10. října 2016

V lese 1.10.2016

Dnes vám chci ukázat poslední sérii snímků, kterou jsem pořídil toho sobotního dne



Ten den byl pro mě poměrně náročný. Kromě toho, že jsem dobrovolně vstával dřív, abych mohl pořídit pár ranních snímků, tak jsem byl na dvou místech pracovat a ještě v odpoledních hodinách jsem se byl na jiném místě domluvit na další zakázce. A proč o tom mluvím, když sem většinou svoje pracovní věci netahám?
No protože ta nová práce se týká objektu, který se nachází v lesích a navíc nedaleko rybníka. A já místo toho, abych tam pohodlně dojel autem, tak jsem ho odstavil a vydal se tam pěšky. Během tříkilometrové procházky jsem samozřejmě fotil a co se mi podařilo zachytit vám chci právě teď ukázat. Doufám, že se vám to bude líbit

V lese 1.10.2016














A to je z tohoto dne opravdu vše. Víc už jsem toho nenafotit nezvládl.
Chtěl jsem sice ještě stihnout západ slunce, ale pracovní schůzka se protáhla, a tak mě už čekala jen tříkilometrová procházka potemnělým a ztichlým lesem, což sice bylo moc fajn, ale fotograficky to zachytit nešlo. Toto už zůstane jen v mých vzpomínkách

20 komentářů:

  1. Patriku, udělal sis krásnou procházku lesem. Zvlášť ty úvodní fotky jsou nádherné. Vypadá to, jak kdyby se stromy trochu ztrácely v mlžném oparu a pak se mi líbí u rybníka. Tam se bude pracovat jedna báseň!   

    OdpovědětVymazat
  2. Ty mlhu nesnášíš a já jí miluju a ráda v ní fotím, takže ta první fotka se mi líbí náramně, a pak ty s krásným zlatým světlem u rybníka.

    OdpovědětVymazat
  3. Probouzející se les, příroda, vycházející slunce stále se schovávající za korunami stromů....a ještě ty barvy....nádhera, krásný obrázky!

    OdpovědětVymazat
  4. Spojit práci se zábavou, to je záviděníhodné! Pořídil jsi krásné podvečerní snímečky.

    OdpovědětVymazat
  5. Patriku, to jsou nádherné fotky. Já mám pokažené kolečko kterým se nastavuje clona a čas u ručního nastavování a tak už nejsem tak pohotová. Měla bych dát foťák do opravy, ale být bez něho? A to ještě, když mě tak lákáš ven? Když sluníčko svitně do mlhy a barvám dovolí více vyniknout, srdíčko zaplesá.

    OdpovědětVymazat
  6. [1]: Díky moc Příroda je mocná čarodějka   

    OdpovědětVymazat
  7. [3]: Já nesnáším takovou tu šedivou mlhu!  Tu se sluníčkem nahoře zbožňuji,ale mám minimum možností v ní fotit

    OdpovědětVymazat
  8. [5]: Byla to jedinná možnost,jak se dostat zase někam do přírody a trošku si jí užít.Na podzim mám tradičně nejvíc práce a na zábavu už nezbývá čas.

    OdpovědětVymazat
  9. [6]: Foťák bych nechal opravit co nejdřív,protože by mě mrzelo, kdybych o něco přišel kvůli malé závadě

    OdpovědětVymazat
  10. To jsi vyloženě spojil příjemné s užitečným, spíš tedy s potřebným.

    OdpovědětVymazat
  11. [13]: Zakázka je domluvená a budu tam trávit všechny listopadové víkendy.Zkusím i něco nafotit,ale slibovat nebudu.Přeci jen tam budu kvůli práci   

    OdpovědětVymazat
  12. [9]: No a v tý šedý já fotím ráda. A když se pak do ní začne trochu vluzovat sluníčko tak to je hodně zajímavé. Ostatně  brzy začnu dávat na blog fotky z jednoho takovýho mlíčně mlhovýho rána.

    OdpovědětVymazat
  13. Patriku, krásné podzimní záběry.

    OdpovědětVymazat
  14. A to je dobře, že jsi se protáhnul a šel pěšky. O kolik bys přišel a co teprve my? My bychom neměli na co koukat. (A závidět!)

    OdpovědětVymazat
  15. [18]: Kdyby to šlo,tak se takhle do práce procházím každý pěkný den.Ale třicet kilometrů tam a třicet zpátky,to bych asi nedal   

    OdpovědětVymazat

Pokud nejste součástí Blogger komunity, tak prosím do komentáře uveďte jméno či přezdívku, abych věděl kdo mi zprávu zanechal. Děkuji