hudební nástroje. Barokní přestavba byla provedena v letech 1752-1753 podle projektu brněnského architekta Frantička Antonína Grima. Dům je památkově chráněn. V 2. polovině 19. století bylo přistavěno třetí patro





Malý Špalíček
Malý Špalíček je malebná skupina domů na Zelném trhu, která vznikla spojením a stylovým sjednocením čtyř gotických a renesančních domů při severozápadním okraji náměstí. Jeden z gotických domů byl od roku 1625 majetkem brněnského architekta Ondřeje Erna. Jeho syn, slavnější architekt a stavitel, Jan Křtitel Erna, tento soubor domů nechal přestavět v renesančním stylu. V letech 1969-1973 byl Špalíček restaurován. Dnes má objekt multifunkční využití, v části prostor jsou kanceláře, část prostor je využívána restaurací a několika obchůdky





Divadlo Reduta
Brněnská Reduta patří k nejstarším divadelním budovám ve střední Evropě. Na počátku 17. století sloužil nárožní dům na Zelném trhu jako městská hospoda. Zmínka o ní je z roku 1608 v souvislosti s návštěvou arciknížete a budoucího císaře Matyáše, kdy zde byl vystaven známý Brněnský drak. V hospodě již tehdy hostovaly různé kočovné divadelní společnosti. Speciální divadelní sál byl přistavěn v letech 1731-1732. V roce 1767 se zde údajně konalo první veřejné provedení česky zpívané české opery. Na sklonku téhož roku - 30.12.1767 - zde při své návštěvě Brna vystupoval tehdy jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart. O sto let později zde hostoval Johan Brahms. V 18. století budova několikrát vyhořela, poslední velký požár ji poškodil v roce 1870. Poté nějakou dobu sloužila jako tržnice a jako divadlo byla opět používána od roku 1919. V současné době je zde scéna Národního divadla v Brně







Hotel Grandezza
Budova v čele dolní části náměstí čp. 2, kde v letech 1969-1990 sídlila právnická fakulta. V současnosti se zde nalézá hotel Grandezza.









Okolo náměstí jsou i jiné budovy, ale k jejich historii se mi nepodařilo nic zjistit. Tak vám je představím jen obrazem






A to je z brněnského Zelného trhu vše. Doufám, že se vám i taková prohlídka líbila.

22 komentářů:

  1. Náměstí i budovy jsou krásné i zajímavé, ale nelíbí se mi tedy vůbec ta kašna.....a netušila jsem že primitivové jsou také svatí. I když vlastně mě to mělo trknout už dávno, když se člověk podívá na naše politiky....

    OdpovědětVymazat
  2. Vyvoláváte ve mně Vašimi snímky silné vzpomínky. Zelňák - na právech jsem studovala, u Parnasu se náš kruh scházel před a po vyučování - bylo to naše kuřácké posezení. Tam, kde je ten příšerné obchodní centrum, byla Valtická vinárna, kde jsme měli "domovské právo" - v chudých časech nás tam nechali sedět dlouho i při kávě, Když přišlo něco k jídlu, co nebylo běžně na trhu, tak nás vrchní s úsměvem a s radostí vítal : " přišly jatýrka " a dal nám je zdarmo, protože věděl, že až bude stipendium, tak to zaplatíme.

    OdpovědětVymazat
  3. Zase výborný článek s cennými informacemi a krásnými fotkami.

    OdpovědětVymazat
  4. Krásně jsem se s tebou prošla po Zelňáku. Kdysi jsem ho navštívila, ale byl plný stánků. Takhle uceleně jsem ho neviděla. Jsem proto ráda, že jsi sem dal jeho fotky.

    OdpovědětVymazat
  5. tak kašna je absolutně nejlepší! nádhera, jako z jiného světa! moc pěkné náměstí. já byl v Brně jen dvakrát, tudíž si opravdu moc nepamatuji. díky za pěknou procházku

    OdpovědětVymazat
  6. Zelňák mám ráda. Když je hezky, je prima sedět na kašně a pozorovat. Teď už jsem díky tobě chytřejší a budu vědět, na co koukám :)

    OdpovědětVymazat
  7. To všechno je jen z jednoho náměstí ? Tam musí být hezké posezení.

    OdpovědětVymazat
  8. [1]: Dokud jsem nesháněl podklady k tomuto článku, tak jsem taky nevěděl,že existuje nějaký sv.Primitiv.Potom jsem se ještě raději koukal jestli to není nějaký překlep a ....není

    OdpovědětVymazat
  9. [2]: Jsem rád,že moje fotky u Vás vyvolali takové hezké vzpomínky

    OdpovědětVymazat
  10. [4]: Děkuji a jsem rád,že se fotky líbí

    OdpovědětVymazat
  11. [5]: Draku, ve skutečnosti je ta kašna mnohem hezčí a v létě když tam teče voda ...to je teprve podívaná

    OdpovědětVymazat
  12. [6]: Taky jsem hledal sv.Primitiva ,protože jsem si nejdřív myslel,že je to překlep

    OdpovědětVymazat
  13. [7]: Ano,je to jen z jednoho náměstí

    OdpovědětVymazat
  14. [12]: to věřím! nejlepší je drak

    OdpovědětVymazat
  15. Teď jsem z toho úplně jelen, Patriku, přísahala bych, že jsem k tomuhle článku komentář už psala, ale asi ne, když tady není, zřejmě jsem si fotky jenom prohlídla.

    OdpovědětVymazat
  16. [16]: Hanko děkuji za pochvalu a krásná slova

    OdpovědětVymazat
  17. [17]: Však ono to vyjde, Patriku.

    OdpovědětVymazat
  18. Brno jsem vždycky měla ráda, a když byla příležitost, jela jsem tam. Nejen na veletrhy, týden jsme tam pobývali se souborem a procházeli se zákoutími ve volnu, kdy jsme nenacvičovali nebo nněkde nezpívali. Bratranec, syn , synovec tam studovali, vnučka ještě studuje. Brnu dali přednost před Prahou.

    OdpovědětVymazat
  19. [19]: V poslední době se nemůžu nějak dostat nikam jinam než do Brna,a tak sem dávám alespoň moje pohledy na město. Když se to někomu líbí,tak mě to moc těší

    OdpovědětVymazat
  20. Pěkné náměstíčko. Já mám firmu také ve středu města a je to fajn pozice. Nicméně, aby se mi dařilo, tak jsem využil propagace http://g7media.cz/

    OdpovědětVymazat
  21. [21]: Jsem zvědavý,jak bude vypadat po rekonstrukci

    OdpovědětVymazat

Pokud nejste součástí Blogger komunity, tak prosím do komentáře uveďte jméno či přezdívku, abych věděl kdo mi zprávu zanechal. Děkuji