Mohyla míru a kaple 25.9.2016

Dnes bych vám chtěl představit tento památník a především jeho kapli

Mohylu míru jsem tu ukazoval už několikrát, jenže tentokrát jsem navštívil i opravenou kapli a tak jsem se rozhodl, že připravím nový příspěvek. Trošku jsem zapátral po internetu a ze stránek zajimavosti.infocesko.cz , www.mojebrno.jecol.net (správně je tam cool, ale blog.cz to považuje za nevhodné spojení a článek mi chce kvůli tomu zakázat), www.gotobrno.cz , www.slavkov.cz , www.atlasceska.cz , www.ceskatelevize.cz a www.austerlitz.org jsem vybral následující informace:

Mohyla míru je historicky ojedinělým válečným památníkem - s mírovým posláním. Není věnován ani hrdinným vítězům či statečným poraženým, nýbrž byl vybudován na počest všech obětí legendární bitvy u Slavkova ze dne 2. 12. 1805.

Nachází se na Prackém kopci asi kilometr jižně od obce Prace, v místě rozhodujícího vítězství Francouzů nad Rusy a Rakušany.

Mohyla Míru byla vybudována v letech 1910 a 1912 a jejím původcem byl vlastenecký kněz z Brna A. Slovák, jenž chtěl učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek. Autorem památníku je architekt profesor Josef Fanta z Prahy za účasti F. Anýže a Čeňka Vodníka. Pro stavbu byla vybrána brněnská firma Václava Nekvasila. Základní kámen byl položen 22.června 1910. Stavba byla částečně financována i příspěvky Ruska, Francie a Rakouska (od Rakouska 10 000 K, Francie 11 000 K a Ruska 50 000 K )

Památník je postaven z lomového kamene a zpodobňuje starověkou mohylu, kterou tvoří čtyřboký komolý jehlan, vysoký asi 26 metrů. Na vrcholu je umístěna zeměkoule, do níž je zasazen kříž se spojenými rameny jako symbol Vykoupení. Uvnitř Mohyly je umístěna čtvercová kaple s mramorovým oltářem a pod podlahou je kostnice, v níž jsou uloženy ostatky padlých nalezené na bojišti.

Podivná, až nepochopitelná, je skutečnost, že se Mohyla míru nikdy nedočkala slavnostního otevření a předání veřejnosti. A nejen to. Rovněž nikdy nedošlo ke slavnostnímu vysvěcení kaple, je tedy kaplí pouze symbolickou, přestože Mohylu míru (a kapli pod ní) zná téměř celý svět.

Mohyla míru 25.9.2016

Stavba byla vystavěna z lomového kamene a tvoří ji čtyřboký komolý jehlan, který má výšku 26 metrů.

Zakončena je 10 m vysokým měděným starokřesťanským křížem spočívajícím na zeměkouli a zdobeném reliéfními motivy Panny Marie, ukřižovaného Krista, Boha Otce a Adamovy hlavy. Jedná se o umělecké dílo Franty Anýže z Prahy.

Pelikán na zadní straně kříže symbolizuje Vykupitele. Doplněna jsou jména čtyř evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana a také slova staroslovanské liturgické písně "Hospodine, pomiluj ny, Jesu Kriste, pomiluj ny".

Na nárožích Mohyly míru stojí čtyři sochy štítonošů, dílo akademického sochaře Čeňka Vosmíka. Sochy symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu, na jejímž území k bitvě došlo. Vzhledem k závažnosti objektu volil sochař monumentální klasicizující projev navazující na antiku.

U vchodu do kaple jsou postavy matky a ženy.

Po obou stranách vchodu jsou umístěné eliptické žulové desky s nápisy v češtině, ruštině a němčině.

V interiéru Mohyly míru se nachází čtvercová kaple se základní plochou 10×10 metrů s oltářem z bílého kararského mramoru a mozaikou Madony byzantského typu s adorujícími anděly.

Pod podlahou kaple je pak umístěno takzvané ossarium neboli kostnice, v níž jsou uloženy ostatky vojáků nalezené v prostoru bývalého bojiště. Kostnice pod podlahou kaple je krytá ozdobnou sienitovou deskou s nápisy Pax - Honor (Pokoj - Čest).

Pozůstatky padlých, stále objevované na polích bojiště, se do hrobky pod kaplí ukládají jednou ročně a to na přelomu listopadu a prosince. Do té doby bývají uloženy zde.

Kaple prošla v minulých letech rekonstrukcí (znovuotevřena byla v červenci 2016) a díky restaurátorům má nyní podobu z roku 1912, kdy jej plánoval architekt Josef Franta otevřít.

Ze stropu kaple je nově také zavěšený lustr, který objevili ve Frantových skicách. "Nemáme bohužel doklad, zda tu v roce 1912 byl, nebo ne. Vycházíme tedy pouze z toho, co nakreslil," okomentoval zhotovenou repliku ředitel Muzea Brněnska Antonín Reček.

Vnitřek pomníku je navíc ozvláštněn i několika nezvyklými prvky. Jedním z nich je neobyčejná akustika. Pokud stojíte v jednom rohu kaple, uslyšíte šeptání člověka, který se nachází v protějším rohu.

A to je z kaple uvnitř Mohyly míru vše.

Vstup do samotné kaple je pouze s průvodcem a je zpoplatněn. V době mé návštěvy platili dospělí 25 Kč, senioři 19 Kč, žáci, studenti ISIC, ITIC, IYTC, EYCA 13 Kč a ZTP, ZTP/P, AMG, ICOM měli vstup zdarma. Focení v kapli bylo za příplatek 30 Kč.

Vedle Mohyly míru je od roku 1925 muzeum, v jehož prostorách mohou návštěvníci v současné době shlédnout novou, netradičně pojatou multimediální expozici "Bitva tří císařů. Slavkov / Austerlitz 1805".

V areálu památníku probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy.

O státních a církevních svátcích i významných dnech a také po celý červenec a srpen je památník slavnostně osvětlen.

Ani jednu z výše zmíněných věcí jsem ještě nefotil, takže to vypadá, že se tu časem nějaký ten článeček z tohoto místa ještě objeví !

Všechny moje fotografie z tohoto místa může vidět v galerii, která se nachází ZDE.

P.S: Tímto bych normálně článek ukončil, ale nedá mi to a přidávám ještě další informace z historie, které se mě zdají být zajímavé:

Začátkem roku 1900 byl ustanoven "Komitét ku vystavení ossária na vrších prateckých". Kostnice měla být důstojným pomníkem vojákům padlým "u Slavkova", a datum jejího slavnostního odhalení bylo stanoveno na rok 1905, ke stému výročí bitvy. Bohužel, peníze na výstavbu ossária a mohyly se střádaly těžce, a tak se jejich otevření v roce 1905 nekonalo. Z důvodu oficiální podpory realizace projektu byl jeho protektorem jmenován roku 1905 arcivévoda Bedřich Habsburský (1856-1936), jehož židlochovické panství částečně zasahovalo do prostoru bojiště. V roce 1909 vyhlásil Komitét na projekt výběrové řízení a se stavbou pomníku se začalo v polovině roku 1910.

V léte roku 1912 byla konečně stavba dokončena. Veřejnosti měla být předána v roce 1913, ale nestalo se tak. Důvodem bylo to, že Komitét žádal církev, aby byla stavba řádně vysvěcena obřadem katolickým i pravoslavným (jednou z bojujích stran byli Rusové), ale církevní úřady se postavily proti "jakémukoliv obřadu schismatickému" a jejich mínění bylo rozhodující pro rakouské ministerstvo války. Za rok došlo k vypuknutí první světové války, a tak muselo otevření památníku znovu počkat...

Jenže ani potom neustávaly problémy. Alois Slovák se domníval, že po vzniku Československa (1918) převezme Mohylu míru stát. Když se pět let nic nedělo, předal ji do správy Zemského cizineckého svazu pro Čechy, Moravu a Slezsko v Brně, jenže ten roku 1952 musel z politických důvodů násilně ukončit svou činnost. První uložení lidských ostatků do krypty pod mohylou se tak uskutečnilo až roku 1935 !!! Tedy 35 let od první myšlenky Aloise Slováka...

Tímto článkem se zapojuji do dalšího kola soutěže Sakrální stavby u VendyW.